Přehled tisku

Le Président Vaclav Klaus
0:00
/
0:00

Ačkoli je i nepřímý vstup na půdu amerického Kongresu pro politika cizí země vždy poctou, český prezident Václav Klaus bude brán pouze jako svého druhu atrakce, soudí komentář Lidových novin. Podle deníku Právo je pak laťka, kterou nasadil v roce 1990 Klausův předchůdce Václav Havel při svém památném projevu v americkém Kongresu, pro Klause žel i nadále v nedohledné výšce.

Ačkoli je i nepřímý vstup na půdu amerického Kongresu pro politika cizí země vždy poctou, český prezident Václav Klaus bude brán pouze jako svého druhu atrakce, soudí komentář Lidových novin. Podle deníku Právo je pak laťka, kterou nasadil v roce 1990 Klausův předchůdce Václav Havel při svém památném projevu v americkém Kongresu, pro Klause žel i nadále v nedohledné výšce. Američtí kongresmani se obrátili na Klause, aby jim v odpovědích na pět otázek do veřejného slyšení s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem poskytl své argumenty ohledně globálního oteplování a změn klimatu. Podle Lidových novin se oba muži dívají na problém globálního oteplování ideologicky, ale s opačnými znaménky. Klima se otepluje, na tom se shodli meteorologové i klimatologové. Je evidentní, že lidská činnost tento jev podstatně ovlivnila. Vědci se jen nemohou domluvit na tom, do jaké míry jsou jednotlivé faktory významné či jakým směrem se bude vývoj ubírat. Experti ve svých zprávách nic kategoricky netvrdí, pouze předkládají hypotézy, kterým přisuzují nějakou pravděpodobnost. Jednoznačná tvrzení z těchto teorií dělají teprve lidé jako Klaus a Gore, soudí komentátor. Podle něj mělo být pro Klause varující, že se jej američtí politici ptají na obor, v němž není ani vzdělán, ani se jím nezabýval aspoň na úrovni zapáleného zájemce. Berou jej pouze jako protiváhu jinému solitéru, soudí komentátor Lidových novin.


Tisk také komentuje scénář ekonomických reforem, který chystá koaliční vláda Mirka Topolánka. Podle Hospodářských novin trojbarevný kabinet chystá mnoho v podstatě chvályhodných změn, ale žádnou zásadní. Lidové noviny upozorňují, že mlčením o chystaném balíčku může vláda svůj klíčový projekt zabít dříve, než ho porodí. Problém je podle autora komentáře tohoto listu v tom, že nikdo dosud přesně neví, co nakonec vláda do parlamentu pošle. Informace, které se od minulého týdne objevují v novinách, jsou zatím jen pracovní návrhy, chybí spousta dalších důležitých parametrů. Zveřejněné informace mohou ministru financí Miroslavu Kalouskovi sloužit jako pokusné balonky, podle nichž třeba ministerstvo financí konečný návrh upraví. To má ale podle Lidových novin háček. Debata o dílčích návrzích už totiž probíhá a jejich autoři se dobrovolně vzdávají práva jakékoli mylné či zkreslené informace korigovat. Na to, že se od osudu prvního reformního balíčku bude odvíjet i budoucnost koaliční vlády, se ministři chovají dost bohorovně, píše deník a upozorňuje, že za takové situace budou opoziční předáci snadno přesvědčovat veřejnost o škodlivosti reforem a vytvářet atmosféru proti jejich schválení. V obecném povědomí veřejnosti se reformy stačí zapsat jen jako škrty v peněženkách. Chaos kolem chystaného balíčku ukazuje, že si vláda reformu nenaplánovala šťastně. Nejprve se měla zaměřit na úspory a daně s důchodovou reformou řešit až za rok. Takhle si koleduje o průšvih, píší Lidové noviny.

Podle Hospodářských novin je strakatá vláda, kulhající s Melčákovou a Pohankovou oporou, prostě opatrná. Nejvíc je to vidět na návrzích Petra Nečase; škrtnout pastelkovné a ořezat pohřebné vpravdě nevyžaduje žádnou zvláštní reformní odvahu. Zemi přitom nejvíc škodí ty dávky, které berou motivaci k práci. Stačí srovnat dvě čísla: ekonomika roste o úctyhodných šest procent, ale nezaměstnanost se drží skoro na osmi procentech. To naznačuje příliš štědré dávky: komu se práce nevyplatí, prostě dělat nebude. A s tímhle balvanem se vláda prát nechce, píše deník. Na Kalouskových, Nečasových a zejména Julínkových návrzích je podle komentátora nejcennější cosi skrytějšího a špatně měřitelného: vpouštějí do našich veřejných systémů světlo a trochu odpovědnosti. Léky stojí většinou mnohem více než poplatek za recept a na důchody platíme mnohem víc, než si většina myslí. Není to na potlesk a děkovačky ve stoje, ale uznalé pokývnutí si ministři zaslouží, míní. A tak nejpřesnější komentář k reformám podal prorocky již před dvěma roky jeden ostravský senátor. Při úvaze o Tony Blairovi pravil, že v Čechách je "jenom měkká a tvrdá levice". Pro pořádek: jmenoval se Topolánek, uzavírají Hospodářské noviny.


Vladislav Husák, foto: ČTK
Policie měla tři měsíce před vraždou kontroverzního podnikatele Františka Mrázka podezření, že mu hrozí likvidace. Bývalý šéf protikorupční policie Milan Šiška informoval už v listopadu 2005 policejního prezidenta Vladislava Husáka, že taková hrozba existuje, píše Mladá fronta Dnes. Mrázek byl přesto zastřelen a jeho vrah stále uniká. Husák tvrdí, že tehdejší varování nepodcenil. To, že policisté věděli o plánu zavraždit podnikatele, se zjistilo podle listu nyní při bezpečnostní prověrce Husáka: v jejím rámci se zkoumá i to, jak plní své pracovní úkoly. "Určitě to byla jedna z informací, která byla velmi závažná. To bezesporu,"řekl deníku Husák. Prý ji ale nepodcenil. Policie získala informace o plánech na vraždu při vyšetřování podnikatele Radovana Krejčíře, který utekl na Seychely. Podle Šiškovy zprávy se chtěl Krejčíř pomstít některým lidem za to, že policie zkoumá jeho možné miliardové podvody. Údajně vypracoval seznam nepohodlných osob a Mrázek byl na jednom z prvních míst. "Někteří lidé jsou označeni křížkem, což znamená, že v mezním případě budou zlikvidováni," stojí ve zprávě. Krejčíř odmítl, že by vraždy chystal. "Je to celé produkt policejních a zpravodajských her,"řekl Mladé frontě Dnes.


Podle informací deníku Právo se má Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a protidrogová policie sloučit v jeden superútvar. Vznikl by tak velký Národní kriminální úřad, podobně, jako například v sousedním Německu. Počítá s tím reforma, kterou chce v parlamentu předložit ministr vnitra Ivan Langer. Rezort si od toho slibuje vyšší efektivitu práce a lepší možnost kontroly. Uvnitř nově vzniklého superútvaru by ale měla specializace detektivů na jednotlivé oblasti zůstat. Už by nemělo docházet k tomu, aby tu samou informaci získávala policie čtyřikrát, pokračuje list. Ke změně by mělo dojít na začátku roku 2009. S reformou souhlasí i stínový ministr vnitra za ČSSD František Bublan, uvádí deník Právo.


Nejlépe z celé republiky se podle Mladé fronty Dnesžije na Pardubicku. Srovnání okresů podle kvality života sestavil deník na základě 50 různých parametrů. Na druhém místě je bývalý okres Rychnov nad Kněžnou, třetí je Praha. Nejhůř dopadlo Lounsko, Teplicko a úplně poslední Mostecko. Pardubickému regionu prý pomohla velká vyrovnanost, v naprosté většině statistik se umístil v horní polovině. Lidé se tam dožívají vysokého věku, jsou vzdělaní, nezaměstnanost se drží na únosných pěti procentech. Mezi celými kraji si podle listu vede výborně Vysočina. Kraj sice zaostává ve mzdách, většina z další padesátky ukazatelů však pomohla jednotlivým okresům k lepšímu umístění. Lidé tam mají poměrně velkou šanci, že se dožijí vysokého věku, dýchají čistý vzduch a netrápí je vysoká kriminalita. Na konci žebříčku jasně převažují severočeské okresy. "Na dně budou tyto regiony pravděpodobně dlouhodobě," uvedl geograf Jakub Novák. Z žebříčku prý vyplývá, že nejlepší podmínky pro život v Česku nabízejí velká města a na první pohled nenápadné okresy, které se ničím nevymykají. "Uherskohradišťsko, Rychnovsko, Pelhřimovsko - to jsou oblasti, které mají nízkou nezaměstnanost a průměrné ekonomické charakteristiky, ale těží z kvalitního životního prostředí, aktivity obyvatelstva či ze silné vazby místních k regionu,"řekl Mladé frontě Dnes Martin Ouředníček z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty. Pokud by ale prý žebříček vycházel pouze z ekonomických ukazatelů, stane se jasným vítězem Praha.


'Poslední' James Bond Daniel Craig
Barrandovské ateliéry mají podle Hospodářských novin naději, že se v nich bude točit další film o Jamesi Bondovi. V těchto týdnech totiž hollywoodská studia MGM a Columbia Pictures (obě patří Sony) a britská produkční firma EON Productions začala jednání o lokaci, kde by se měl natočit další film, zatím s pracovním názvem Bond 22. Jedním z horkých kandidátů jsou i barrandovské ateliéry společnosti Barrandov Studio, které patří oceláři Tomáši Chrenkovi, píší Hospodářské noviny. "Ano jednáme s producenty. Je možné, že budou u nás točit, ale zřejmě nejsme jediní, kdo přichází v úvahu. Při minulém natáčení byli s Barrandovem i našimi službami velmi spokojeni, takže je šance, že se v České republice bude natáčet další bondovka," potvrdil mluvčí Barrandov Studio Tomáš Želazko. Pokud čeští filmaři kontrakt získají, bude to pro ně znamenat zakázku v hodnotě stovek milionů korun.