Přehled tisku

Vladimír Mlynář (uprostřed) přichází na jednání Městského soudu v Praze, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Trest pro exministra Vladimíra Mlynáře pět a půl roku "natvrdo" je podle komentářů tisku skandální. Vladimír Mlynář coby disident přečkal léta totality bez úhony a je paradoxní, že jej demokratický soud posílá do vězení kvůli administrativní chybě, soudí komentátor Hospodářských novin.

Vladimír Mlynář (uprostřed) přichází na jednání Městského soudu v Praze, foto: ČTK
Trest pro exministra Vladimíra Mlynáře pět a půl roku "natvrdo" je podle komentářů tisku skandální. Vladimír Mlynář coby disident přečkal léta totality bez úhony a je paradoxní, že jej demokratický soud posílá do vězení kvůli administrativní chybě, soudí komentátor Hospodářských novin. Podle něj lze těžko rozumem pochopit, že soud tvrdě trestá Mlynáře, když přitom lze odsouzené korupčníky nebo tuneláře počítat na prstech. "Nedávno bylo osvobozeno celé představenstvo banky, jehož chybná rozhodnutí v případech B.C.L. nebo Chvalovský přišla stát na desítky miliard korun. Na svobodě běhají tuneláři Komerční banky i IPB. A soud nyní velmi tvrdě trestá případ, v němž žádná škoda státu nevznikla?," diví se autor.


Helena Třeštíková, foto: ČTK
Nečekaná byla podle tisku i rezignace Heleny Třeštíkové na funkci ministryně kultury po 16 dnech ve funkci. Paní režisérko: Děkujeme, že odcházíte, vzkazuje jí komentátor Hospodářských novin. Z odchodu Třeštíkové by podle komentáře Mladé fronty Dnes mohlo vyplynout neocenitelné ponaučení: Ministerstvo kultury nepotřebuje v čele velkou kulturní osobnost, ale schopného politika. Anebo potřebuje zrušit, jak to chtěl Pavel Tigrid. Podle Hospodářských novin nebylo od Třeštíkové uvážlivé, že vládní nabídku přijala: Šla sebevědomě na ministerstvo a teď se diví, že se tam dělá politika. Alespoň prý ale včas poznala, že se ta práce pro ni nehodí. Podle komentátora Lidových novin nevzniklo nikdy nic jen tím, že někdo odstoupí z funkce, aniž by pořádně vysvětlil, co pro něj bylo tak nepřijatelné. Jakou mez má svoboda v politice? Pro Helenu Třeštíkovou byla tato mez překročena. O svobodě v politice ovšem bohužel díky tomu nevíme o nic víc, protože Třeštíková nijak nepřiblížila, v čem to překročení spočívalo, míní autor.


V aféře vicepremiéra, senátora a šéfa lidovců Jiřího Čunka se podle Mladé fronty Dnes a Lidových novin objevila překvapivá verze toho, jak to bylo s půlmilionem korun, který má policie za úplatek. Čunek veřejně tvrdí, že tehdy svěřil bance své dlouholeté úspory. Policii však při výslechu řekl, že si na původ peněz nevzpomíná. Nakonec dodal, že mohlo jít o vrácenou půjčku. "Na vklad pět set tisíc si nevzpomínám. Podobné vklady jsou možné v souvislosti s půjčkami,"řekl podle listů Čunek 8. ledna policii při výslechu. Totéž prý řekl ve středu i senátorům, kteří měli zápis jeho výslechu k dispozici. "Pan Čunek řekl, že si (na původ peněz) nevzpomíná. Tohle ale politik říci nemůže," uvedl senátor Josef Novotný. Ještě ve středu večer se pak Čunek v rozhovoru pro Český rozhlas 1 - Radiožurnál vrátil k verzi s celoživotními úsporami. "Mám jednu jedinou verzi. Když si člověk do třiačtyřiceti let s manželkou, která má také tolik, nic výrazného nepořídí, tak je normální, že jsme si na tento dům ušetřili,"řekl Radiožurnálu šéf lidovců. Podle Mladé fronty Dnes policie teď především hledá motiv pro verzi, že by šlo skutečně o úplatek. Podle Čunkovy sekretářky, která proti němu svědčí, to bylo za prodej 51 procent podílu města ve firmě Vsetínské byty. Policie prý teď prověřuje, za jakých podmínek se prodávalo ve Vsetíně asi 650 bytů, které firma spravovala. Senátní imunitní výbor ve středu doporučil vydat Čunka k trestnímu stíhání. Konečné slovo bude mít Senát jako celek na schůzi, která se uskuteční zřejmě za dva týdny. Čunka protikorupční policie podezírá z toho, že si dojednal 11. února 2002 úplatek se zástupcem vsetínské realitní firmy H&B Real. Důkazem má být to, že si tehdy uložil na svůj účet 497.000 korun. Realitní firma si přitom nedlouho předtím vybrala ze svého účtu sumu o 2000 korun vyšší. Podle výpovědi Čunkovy sekretářky před ní starosta Vsetína obálku od zástupců firmy převzal, roztrhl a prohlásil: "Vidělas, jak vypadá půl mega? Takhle se vydělávají peníze." Firma uplácení Čunka vyloučila. Podle tisku si Čunek uložil necelých půl milionu. Kdyby to prý bylo o pár tisíc víc, musel by podle zákona proti praní špinavých peněz vyplňovat spoustu dokumentů, aby banka transakci vůbec umožnila.


Český uran opět láká zahraniční investory. Přitom ještě nedávno se zdálo, že těžba uranu v Česku končí. Světové ceny uranu ale za posledních deset let stouply sedminásobně, a český uranový průmysl od loňského roku opět vydělává. Napsaly to Hospodářské noviny. Na české ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se nedávno obrátila australská firma Uran Limited, která se specializuje na investice do uranových projektů v Rusku, na Ukrajině a v Uzbekistánu. "Chtějí se podílet zejména na geologickém průzkumu a ověření zásob uranu v nezpřístupněných částech ložiska v Dolní Rožínce, kde těží státní podnik Diamo. V případě ověření vytěžitelných zásob uranové rudy by rádi participovali na těžbě," uvedl Tomáš Bartovský z MPO. Státní firma Diamo dnes v Dolní Rožínce těží 300 tun uranu ročně z hloubky až 1200 metrů. O partnera, který by investoval více než 250 milionů korun do geologického průzkumu ve větších hloubkách, má Diamo zájem. "Není jasné, zda hlouběji uran ještě je. Někteří geologové jsou přesvědčeni, že teprve tam je to pravé jádro ložiska,"řekl ředitel Diama Jiří Jež. O rozšíření těžby by ale musela rozhodnout vláda, a není jisté, že všichni ministři se na to budou dívat stejně vstřícně. "Platná surovinová politika státu ukládá zabezpečit ochranu zdrojů surovin pro další případné využití a zabezpečit také sanaci po těžbě. Pokud by se strategie státu měla změnit, je zapotřebí změnit i státní surovinovou politiku," upozornil ministr životního prostředí Martin Bursík. Diamo nabídlo účast na financování projektu rozšíření těžby uranu i společnosti ČEZ, která většinu produkce nakupuje. ČEZ se ale zatím k nabídce staví zdrženlivě.


Podle deníku Právo má kreditní kartu už každý čtvrtý Čech. Jejich počet loni vzrostl o polovinu a je o ně větší zájem než o karty debetní. Většina Čechů stále používá karty hlavně k výběru z bankomatů. Podíl těchto transakcí se ale pomalu snižuje ve prospěch plateb u obchodníků. Jednak roste počet platebních míst v obchodní síti a jednak se zvyšuje i počet karet mezi obyvateli. Hlavní výhodu kreditních karet ale stále ještě Češi spatřují v možnosti finanční rezervy pro případ nouze.


Neprodejná jablka dostanou zdarma děti, domovy důchodců a vězni. Mladá fronta Dnes píše, že o tom rozhodla Evropská komise. Nelíbí se jí, že děti tloustnou a stravují se nezdravě, a zároveň farmářům zbývá spousta mrkve a jablek, které se pak za velké peníze ničí. Dotyčnému pěstiteli pak unie uhradí 100 procent souvisejících nákladů. České reakce jsou vesměs pozitivní. Ale sotva si lze představit, že od příštího roku každému školákovi na stole přistane jablko. Brusel na ovoce a zeleninu vyčlenil 8 milionů eur, což je v celkovém objemu peněz pro farmáře zanedbatelná částka. Čeští ovocnáři se prý o něco podobného pokoušeli už před dvěma lety, ale ministerstvo zemědělství to tehdy neakceptovalo.


Zasněžování sjezdovky ve skiareálu v Kašperských Horách, foto: ČTK
Současné sněžení navnadilo lyžaře, kteří už začínají zjišťovat podmínky na horách, možnosti ubytování a stav jednotlivých sjezdovek. Jak informují Lidové noviny, pro většinu vlekařů začne letošní lyžařská sezóna tuto sobotu. Špatný začátek sezóny donutil hoteliéry a provozovatele lyžařských areálů přehodnotit ekonomické prognózy. Téměř všichni deníku potvrdili až padesátiprocentní ztráty oproti minulé, mimořádně úspěšné zimě. I kdyby následující dva měsíce byly pokoje plně obsazené a na sto procent vytížené sjezdovky, předchozí ztráty už prý není možné plnohodnotně nahradit.