Přehled tisku

Vladimír Špidla

Mezi kandidáty na funkci prezidenta, o nichž uvažuje ČSSD, je i bývalý předseda strany, expremiér a nyní evropský komisař Vladimír Špidla. Píše to Mladá fronta Dnes.

Vladimír Špidla
Mezi kandidáty na funkci prezidenta, o nichž uvažuje ČSSD, je i bývalý předseda strany, expremiér a nyní evropský komisař Vladimír Špidla. Píše to Mladá fronta Dnes. V ČSSD se podle listu hovoří také o kandidatuře exministryně školství Petry Buzkové a bývalé nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové. Se Špidlou, Buzkovou ani Benešovou ale zatím nikdo o jejich případné kandidatuře nemluvil. O volbě prezidenta se ve čtvrtek radilo nejužší vedení ČSSD, píše list. "Na seznamu možných kandidátů by měl být i bývalý předseda naší strany, pod jehož vedením ČSSD vyhrála v roce 2002 volby, tedy pan Špidla,"řekl listu předseda poslanců ČSSD Michal Hašek. Předseda ČSSD Jiří Paroubek řekl, že na nadcházejícím sjezdu strany bude obhajovat návrh, aby ČSSD postavila kandidáta přijatelného také pro zelené, alespoň část lidovců, komunistů a případně i pro jednotlivce z ODS. "Nemusí to být sociální demokrat, ale možná, že se ukáže, že třeba Vladimír Špidla nejlépe splňuje to, že by byl široce přijatelný," prohlásil Paroubek. Špidla podle Mladé fronty Dnes tvrdí, že s ním o kandidatuře nikdo z ČSSD nemluvil - výslovně ale tuto možnost nezavrhl, píše deník. "Plně se soustředím na svůj mandát člena Evropské komise, který vyprší v roce 2009. Zatímco prezidentské volby proběhnou už v roce 2008,"řekl podle Mladé fronty DnesŠpidla. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach ve čtvrtek prohlásil, že v souvislosti s prezidentskou kandidaturou přicházejí v úvahu také Buzková a Benešová, které dnes působí v advokacii. "Nikdo se mnou o tom nemluvil a rozhodně nic takového neplánuji," reagovala Buzková. Benešová byla podle Mladé fronty Dnes "méně kategorická", když po asistentce vzkázala: "Považuji to za předčasnou zákulisní spekulaci, volba je až za rok."


Lékaři, právníkovi či humanitárnímu pracovníkovi, který poskytne pomoc cizinci pobývajícímu nelegálně v Česku, by v budoucnu mohlo hrozit až roční vězení. Podle deníku Právo s tím počítá novela trestního zákona, kterou dostala k projednání Poslanecká sněmovna a která zavádí nový trestný čin napomáhání k neoprávněnému pobytu na území ČR. "Je to horší zásah do osobní svobody než kriminalizace držení drog. Nelegálních cizinců jsou u nás desítky, možná stovky tisíc a je mnohem těžší se jim vyhnout než například drogám," reagoval na návrh Pavel Čižinský z nevládní organizace Poradna pro občanství, občanská a lidská práva. Zákon podle něj může posílit strach z cizinců. Upozornil také, že předloha je v rozporu například s právem na zdravotní péči. Deník Právo připomíná, že novelu již projednala vláda a nyní ji posuzuje sněmovní ústavně-právní výbor. Debatu ale v únoru pozastavil a vyžádal si zpřesňující informace od ministerstva spravedlnosti. Projednávání předlohy by mělo pokračovat na přelomu března a dubna. "Zpřísňující postih za nedovolené organizování, pomáhání a umožnění překročení státní hranice a zavádějící postih za zištné napomáhání k neoprávněnému pobytu byl členy ústavně-právního výboru považován za příliš tvrdý,"řekla Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová.


Ačkoliv středeční zasedání vlády mělo řešit zásadní otázky reformy veřejných financí, nemělo v podstatě žádný přesvědčivý výsledek. Poukazují na to komentátoři v Hospodářských novinách i Mladé frontě Dnes. Kromě příslibu změn ve školství nepřinesla středeční schůze nic, upozorňují Hospodářské noviny. Žádné škrty ve zneužívaných sociálních dávkách, žádné úspory ve výdajích. Podle listu vládu neomlouvá ani to, že je u moci teprve od ledna. ODS je totiž u moci již sedmý měsíc a koaliční partneři vypadají, že jsou reformám nakloněni. Ale ODS se stále tváří, že velké škrty je nutné citlivě zvážit. Podle jiného komentáře Hospodářských novin to vypadá, že vláda ve středu jednala pouze o tom, jak v rozpočtu uklidit, aby bylo možné trochu snížit daně a vrátit vývoj schodku zpět do rámce maastrichtských kritérií. Vláda by měla rychle začít škrtat třicet miliard korun z oblasti předvolebních slibů. Také by měla rychle odstranit nesmyslnosti českého ekonomického prostředí, jako například neexistenci stropů pro odvody sociálních pojištění, píše komentátor. Poté je nutné přistoupit k zásadním reformám, dodává s tím, že pro všechny tyto kroky si vláda musí vyjednat podporu u opozice nebo u přeběhlíků.

Také komentátor Mladé fronty Dnes se pozastavuje nad tím, že z posledního zasedání vlády v Kolodějích vyplynulo, že státní dluhy jsou opravdu problém a že letos v červnu, tedy rok po volbách, ministři dodají do sněmovny první návrhy zákonů, které by alespoň částečně mohly řešit problém veřejných financí. Budou-li však klíčové zákony schvalovány až v září, nebude možné odpovědně připravit státní rozpočet. Topolánkova vláda měla mít podle listu už dávno zcela jasno v tom, kde musí začít všechny reformní pokusy. Přitom jeden rok při přípravě reforem už byl promarněný kvůli volebnímu patu, upozorňuje komentátor Mladé fronty Dnes.


Občanské sdružení Reforma zdravotnictví, jehož členem je ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS), podle Hospodářských novin stále sponzorují velké zahraniční farmaceutické firmy. Julínek přitom jako ministr rozhoduje o většině příjmů farmaceutických společností, protože má poslední slovo v tom, jaké léky a v jaké výši se budou hradit ze zdravotního pojištění, píše list. Připomíná, že podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv jen v roce 2005 utratily pojišťovny za léky 41,6 miliardy korun. Deník uvedl, že v roce 2005 dostalo Julínkovo sdružení, v němž figuruje i jeho náměstek pro lékovou politiku Pavel Hroboň, od výrobců léků přes milion korun. Další milion sdružení obdrželo na uspořádání mezinárodního kongresu s názvem International Health Summit. I když výroční zpráva za rok 2006 ještě není hotová, už dnes je podle Hospodářských novin jasné, že minimálně stejné částky putovaly do Reformy zdravotnictví také loni. "Co se týče darů, tak je to skoro stejné jako v roce 2005. Jen na mezinárodní kongres nám dají firmy o něco více. Dohromady to bude kolem 1,2 milionu,"řekl šéf sdružení Tomáš Macháček, který byl s Julínkem a Hroboněm jedním ze spoluautorů reformy zdravotnictví. Julínek, který je na zahraniční dovolené, po svém mluvčím vzkázal, že na svém členství ve sdružení Reforma zdravotnictví nic divného nevidí. "Ministr sice podepisuje lékovou vyhlášku, ale rozhodující slovo má v určování úhrad léků léková komise. A ministr do jejího chodu nezasahuje a ani nehodlá zasahovat,"řekl Hospodářským novinám Julínkův mluvčí Tomáš Cikrt. To, že výrobci léků posílají různým odborným nebo pacientským sdružením peníze, je v Česku i na Západě běžné, píše list. U českého ministra zdravotnictví je však podle něj problém v tom, že má při zařazování nových léků do úhrad pojišťoven velkou šanci jim jejich přízeň vrátit.


Regulace prostituce, o níž se pokoušejí obce, je podle komentáře Lidových novin dost těžkopádná a pomalá a je to vlastně metoda pokus-omyl. Na nějakém rozumném kompromisu ohledně prostituce by se měli dohodnout především zákonodárci, píše autor v reakci na čtvrteční rozhodnutí Ústavního soudu, z něhož vyplývá, že města mohou prostřednictvím vyhlášky zakázat nabízení sexuálních služeb na všech veřejných prostranstvích, a vykázat tak prostituci za zavřené dveře.

Komentátor deníku Právo považuje za nesmysl domnívat se, že někdy nějaký stát vymyslí zákon, který prostituci vymýtí. Právě tak je podle něj nesmysl domnívat se, že stačí jednoduše všechny zisky ze sexuálních služeb zdanit. Prostituci je možné zčásti regulovat tím, že přimhouříme oči nad existencí veřejných domů, čímž ji částečně zlegalizujeme a zpoplatníme, a ten nelegální zbytek vyženou obce svinským krokem za humna, domnívá se autor s tím, že dál se s tím asi nic dělat nedá.


Jiří Čunek
Deníky se věnují i jiným tématům. Komentář Lidových novin se pozastavuje nad tím, že vicepremiér a šéf lidovců Jiří Čunek, který čelí podezření z přijetí úplatku, ukazuje důkazy koaličním partnerům, kteří je hodnotí. Ministři nemají co hodnotit důkazy, to mají dělat vyšetřovatelé, státní zástupci a soudci, píše autor.


Ilustrační foto: Archiv Radia Praha
Deník Právo otiskuje rozhovor s ministryní školství Danou Kuchtovou, která se mimo jiné vyjadřuje ke zvyšování platů učitelů. "Tabulkové platy se plošně zvyšovat nebudou, půjde jen o dílčí aktualizace, jako doposud,"říká ministryně.