Přehled tisku
O vzniku a fungování své vlády chce předseda ODS a premiér Mirek Topolánek jednat se sociálními demokraty maximálně do konce příštího týdne. "Ten termín je konec příštího týdne, kdy chci prezidentu Václavu Klausovi představit svou vládu, s níž půjdu sestavovat programové prohlášení a žádat o důvěru v Poslanecké sněmovně,"řekl Topolánek v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes.
Deník Právo s odvoláním na vyjádření nejmenovaného politika ČSSD píše, že sociální demokracie počítá s tím, že Topolánek kvůli svým dosavadním vyjednávacím nezdarům a také kvůli rodinným problémům ztrácí v ODS podporu. To by mohlo sociální demokracii otevřít cestu k vlastnímu pokusu o sestavení vlády, napsal deník. List rovněž uvedl, že předseda ČSSD Jiří Paroubek se rozhodl při vyjednávání o vládě přitvrdit i proto, že část členů Strany zelených dala najevo, že by byla ochotná podpořit případnou menšinovou vládu ČSSD.
Krach pondělního vyjednávání ODS a ČSSD o podmínkách, za nichž by mohla vzniknout menšinová vláda občanských demokratů, patří k hlavním tématům komentářů úterních českých deníků.
Další komentátor deníku Právo si myslí, že budou-li obě strany vládnout víceméně společně nebo jedna z nich pod dohledem druhé, budou mít obě svůj podíl na výsledcích tohoto vládnutí. Nic skutečně významného se tedy za tu dobu nevyřeší a ve volební kampani si pak přirozeně obě strany budou přivlastňovat úspěchy a na hlavu té druhé házet maléry, soudí autor. Myslí si, že až se příště bude schylovat k volbám, občan nebude tušit, kdo se zasloužil o to, co se vydařilo a co "zbabralo".
Podle dalšího komentáře Lidových novin by se Paroubek ocitl v nepříjemné situaci, kdyby teď jednání s Topolánkem zhatil. Předčasné volby by se podle autora konaly pravděpodobně na jaře, a tím, kdo by je svou neústupností vyvolal, by byl Paroubek, který se v uplynulých týdnech stylizoval do role odpovědného státníka a říkal, že na rozdíl od Topolánka je ochoten se na podpoře vlády dohodnout. Voliči ČSSD by tím mohli být právem zklamáni. Kdyby svou pozornost v takové chvíli začali opět upírat ke komunistům, nemohl by se jim nikdo divit, píše autor komentáře.
Komentátor Hospodářských novin si myslí, že je škoda, že Paroubek další jednání neukončil, jak v pondělí hrozil. Škoda že to neudělal. Nežli totiž nanicovatá vláda "ODS light" s obecným programem, je lepší se nedohodnout, napsal autor a dodal: Jiří Paroubek říká, že se ODS chová povýšeně. To už začíná připomínat federální časy s ublíženým Vladimírem Mečiarem. I s jeho proslulou vyjednávací strategií: zvedat laťku na 220, když chce skočit 180. Nejlepší odpovědí na to bývalo jednání ukončit. Nejde-li to po dobrém, ať jde ODS žádat o důvěru pro menšinový kabinet. Přinejmenším se země posune o krok dál: k většinové vládě, nebo k novým volbám, stojí v Hospodářských novinách.
Další komentátor tohoto listu se zamýšlí nad tím, proč Paroubek nechce v Topolánkově vládě jako ministra zahraničí Alexandra Vondru. Autor si myslí, že Vondra má šanci stát se jednou z mála hvězd Topolánkova kabinetu. Upozorňuje také na to, že Vondra na podzim kandiduje za ODS do Senátu a post ministra zahraničí by mu pomohl - a to se podle komentátora ČSSD nehodí. Paroubkovy námitky, že Vondra zkazí úspěchy jeho vlády v Rusku, Číně, Indii a Brazílii, jsou zcela liché. O ně tady opravdu nejde, uzavírá komentátor Hospodářských novin.
Za bobtnající problém označují problematiku volného pohybu pracovníků v Evropské unii Lidové noviny. Píší, že s dalším rozšířením EU se vrací téma solidarity s nováčky a najevo tak začíná vycházet problém, který sice existuje už dávno, ale jako by s ním nikdo nepočítal. Podle komentátorky listu Británie nyní uvažuje o tom, že jí nezbude než omezit příliv pracovních sil. Z nových evropských zemí, ze kterých se vstupem dalších formálně, byť nikoli fakticky, stanou staré evropské země, totiž do Británie přišlo tolik prácechtivých, že jsou místní zaměstnanci vytlačováni z pracovního trhu. Zároveň východní zájemci o práci umožňují stagnaci platů, což se britským pracovníkům rozhodně nelíbí. "I Česká republika se (formálně) stane starou zemí, a také bude muset zvážit, zda nechat otevřené dveře zahraničním zaměstnancům. Bude to problém. Západní Evropa prostě už vyrostla z padesátých a šedesátých let, kdy by bez zahraničních dělníků nezacelila škody, které jí zasadila válka. Kromě toho sociální stát pohlcuje víc a víc peněz, takže se postupně dostáváme do neřešitelné situace: na jedné straně bychom měli být s novými členy solidární a pracovníky přijímat, na druhé straně se zaměstnanci starých zemí bouří proti levnější konkurenci. Britský hlas jen upozorňuje na daleko rozsáhlejší problém," píší Lidové noviny.
