Přehled tisku
Lepší jídlo, lepší pokoje, lepší postele, to všechno podle Hospodářských novin slibují pacientům české nemocnice. Zdravotnická zařízení totiž chtějí miliardu korun, kterou jim celkově přinesou nové zdravotnické poplatky, investovat do zlepšení komfortu pacientů. Alespoň to slibují všichni šéfové nemocnic, které list oslovil. Jenomže lepší chování lékařů a sester k pacientům nejspíše nemocniční poplatky nezabezpečí, soudí deník.
Lepší jídlo, lepší pokoje, lepší postele, to všechno podle Hospodářských novin slibují pacientům české nemocnice. Zdravotnická zařízení totiž chtějí miliardu korun, kterou jim celkově přinesou nové zdravotnické poplatky, investovat do zlepšení komfortu pacientů. Alespoň to slibují všichni šéfové nemocnic, které list oslovil. Jenomže lepší chování lékařů a sester k pacientům nejspíše nemocniční poplatky nezabezpečí, soudí deník. V každém případě se ale už dnes nemocnice připravují na to, že pacienti budou za svých 60 korun na den mnohem náročnější. Ředitelé velkých zdravotnických zařízení se shodují v tom, že je třeba investovat hlavně do zlepšení jídla. Hospodářské noviny dodávají, že právě na tragickou kvalitu pokrmů si lidé asi stěžují nejvíce.
Údaje o tom, co kdo zdědil po svých příbuzných, patří k těm, co si člověk zpravidla chrání jako soukromé. Jak ale zjistil deník Právo, k těmto informacím se může prakticky dostat kdokoliv na katastru nemovitostí. Součástí dědictví ale musí být nemovitost. Pokud například zdědíte dům, pak soudy pošlou své pravomocné usnesení vydané v dědickém řízení katastrálnímu úřadu, aby zapsal vlastnické právo ve váš prospěch. Zápis soudu obsahuje informace o tom, co jste zdědili a v jaké výši, včetně zděděných dluhů. Do dokumentu má přitom podle zákona právo nahlédnout každý zájemce, který o to požádá. Zvědavec si dokonce může za padesátikorunový poplatek za stránku nechat pořídit i kopii celého usnesení soudu o dědictví, dodává Právo.
Tématu školství se věnuje i Mladá fronta Dnes, jejíž komentátor se zamýšlí nad středeční demonstrací učitelů před Strakovou akademií. Konstatuje, že učitelé chtějí to, co chceme všichni: pracovat pokud možno co nejméně za co nejvíce peněz. Jenže stát teď může učitelům zvýšit platy jen nepatrně. Pokud tedy chtějí učitelé vydělávat více peněz, musí podle listu připustit to, co dnes nesnášejí - buď příliv kapitálu, a tedy kapitalismu do školství, nebo méně učitelů, kteří udělají víc práce. Nebo obojí. "Heslo demonstrace by mělo tedy znít: Vpusťte peníze do škol! Vyhoďte špatné učitele!" uzavírá komentátor.
Komentátor Lidových novin si klade otázku, zda Česko chce mít partnera v Bavorsku. Myslí si, že odchod premiéra Edmunda Stoibera k tomu dává šanci. Ze všech sousedů Česka se podle autora právě Stoiber stal symbolem "chladného nepartnerství, hrozby, patronátu nad sudetskými Němci". Teď však po 14 letech odchází a střídá ho Günther Beckstein. To ale neznamená změnu. I Beckstein ve středu v Praze zmínil otázky minulosti a Benešovy dekrety. Komentátor Lidových novin připomíná, že všechny české vlády dosud uváděly, že Bavorsko jako partnera nepotřebují, protože Praha přece nejedná s Mnichovem, ale s Berlínem. Autor ale soudí, že Česko by mělo najít partnera u "souseda srovnatelného rozlohou i populačně, ale s třikrát větší ekonomikou". V Bavorsku podle autora není politicky na výběr. Muselo by se čekat na volební porážku CSU. "Odhadem tak do roku 2078," píše komentátor Lidových novin.
Lidové noviny píší, že čestným občanstvím hlavního města Prahy bylo od roku 1945 oceněno celkem 89 osobností, z toho 38 po listopadu 1989. Čestnými Pražany jsou komunisté i antikomunisté. Nejvíce nových čestných občanů přibylo české metropoli v roce 1990. Na seznamu figurují především hudebníci, spisovatelé, politici a vojáci, naopak jen jediný sportovec, fotbalista Josef Bican, a žádný filmař nebo divadelník. Devadesátým čestným občanem se rozhodnutím zastupitelstva podle Lidových novin zřejmě stane příští týden francouzský dirigent Serge Baudo, který působil mimo jiné v orchestru FOK. V celé historii udílení tohoto ocenění bylo krátce po listopadu 1989 odebráno třem lidem: J.V.Stalinovi, Klementu Gottwaldovi a Gustavu Husákovi.
Potravinářská firma Hamé koupila rumunskou společnost Antrefrig. Informují o tom Hospodářské noviny. Koupí podniku se sídlem v Bukurešti tak česká firma zvýšila podíl na tamějším lahůdkářském trhu na zhruba čtvrtinu. V Rumunsku již dříve vlastnila továrnu v Caracalu.Jak uvedl šéf Hamé Leoš Novotný, cílem společnosti je stát se jedničkou na rumunském trhu. Podle deníku společnost Hamé postupovala stejným způsobem jako v případě budování firmy v Česku. Koupila především značku firmy včetně symbolu, jímž je modré prase. Caracalskou továrnu letos Hamé zmodernizovalo nákladem téměř čtvrt miliardy korun. Stala se tak základnou pro expanzi, jíž v Rumunsku stojí v cestě již jen tamní lídr oboru, společnost Scandia. "Už jednou nám nabízeli majitelé Scandii na prodej. Pak ale couvli. Nicméně my se nevzdáváme," poznamenal Novotný. Hamé vlastní také závod v Rusku; další dceřinou firmou je Hamé Hungaria. Společnost exportuje celkem do 36 zemí, mimo jiné i do Libye, na Kubu, do Spojených státu či Japonska, připomínají Hospodářské noviny.
