Přehled tisku
Případ vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka, který je stíhán za údajné přijetí úplatku, se podle komentáře Mladé fronty Dnes podobá případu někdejšího premiéra a předsedy ČSSD Stanislava Grosse a měl by stejně skončit.
Předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek v článku otištěném v Lidových novinách píše, že Jiří Čunek by měl nabídnout premiérovi demisi.
Komentátor Hospodářských novin si i v souvislosti s případem Čunka všímá úniků "polovičatých informací" z různých institucí - mimo jiné z policie a justice. "V takovém prostředí se vytrácí důvěra v politiku, v policii a další složky a koneckonců i v média, která informační polotovary šíří," myslí si autor.
Tři čtvrtě milionu korun jako "odškodnění za problémy" a další libovolnou částku údajně nabídl zlínský podnikatel Roman Vaškůj Marcele Urbanové, aby změnila výpověď proti vicepremiérovi a šéfovi lidovců Jiřímu Čunkovi. S odvoláním na zdroj obeznámený s policejním vyšetřováním to píše Mladá fronta Dnes. Čunkova bývalá sekretářka na vsetínské radnici Urbanová je klíčový svědek v kauze vicepremiéra, který je stíhán za přijetí úplatku. Podle Mladé fronty Dnes ale Vaškůj tvrdí, že jí úplatek nenabízel a že vše připravil jako cílenou provokaci, při níž by se Urbanová zdiskreditovala.
Vaškůj je jedním z trojice mužů, kteří se údajně pokusili ovlivnit výpověď Urbanové a měli jí nabízet peníze výměnou za pomoc pro Čunka. Urbanová ale vše ohlásila policii, která aktéry příběhu zadržela. Mladá fronta Dnes píše, že policie všechny tři zadržela ve čtvrtek před vsetínským domem Urbanové. Předtím údajně uvnitř padla nabídka úplatku. Vaškůj však deníku řekl, že celou akci připravil s týmem lidí jako cílenou provokaci. Chtěli prý Urbanovou přimět, aby si sama řekla o úplatek, a tím se zdiskreditovala. O uplácení podle Vaškůje nemůže být řeč.
Vaškůj podle Mladé fronty Dnes tvrdí, že jeho skupina každý krok proti Urbanové zdokumentovala s pomocí právníků. Vaškůj prý za Urbanovou posílal své "agenty" a cílem bylo vše zveřejnit, až se bývalá Čunkova sekretářka "chytí". Dokonce vyrobili Čunkovu omluvu, což byla podmínka Urbanové, aby se vůbec začala s kýmkoliv bavit. "S pomocí počítačového specialisty jsme tedy zfalšovali dopis, napsali jsme fiktivní omluvu a opatřili ji také zkopírovaným podpisem pana Čunka," přiznal Vaškůj.
Podnikatel už koncem února kontaktoval Čunkovy advokáty a řekl jim o důkazu, který má politikovi pomoci. To Mladé frontě Dnes potvrdil právník Petr Bernátek. Vaškůj prý zjistil, že Čunek jako vsetínský starosta nemohl 11. února 2002 převzít ve Vsetíně úplatek, protože byl skoro celý den ve Zlíně, kde zasedala tehdejší vláda premiéra Miloše Zemana. Právě tento důkaz má být novým trumfem, který ho má udržet ve vládních funkcích, píše Mladá fronta Dnes o Čunkovi. Podnikatel také uvedl, že Čunka osobně nezná, nejednal na jeho pokyn a chtěl mu pomoci jen proto, že je jeho velkým příznivcem.
Komentátor Lidových novin hodnotí přístup jednotlivých stran k zamýšlené radarové základně USA v ČR. "Komunisté jsou náhle antimilitarističtí, socialisté, aby neztratili levicové příznivce, ´tvrdí muziku´. Vládní ODS s lidovci se argumentací příliš neobtěžují. Zeleným nezbývají síly na nic jiného než na vlastní schizofrenii. Doufejme, že horší už to nebude," píše autor. Další komentátor téhož listu poznamenává, že "drsná levičácká demagogie proti americké základně vrací ČSSD o deset let zpátky".
Komentář Mladé fronty Dnes se vrací k názoru exprezidenta Václava Havla na zveřejnění informací o předlistopadových kontaktech expremiéra Josefa Tošovského s komunistickou Státní bezpečností. "Co nám vlastně chtěl svými větami o Tošovském Václav Havel říci? Že máme zapomenout? Že někteří jsou si rovnější mezi rovnými? Že snad dokonce něco závažného věděl? Že něco tajil?" ptá se autor.
Mladá fronta Dnes upozorňuje, že ODS a komunisté spolupracují například v Žatci, Třebíči, Sušici, Zábřehu či Frýdlantu. Podle deníku se zatím zdá, že starostové si spolupráci s komunisty prosadí a zdůvodní. Hájí se tím, že nejde o koaliční spolupráci, protože s KSČM neuzavřeli písemnou dohodu. "Naši lidé hlasovali pro účast zástupce komunistů v radě města, to byl ale jen jednorázový akt. Z toho nelze určit, že by šlo o spolupráci či koalici. Nic takového neexistuje,"řekl například šéf ODS v Novém Strašecí Vilém Žák.
Mladá fronta Dnes dále píše, že vedení ODS, které má o vylučování neposlušných členů rozhodovat za měsíc, bude brát podobná zdůvodnění starostů v potaz. "Budeme každou obec i město posuzovat jednotlivě. Je možné spekulovat, jestli bez podepsané dohody s komunisty je zákaz spolupráce porušen, či není,"řekl první místopředseda ODS Pavel Bém.
Dotázaní měli určit i tři největší problémy, které bude muset EU v budoucnu řešit. Češi jmenovali penze, které na první místo umístilo 40 procent oslovených, terorismus (27 procent) a zvýšení životních nákladů (23 procent).
Podle deníku prošlo kontrolou 188 veřejných zakázek za poslední dva roky, z toho 15 zakázek připadalo auditorům podezřelých. "U sedmi zakázek nebylo shledáno porušení zákona. U pěti bylo zjištěno méně závažné porušení,"řekl ředitel ministerského odboru programového financování Josef Velíšek. Lidové noviny uvádějí, že tři tendry označili kontroloři za protiprávní - z toho měla "přidružená výroba" ministerstva na starosti smlouvu za 65 milionů korun na dodávku benzinu a nafty od společnosti OMV Česká republika a soutěž na dodávky automobilů Škoda za více než 19 milionů korun. Auditoři zjistili, že ZSMV jako organizátor výběrového řízení na dodávku benzinu a nafty protiprávně zvýhodnilo pozdějšího vítěze, společnost OMV Česká republika. Společnost OMV Česká republika doposud o zrušení zakázky údajně nic neví, píše deník.
Pokud jde o soutěž na dodávku škodovek, kontroloři zjistili, že ověřené kopie výpisu z evidence Rejstříku trestů statutárních zástupců Škoda auto založené v dokumentaci mají datum po ukončení výběrového řízení. "Z toho lze odvodit, že dokumenty byly dodány až po ukončení výběrového řízení," píší kontroloři ve své zprávě. ZSMV ale tvrdí, že originální dokumenty byly dodány včas, ale zástupci Škodovky je pak požadovali zpět a nahradili je ověřenými kopiemi, na nichž je pozdější datum. Ministerstvo prověřuje dalších 65 veřejných soutěží, pokračují Lidové noviny. "U jedenácti z nich budeme muset udělat podrobnou analýzu a prohlédnout všechny s nimi spojené smlouvy,"řekl Velíšek.
Lidové noviny informují, že příspěvková organizace ZSMV vznikla v roce 1993, má přes 1200 zaměstnanců a hospodaří s rozpočtem přesahujícím půl miliardy korun. Zajišťuje například opravy automobilů, provoz a ostrahu budov ministerstva, čištění uniforem, opravu policejních pouzder a opasků, školení úředníků nebo domácí i zahraniční rekreaci.
Místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera ale podle deníku vykládá rozhodnutí jinak: "Ruší předchozí rozsudky, podle nichž má katedrála náležet církvi. To v podstatě znamená, že k vrácení katedrály do správy státu není další rozhodnutí soudu potřeba." S tím ale kardinál podle Mladé fronty Dnes nesouhlasí. "To si může myslet pan místopředseda soudu, my to ale chceme černé na bílém," prohlásil.
Soudní spory o vlastnictví katedrály a přilehlých nemovitostí trvají již bezmála 14 let. Nejvyšší soud minulý měsíc zrušil předchozí rozsudky, podle nichž chrám patří církvi, a vrátil případ Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Tam je jednání naplánováno na 3. května. Než padne nový pravomocný verdikt, měla by se památka vrátit po zhruba půlroce církevní správy zpět do správy státu. Církev však očekává kvůli vlastnictví kostela další řízení u soudů různých stupňů, a to až ke konečné fázi, tedy ke stížnosti církve směřující k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Komentář Hospodářských novin se věnuje situaci na českých silnicích. Nehod i mrtvých začalo přibývat, začíná komentátor s tím, že bilance prvních měsíců roku 2007 je horší než loni. "Na vině je jednoznačně vztah českých politiků k silničnímu zákonu. Bodový systém brzy poté, co byl zaveden, budil jednoznačný respekt řidičů: jezdilo se opatrně, dodržovala se pravidla, dopravní policie získala na chvíli respekt," píše autor komentáře. Dlouho to ale podle něj nevydrželo. Politici totiž vycítili, že bodový systém je nepopulární, a tak se od něj začali distancovat. "Dokonce to bylo jediné, v čem si politici z obou velkých stran v létě, tedy v době, kdy se nemohli shodnout vůbec na ničem, notovali." Podle komentátora ale měli říct opak: "Bodový zákon je dobrý a správný, chceme, aby ho policisté vymáhali tvrdě, a pokud tak budou činit, budeme je chválit." Situace na silnicích se zatím dostala do vyježděných kolejí. Jezdí se hrubě, agresivně, neomaleně. "Je koneckonců symptomatické, že veřejná debata se pod taktovkou ODS přesouvá k tomu, zda povolit na dálnici sto šedesát. Vysoká rychlost se toleruje v Německu, jenže tamější řidiči jsou disciplinovanější a lepší než ti čeští a jejich dálnice jsou kvalitnější, širší a tedy i méně přecpané kamiony."
Žádosti provozovatelů vleků a lanovek o státní podporu kvůli ztrátám z letošní teplé zimy jsou problematické a musela by je povolit Evropská unie. Pro deník Právo to uvedl místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Kamil Rudolecký. ÚOHS situaci analyzoval a zjistil, že v členských státech Evropské unie nelze najít podobný případ, kdy by stát zřídil fond na poskytování bezúročných půjček pro krytí běžných podnikatelských rizik. Podle Rudoleckého by se zřejmě jednalo o veřejnou podporu, která je zakázaná a musela by ji schválit Evropská komise. Úřad tedy vítá postoj ministerstva pro místní rozvoj, které na poskytnutí podpory pohlíží spíše negativně.
Vlekaři požadují zřízení garančního fondu. Do něj by měl stát vložit až 230 milionů korun, ze kterých by provozovatelům bezúročně půjčil. Podle náměstka ministra pro místní rozvoj Jiřího Vačkáře je však nemožné splnit vlekařům jejich přání tak, jak si představují. Jedním ze způsobů pomoci vlekařům je podle ministerstva například dobrozdání pro banky a žádost o odložení splátek. "Nebyla by to ale garance pro banky,"řekl již dříve ČTK Vačkář.
