Přehled tisku
Kabinet premiéra Mirka Topolánka se rozhodl odvolat českého velvyslance při EU Jana Kohouta. Diplomat by měl z Bruselu odejít nejpozději na konci letošního roku, funkční období mu přitom vyprší až v květnu 2008. Vláda chce výměnu provést kvůli českému předsednictví EU, uvádí úterní Lidové noviny.
Kabinet premiéra Mirka Topolánka se rozhodl odvolat českého velvyslance při EU Jana Kohouta. Diplomat by měl z Bruselu odejít nejpozději na konci letošního roku, funkční období mu přitom vyprší až v květnu 2008. Vláda chce výměnu provést kvůli českému předsednictví EU, uvádí úterníLidové noviny.
"Dohodli jsme se v koalici na výměně,"řekl deníku vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Dřívější ukončení Kohoutova mandátu zdůvodnil blížícím se českým předsednictvím unie. Vondra Lidovým novinámřekl, že vláda by změnu stejně provést musela. Dřívější termín označil za lepší, protože nový velvyslanec bude potřebovat čas, aby se v Bruselu "zacvičil".
Kohouta do Bruselu vyslala sociálnědemokratická vláda expremiéra Vladimíra Špidly. V roce 2005 se o diplomatovi krátce uvažovalo jako o nástupci tehdejšího předsedy vlády Stanislava Grosse. Kdo bude Kohoutovým nástupcem zatím není jasné. Podle Lidových novin se spekuluje o Vondrově náměstkovi Jiřím Šedivém, politickém řediteli na ministerstvu zahraničí Martinu Povejšilovi a nejmenovaném ministrovi jedné z bývalých vlád.
Lidové noviny se k Janu Kohoutovi vracejí také v komentáři. Topolánkův kabinet si podle deníku nemůže dovolit vzhledem k českému předsednictví EU vyslat do Bruselu místo Kohouta, kterého chce vláda odvolat, "nepolitického člověka". Klíč k nalezení Kohoutova nástupce tkví v tom "najít člověka ne politického podle stranické legitimace, ale podle toho, jak spoluurčuje veřejnou debatu doma i venku", myslí si deník.
Hospodářské noviny se ve svém komentáři věnují sporu soudního čekatele Petra Langera a prezidenta Václava Klause. Deník připomíná, že když hlava státu odmítla jmenovat 31 soudních čekatelů pro nízký věk, jeden se s tím nesmířil a s několika dalšími podal stížnost. V dalším kole prezident jmenoval všechny kromě těch, kteří se odvážili "jít do konfrontace". Většina z nich pak ustoupila, stáhla stížnosti nebo odešla do advokacie - za odměnu je prezident nechal navléknout talár. Petr Langer ale bojuje dál. "Je to příběh jako víno: Mladý, ambiciózní právník se odmítá pokořit před hlavou státu!"
Příběh podle komentátora skrývá i rovinu, v níž nejde o spor principů, ale o lidskou ješitnost. "Je přinejmenším nešťastné, jakou ´životní lekci´ tím prezident mladým soudcům udělil. Čekatele, kteří se pokořili, prezident nakonec jmenoval. Kdyby prý nezvolili cestu konfrontace, mohli soudit dávno všichni. Tenhle přístup lze snad přijmout v armádě či policii, ale u soudců nás přivede do záhuby. Velký muž, za jakého se prezident považuje, by měl umět přijmout silné oponenty, nikoli odměňovat konformitu a trestat odvahu."
Někteří Romové, které vsetínská radnice pod vedením nynějšího vicepremiéra Jiřího Čunka vystěhovala, se vracejí zpátky do Vsetína. Píše to Mladá fronta Dnes. Čunkův plán, jak zbavit město lidí, kteří neplatili nájemné, obývaly své domy nelegálně a podle radnice dělali nepořádek, selhává, píše deník. Romové jdou hlavně za svými přáteli a rodinou. Jiří Čunek jim ale vzkazuje, že pokud nebudou platit nájem, skončí tentokrát na ulici. "Že bude někde bydlet dvacet trvale hlášených lidí v jednom bytě, to už nehrozí," uvedl Čunek v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes.
Zaměstnanci v Česku loni strávili v práci 1717 hodin, čímž obsadili mezi členskými státy EU 16. místo. Mimo práci strávili 34 dní placeného volna a tím se zařadili k evropskému průměru, vypočtenému na 33,7 dne. Nejvíce pracujícími lidmi se stali občané Estonska, kteří loni odpracovali 1872 hodin. Píšou to Lidové noviny s odvoláním na průzkum společnosti Eurofound.
Ze závěrů studie vyplývá, že v 15 starých zemích EU stráví lidé ročně v práci v průměru o 2,5 týdne kratší dobu než zaměstnanci v nových zemích EU. Ačkoli Češi spadají do kategorie nových zemí unie, podle studie se jejich pracovní nadšení blíží spíše údajům ze staré části EU, informují Lidové noviny.
Nejdelší dovolenou mají Švédové, kteří si včetně státních svátků mohli loni užívat celkem 42 dnů placeného volna. V dovolené následují Němci se 40 dny, Italové s 39 dny a Dánové s 38 dny. Naopak nejméně volna měli Estonci, a to 26 dní.
Banky spustily další kolo zvyšování úrokových sazeb. Hypotéky tak dále zdražují. Jak píšou úterní Hospodářské noviny, v pondělí zvýšila sazby ČSOB a její dceřiná firma Hypoteční banka. Ke stejnému kroku se podle Hospodářských novin chystá i Česká spořitelna.
"Naposledy jsme zvedli sazby v polovině června, ale peníze na mezibankovním trhu, které používáme na půjčky, zdražují a my na to musíme reagovat,"řekl deníku mluvčí Hypoteční banky David Sahula. Sazby na mezibankovním trhu šly od počátku června nahoru o téměř půl procentního bodu. "Předpokládám, že úroky mírně zvýšíme na přelomu měsíce," sdělil deníku zástupce ředitele pro hypoteční bankovnictví České spořitelny Pavel Kühn.
Některé banky již zdražily. Například Komerční banka minulý týden zvýšila minimální úrok u pětileté fixace o tři desetiny procentního bodu na víc než pět procent ročně. Stejný krok učinila i Raiffeisenbank.
Zvýšení sazeb, za které Česká národní banka půjčuje peníze ostatním bankám, by mohlo nastat ještě tento týden. Po tomto kroku banky v minulosti vždy zdražily i hypotéky, připomínají Hospodářské noviny. Člen bankovní rady centrální banky Pavel Řežábek řekl minulý týden agentuře Reuters, že ČNB by mohla na měnovém zasedání ve čtvrtek zvýšit hlavní úrokovou sazbu o čtvrtinu na tři procenta. Ta by se tak ocitla nejvýše za téměř pět let.
Vyšetřování bude podle deníku dál pokračovat a spis by měl být doplněn o nové důkazy. Rozhodnutí pokračovat ve vyšetřování kauzy padlo před dvěma týdny, tedy v době, kdy žalobkyně zastavila stíhání všech aktérů v případu známém jako kauza biolíh. Do té byl původně zařazen i případ Červenky s Vybíralem. Oba muži jsou obviněni z podplácení.
V aféře Červenky s Vybíralem jde o podezření, že se realitní magnát pokusil uplatit prostřednictvím Vybírala policisty, kteří se údajně zabývali jeho aktivitami, a snažil si tak zajistit svou bezúhonnost.
Polský lobbista Jacek Spyra nabízel českému podnikateli Andreji Babišovi za jeden milion korun přepisy telefonních odposlechů. Materiál údajně pořídily české bezpečnostní složky a měl obsahovat právě hovory Babiše. Případ vyšetřuje Bezpečnostní informační služba (BIS), píše úterní Mladá fronta Dnes. Případ je podle deníku "vedlejším produktem" kauzy údajného desetimilionového podvodu, kvůli kterému je nyní Spyra ve vazbě. Zmíněné materiály z odposlechů předány nebyly. BIS zjišťuje, co to bylo za odposlechy a odkud je Spyra mohl mít.
Spyra majiteli společnosti Agrofert Andreji Babišovi údajně nabízel, že ho za úplatek deset milionů korun zbaví problémů s jeho vyšetřováním v Polsku. Prý mu řekl, že v Polsku mají vysocí státní představitelé zájem na jeho kriminalizaci a že může tuto snahu zastavit. Agrofert na něj proto podal trestní oznámení. Kriminalisté lobbistu zadrželi přímo na schůzce, na které měl zástupce firmy Spyrovi peníze předat.
Spyra Mladé frontě Dnesřekl, že v tomto případě nešlo o korupci ani vydírání, ale o cílenou provokaci, kterou řídily polské zpravodajské služby. Pokud by se Babiše podařilo natočit, jak poskytuje úplatky, využila by to polská strana v arbitráži o 22 miliard korun. Peníze požaduje Babišova firma Agrofert za to, že polská společnost PKN Orlen nedodržela dohodu při privatizaci Unipetrolu. Podle Spyry akce s úplatkem nevyšla, protože Babiš byl rychlejší a včas se obrátil na policii, napsala Mladá fronta Dnes.
Český petrochemický podnik Unipetrol získal před dvěma lety v privatizaci polský koncern PKN Orlen. Okolnosti privatizace a podezření z korupce vyšetřovali čeští i polští kriminalisté. V Česku dění kolem Unipetrolu rozvířila zejména nahrávka skryté kamery, na které si někdejší šéf kabinetu bývalých sociálnědemokratických premiérů Zdeněk Doležel údajně řekl o pětimilionový úplatek. Chtěl ho prý za to, že doporučí a dostane "zpět do hry" o Unipetrol společnost Seta, za kterou Spyra lobboval. Seta, na kterou měl údajně úzké vazby podnikatel Tomáš Pitr, bojovala se společností Agrofert o to, kdo se stane po prodeji Unipetrolu polskému koncernu českým partnerem Orlenu.
Urbanová se podle deníku na zlínské policii před dvěma týdny dozvěděla, že jí ze schránek zmizelo asi 90 stran různých textů. Byly mezi nimi i e-maily, které si posílala se svým advokátem. Několik listů se týkalo i jejích podnikatelských aktivit, které s právníkem konzultovala. Urbanová poté, co se objevila část její korespondence v médiích, podala trestní oznámení. Případem se zabývá zlínská policie, vyšetřuje ho kvůli podezření ze spáchání trestného činu porušování listovního tajemství.
Urbanová figuruje jako hlavní svědek v údajné korupční kauze vicepremiéra Čunka. Šéf lidovců je podezřelý z toho, že jako někdejší starosta Vsetína přijal půlmilionový úplatek. Vicepremiér to ale odmítá, několikrát již prohlásil, že z vládních funkcí neodejde. Kvůli údajné korupční aféře koaliční vládu tvrdě kritizuje opozice. Vyvolala kvůli tomu i hlasování o důvěře, které kabinet ustál.
Ředitel dopravní policie Zdeněk Bambas skončí ve své funkci. O jeho odvolání rozhodlo policejní prezidium. Bambas zatím odmítl rezignovat, chce být přeřazen na jiný post u policie, který bude adekvátní jeho nynějšímu postavení. Na místo ředitele dopravní policie bude vypsáno výběrové řízení, píše úterní Právo.
Policejní prezidium nyní podle deníku vede s Bambasem jednání o tom, na jaké místo by mohl být přeřazen. Bambas chce u policie nadále zůstat, zatím prý ale nedostal přijatelnou nabídku. Policejní prezident Oldřich Martinů nechtěl odvolání Bambase komentovat. Náměstek pro uniformovanou policii Ivan Bílek Právuřekl, že policejní prezidium chystá novou koncepci dopravní policie. Chce ji představit v polovině srpna. Bambas působí u policie od roku 1991. Od roku 1993 začal pracovat u služby dopravní police, kterou od prosince téhož roku vede.
