Mladá fronta Dnes se na svých stránkách vrací k úternímu kolapsu energetické sítě, kdy bylo Česko blízko úplnému výpadku elektřiny. Nejrozsáhlejší kolaps sítě za posledních třicet let byl podle správce sítí ČEPS nešťastnou souhrou technických poruch, velké spotřeby elektřiny a velkých veder. "Myslet si, že soustava je tak bezpečná, že se nemůže nic stát, je až naivní. Je to prostě technické zařízení a to má svou poruchovost," uvedl pro Mladou frontu Dnes generální ředitel a předseda představenstva firmy ČEPS Vladimír Tošovský.
Premiér Jiří Paroubek s Vladimírem Tošovským (vpravo), foto: ČTK
Mladá fronta Dnes se na svých stránkách vrací k úternímu kolapsu energetické sítě, kdy bylo Česko blízko úplnému výpadku elektřiny. Nejrozsáhlejší kolaps sítě za posledních třicet let byl podle správce sítí ČEPS nešťastnou souhrou technických poruch, velké spotřeby elektřiny a velkých veder. "Myslet si, že soustava je tak bezpečná, že se nemůže nic stát, je až naivní. Je to prostě technické zařízení a to má svou poruchovost," uvedl pro Mladou frontu Dnes generální ředitel a předseda představenstva firmy ČEPS Vladimír Tošovský. "Někdejší pravidlo, že se musíme hlavně připravit na zimu a v létě se může opravovat, už dnes neplatí. Teploty k tomu strašně dodávají. Když se ve vedru ohnou koleje, proč by se vám nenatáhly dráty. To je prostě technika, která někdy selže," vysvětlil v rozhovoru pro Mladou frontu Vladimír Tošovský.
Mladá fronta Dnes dále uvádí, že potíže elektrické sítě přinutily řadu podniků omezit nebo úplně zastavit výrobu. Vymáhat náhradu zřejmě nebude snadné, ale některé to podle listu chtějí zkusit. To je případ ČKD Kutná Hora. Šéf rozvodné sítě ČEPS Vladimír Tošovský se hájí tím, že "ve stavu nouze" jdou peníze stranou. "Byl vyhlášen stav nouze přesně podle příslušného zákona a také podle něj je náhrada škody v takovém případě vyloučena. Bohužel, tak to prostě je," uvedl Tošovský pro Mladou frontu.
Lidové noviny upozorňují na otevření nové, více než kilometrové promenády v Praze. Rašínovo nábřeží totiž opět slouží veřejnosti. Rekonstrukce trvala deset let a stála více než 300 milionů korun. Nábřeží se tak po letech vrací do původní podoby z roku 1910. Obyvatelé Prahy zde nově najdou lavičky, v krátké budoucnosti přibudou zahradní restaurace a obchody. Součástí zóny bude rovněž cyklostezka. Záměrem magistrátu je, aby na nábřeží vzniklo centrum klidu a relaxace. Podle historika architektury Zdeňka Lukeše se tím město otevírá svým obyvatelům, a proto by magistrát neměl promarnit prostor, který se nachází v samém srdci města. "V minulých letech chyběl důvod, aby člověk na nábřeží vůbec šel. Město se k těmto místům stavělo zády," uvedl pro Lidové noviny Zdeněk Lukeš. Navrhl přitom, že kromě obchodů a kaváren by zde mohlo fungovat třeba i divadlo.
Vladislav Husák, foto: ČTK
Deníku Právo se zdá, že největší problémy s novým silničním zákonem mají policisté. Policejní prezident Vladislav Husák v rozhovoru pro list uznal, že pověsti policie příliš nepomohl. Na otázku, jak chce nyní v posledních dnech dost pošramocenou pověst policie napravit, odpověděl následovně: "Domnívám se, že je potřeba jasný signál i směrem k policii, že jestliže někdo udělá chybu, tak za ni musí nést nějakou zodpovědnost. Já jsem tedy odevzdal na tři měsíce svůj řidičský průkaz a zaplatil jsem 10 tisíc korun na charitu. U policisty Čaše jsme s k tomu postavili tak, že bude od policie v nejbližší době propuštěn," uvedl Vladislav Husák pro Právo.
V Mladé frontě Dnes komentuje dopravní poklesky policistů Jan Ruml. Podle něj dotyční "selhali způsobem, jenž nelze pochopit jinak, než že se pasovali do role lidí vyššího řádu. Takové pohrdání zákonem činí z policie a ministerstva vnitra nebezpečné instituce, usvědčené z nedostatku jakékoli sebekontroly." Jan Ruml vidí jen jedno řešení, a to neprodlený odchod z funkcí. "Zákon byl popřen činy těch, kteří se zavázali jej dodržovat a chránit. Za to by měli dva veřejní a jeden ústavní činitel nést zodpovědnost. Protože jinak jste, pánové, rukou společnou tuto normu zmačkali a hodili do koše. Učinili jste z ní mrtvou karikaturu své beztrestné povýšenosti," uzavírá v Mladé frontě Dnes Jan Ruml.
Vzrůstající popularitou golfu v Česku se zabývají Hospodářské noviny. Golf si v bývalých komunistických zemích včetně Československa vysloužil nálepku elitářského a snobského sportu, který je lepší potlačovat než podporovat. "Před dvěma lety se v Česku věnovalo golfu zhruba sedmnáct tisíc lidí. Teď je to přes dvacet pět tisíc a do konce roku zřejmě překročíme hranici třiceti tisíc," pochvaluje si Vladimír Junek z České golfové asociace. Prudce rostoucí obliby golfu si všimly i soukromé firmy či města a nová hřiště a areály vznikají jako houby po dešti. Dnes jich je v Česku už přes šedesát, informují čtvrteční Hospodářské noviny.
