Přehled tisku

Václav Klaus (Foto: Mladá fronta Dnes, 13.6.2007)
0:00
/
0:00

Mladá fronta Dnes přináší podrobné informace o lidech donášejících StB na prezidenta Václava Klause. Ke spisu na Klause se vyjádřil i deník Právo. "Co chybělo v jeho životopisu, co ho v očích jisté části veřejnosti stále handicapuje proti všem těm Havlův a Dientsbierům? Přece aktivní odpor k totalitnímu režimu. A tak se z hlubin archivů v pravý čas vynořil svazek, který na něho vedla StB, pátrání nazvané akce Kluk," píše komentátor.

Mladá fronta Dnes přináší podrobné informace o lidech donášejících StB na prezidenta Václava Klause. Ke spisu na Klause se vyjádřil i deník Právo. "Co chybělo v jeho životopisu, co ho v očích jisté části veřejnosti stále handicapuje proti všem těm Havlův a Dientsbierům? Přece aktivní odpor k totalitnímu režimu. A tak se z hlubin archivů v pravý čas vynořil svazek, který na něho vedla StB, pátrání nazvané akce Kluk," píše komentátor. Právo v této souvislosti ovšem připomíná Klausův výrok, že prohnilý režim neporazili disidenti, ale chalupáři, meloucháři a absentéři bojkotující poctivou práci. Podle listu Klaus dobře ví, že majorita české společnosti svým disidentům, nositelům jejího špatného svědomí, příliš netleská. Sám Klaus disidentskou svatozář odmítá. Sloupek Lidových novin upozorňuje, že spis StB obsahuje zjevné nesmysly. Klaus podle něj nebyl nejhorlivějším zastáncem Šikova modelu, ale jeho zásadním kritikem a s Milošem Zemanem také nespolupracoval v té míře, jak se to "orgány" pokoušejí samy sobě a nadřízeným namluvit. Nesmysly však nejsou dány touhou lhát, nýbrž jejich omezenou intelektuální kapacitou. Na závěr je tedy třeba se ptát, zda je vůbec takové zveřejňování spisů StB obhajitelné. "Já to považuji za absolutně nenormální,"řekl Klaus Právu v Olomouci.


Univerzita Karlova v Praze
Českým vysokým školám hrozí, že kvůli plánovaným škrtům v rozpočtu budou muset zmrazit počty nově přijímaných studentů. Jak uvádí Lidové noviny, univerzity každý rok přijímají zhruba o osm procent lidí víc než v roce předchozím. K tomu jsme se zavázali úřadům Evropské unie. Počet lidí, kteří mají diplom z vysoké školy, je totiž u nás oproti jiným vyspělým státům stále podprůměrný. Podle návrhu rozpočtu na příští rok, o kterém jednala vláda, by ale vysoké školy měly ušetřit víc než miliardu korun. A to by mohlo tempo každoročního zvyšování nově nabraných vysokoškoláků zcela zastavit. Ministr financí Miroslav Kalousek popírá, že by peníze vzal vysokým školám. Tvrdí, že rozdělení financí ve školství je na vedení rezortu samotného. Podle rektora Univerzity Karlovy v Praze Václava Hampla by navrhované úspory znamenaly zastavení rozvoje a transformace českého vysokého školství.


Stát ještě může podle Hospodářských novin získat z privatizace až 500 miliard korun - a to přesto, že už prodal velmi atraktivní majetek, jako byly třeba banky nebo Transgas. Nejdražším podnikem ve státních rukou je podle listu ČEZ, za který by vláda mohla dostat až 350 miliard. Stát se ale zatím rozhodl - i kvůli bezpečnostním důvodům, prodat pouhých sedm procent akcií. Vláda však nutně potřebuje peníze na dopravní infrastrukturu a proto s přípravou prodeje dalších firem pospíchá. Na podniky firmy, jako jsou Škodaexport nebo Komerční úvěrová pojišťovna, už vypisuje tendry, dodávají Hospodářské noviny.


Sedm vyšetřovatelů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), kteří měli na starosti nejzávažnější kauzy popsané v takzvané Kubiceho zprávě, popřelo tvrzení šéfa útvaru Jana Kubiceho o politickém nátlaku. Píše to Právo s odvoláním na přepisy jejich loňských výpovědí na Inspekci ministra vnitra. Kubice i jeho dva podřízení loni předstoupili před poslance bezpečnostního výboru a opakovaně uváděli, že byl na tyto vyšetřovatele vyvíjen tlak, píše Právo. Jeden z policistů při výslechu tvrdil, že poté, kdy byla zpráva loni v květnu zveřejněna, odmítl na jednom z případů dále pracovat. Nelíbilo se mu prý, že část ještě neprověřených materiálů z jeho spisu skončila ve zmíněné zprávě ÚOOZ a vše pak zveřejnila média. Kubice několik dnů před loňskými sněmovními volbami uvedl, že tehdejší premiér Jiří Paroubek (ČSSD), ministerstvo vnitra a policejní prezident se snaží ovlivňovat vyšetřování některých případů. Svá slova dokládal písemnou zprávou, kterou přinesl na jednání sněmovního bezpečnostního výboru.


Tomáš Pitr  (Foto: ČTK)
Podnikatel Tomáš Pitr potvrdil, že se skrývá před policií, protože má strach o život. Jak píše Mladá fronta Dnes, policie po něm pátrá s cílem dopravit jej do pražské věznice na Pankráci. Pitr si má odpykat pětiletý trest za krácení daní. Svou kauzu považuje za politicky motivovanou. To, že se Pitr skrývá kvůli obavám o život, už v úterý naznačil jeho spoluodsouzený Miroslav Provod. S Pitrem prý mluvil minulý týden, tehdy údajně chtěl ještě do vězení nastoupit. "Myslím si, že změnil názor po těch informacích, které jsem mu sdělil,"řekl televizi Prima Provod. Soud na Pitra vydal minulý týden tuzemský, evropský i mezinárodní zatykač. Místo, kde se skrývá, Pitr odmítl prozradit.


Za naprostou lež označil advokát údajného heparinového vraha Petra Zelenky informace některých médií o jeho doznání ke 43 pokusům o vraždy. Mladé frontě Dnes Zelenkův obhájce Jan Herout řekl, že jeho klient je nadále obviněný z osmi vražd a devíti pokusů o ně. Číslo 43 podle něj nicméně odpovídá také počtu chorobopisů pacientů, které si bývalý zaměstnanec havlíčkobrodské nemocnice shromažďoval doma. Policisté je u Zelenky našli při domovní prohlídce. Policie ani státní zastupitelství nevylučují, že se mohl Zelenka pokusit dávkami heparinu zabíjet víckrát. Nová podezření se ale zatím neobjevila. Soudní znalci podle deníku také dokončili psychiatrický posudek. Podle něj byl Zelenka v době, kdy měl podávat nepředepsané dávky heparinu, příčetný a za své jednání tak trestně odpovědný. Policie předpokládá, že kauzu uzavře na podzim.


Leteckým společnostem se stále více vyplácí pronajímat letadla k charterové dopravě cestovním kancelářím nebo firmám. Velké letecké společnosti mají obvykle na charterové lety vyhrazena i zvláštní letadla, která se většinou nepoužívají pro pravidelné lety. Podle Lidových novin přináší charterová doprava Českým aeroliniím až čtvrtinu ročních příjmů. Loni ČSA vydělaly na pronajímání letadel přes 2,7 miliardy korun. Za první čtvrtletí letošního roku přitom firma zaznamenala nárůst příjmů z této oblasti téměř o třetinu. Podobně je na tom Travel Service, jednička na českém trhu charterových letů. Tato společnost spolu se sesterskou firmou SmartWings loni přepravila v rámci charterové přepravy asi 1 milión 200 tisíc cestujících. Letos očekává zvýšení počtu cestujících v této oblasti o deset až 15 procent.


Nízkonákladová letecká společnost SkyEurope chce dokonce od podzimu začít přebírat cestující železnici a autobusům. Na konci října totiž chce zahájit lety z Prahy do Bratislavy a Košic, a zvažuje také spojení s Vídní a Budapeští, píše Mladá fronta Dnes. Podle šéfa aerolinek je mezi Českem a Slovenskem tolik cestujících, že by nebyl problém naplnit dvakrát denně letadlo se 149 místy. Železnice se ale o cestující neobává. Z Prahy do Bratislavy a do Košic zatím létají pouze ČSA. Nejlevnější zpáteční letenka do Bratislavy včetně poplatků stojí 4249 korun. Vlak a autobus jsou podstatně levnější. Například cesta pendolinem do Bratislavy přijde na 496 korun a trvá necelé čtyři hodiny.


Problémy s roji včel, vos a sršňů řeší v těchto dnech mnohem častěji než v jiných letech hasiči nebo strážníci, informuje deník Právo. Vzhledem k teplé zimě se totiž podařilo hmyzu přežít bez větších ztrát a přemnožuje se. Jeho hnízda mohou být velká až jeden metr. Zatímco rojení včel by mělo brzy skončit, až do podzimu se dají čekat potíže s vosami a sršni.