Přehled tisku

Tisková konference po zasedání výkonné rady ODS, foto ČTK
0:00
/
0:00

Návrh koaliční smlouvy mezi ODS, KDU-ČSL a Stranou zelených je solidní, naopak koaliční vláda je co do osobností velmi nevyrovnaná, všímají si komentáře Mladé fronty Dnes a Hospodářských novin. Koaliční program je podle Mladé fronty Dnes možná nejlepší, jaký kdy v Česku měla skutečná vláda.

Mirek Topolánek, foto: ČTK
Návrh koaliční smlouvy mezi ODS, KDU-ČSL a Stranou zelených je solidní, naopak koaliční vláda je co do osobností velmi nevyrovnaná, všímají si komentáře Mladé fronty Dnes a Hospodářských novin. Koaliční program je podle Mladé fronty Dnes možná nejlepší, jaký kdy v Česku měla skutečná vláda. List soudí, že je slušný a důvěryhodný, dodává ale jedním dechem, že tato vláda je pouze virtuální. Jako pozitivní komentátor hodnotí radikální, byť možná trochu riskantní snížení daní, dále důraz na boj s byrokracií a korupcí i snahu motivovat nezaměstnané.

Co se týče osobností vlády, potěší podle Hospodářských novin jmenování Alexandra Vondry na post ministra zahraničí i Petra Gandaloviče do křesla ministra pro evropské záležitosti. Mezi průměrné zprávy patří podle listu jména Vlasty Parkanové, Dany Kuchtové či Jiřího Pospíšila. K méně radostným zjištěním pak prý náleží to, že nejmocnější resorty - vnitro, finance a spojené zemědělství s venkovem "patří protřelým mastodontům parlamentních (i jiných) obchodů", tedy Ivanu Langrovi, Vlastimilu Tlustému a Miroslavu Kalouskovi. Také Hospodářské noviny ale zdůrazňují, že šance právě sestavované vlády vládnout jsou nízké.


Na světě jsou slušné státy se slušnými hlavami státu, kde se po parlamentních volbách děje toto: Hlava státu se setká se všemi předsedy parlamentních stran, obeznámí se s jejich představami a poté obvykle pověří šéfa strany vítězné jednáním o sestavení vlády. Pokud pověřenec neuspěje. stejný úkol svěří předsedovi strany s druhým největším volebním ziskem. Říká se tomu politická kultura, píše Jiří Hanák ve Sloupku deníku Právo a pokračuje: Na světě jsou však také jiné státy, kde jejich hlava nezakrytě kope za jednu stranu. Taková hlava státu na názor a představy šéfů parlamentních stran zvědavá není. A i když pověřenec nejsilnější strany nemá šanci uspět, oznámí hlava státu předem, že šéfa druhé nejsilnější strany jednáním o sestavení vlády nepověří. Tomu se říká nedostatek politické kultury, píše mimo jiné Jiří Hanák v deníku Právo.


Do několika týdnů by mělo být podle Mladé fronty Dnes jasné, zda v Česku vznikne americká raketová základna. Američané prý do konce září čekají jasnou odpověď - buď ano, nebo ne. Oficiálně žádost o zřízení základny v Česku ještě Spojené státy nepodaly. Podle listu by to ale udělaly jen v případě, že by měly jistou odpověď ano. Technické zkoumání, zda základna v Česku, Polsku či Maďarsku vůbec může být, spěje ke konci a Američané chtějí znát politické rozhodnutí. Na podzim má o základně totiž jednat americký Kongres a výstavba či úprava vhodných objektů by měla začít už příští rok, píše Mladá fronta Dnes. Američané, kteří touží po takzvaném protiraketovém štítu, chtějí mít ve střední Evropě základnu s obrannými střelami země-vzduch. Jejich otázka však přichází v době, kdy není jasné, kdo bude vládnout. Kvůli napjaté situaci byl už před volbami údajně posunut příjezd amerického expertního týmu, který měl o základně jednat. Po volbách se tak stalo znovu. "Požádali jsme Američany, aby ještě počkali,"řekl listu nejmenovaný politik. Podle Mladé fronty Dnes jsou názory českých politických stran ohledně možné americké základny rozdílné. ODS je prý spíše pro. Část lidovců a ČSSD říká ano, ale druhá část ne. Zelení jsou spíše proti. Podle důvěryhodného zdroje Mladé fronty Dnes je proti i prezident Václav Klaus. O pobytu cizích vojáků a základen na českém území rozhoduje parlament.


Exportní zakázky za více než 6,5 miliardy korun získaly údajně české firmy za první dva roky fungování offsetového programu, uzavřeného předloni mezi českým státem a výrobcem stíhaček Gripen. Podle některých z českých firem, které se na offsetech podílejí, však jde o formální akt, protože by tyto obchody udělaly i bez Gripenu. Napsaly to Hospodářské noviny. Podle tiskové zprávy firmy Gripen získala zakázku za 11 milionů korun například firma Evektor Aerotechnik, která v Kunovicích vyrábí sportovní letadla. Zástupci firmy však tvrdí, že zakázka na výrobu interiérů pro ruské aerotaxi M101 byla s ruským partnerem rozjednána již před tím, než se do obchodu zapojil akcionář Gripenu, společnost BAE Systems. Dalším případem je vývoz notebooků od firmy FIC CZ za 1,7 miliardy korun pro BAE Systems. Do offsetů se však podle HN započetla i část dodávek, kterou by firma zřejmě prodala i bez získání zakázky pro BAE Systems. Do offsetů byl započítán rovněž vývoz elektrárenských generátorů firmy Brush SEM za 1,5 miliardy korun. Brush však dodává veškeré generátory už od roku 2001 mateřské britské firmě FKI. Také dodávky zdravotnického materiálu za 8,4 milionu korun od firmy MPH Medical Plastic pro společnost Smith Medical byly částečně započteny do offsetů. MPH jej přitom této společnosti dodává již devět let. Podle náměstka ministra průmyslu Martina Tlapy dohoda o offsetech přesto českým firmám pomáhá. "Jde o to, že se díky ní zvyšují šance českých exportérů. Až čtyřicet procent světového obchodu dnes tvoří právě takové protiobchody, za jaké můžeme považovat 'offsety'. Je to běžná praxe," uvedl Tlapa. Offsetový program si ale pochvalují i šéfové některých zapojených firem. Společnost Job Air, která nabízí servis letadel, léta usilovala o zakázku od firmy Saab, která je dalším akcionářem výrobce gripenů. "Zkoušeli jsme se s nimi domluvit od roku 1995, ale až loni pro rozjezdu 'offsetů' se spolupráce rozběhla, Saab s námi uzavřel velký kontrakt na opravy letadel," uvedl šéf firmy Josef Horňák.


Zpřísněný silniční zákon podle Lidových novin velice podpoří korupci. Ztráta řidičského průkazu by pro mnohé znamenala ochromení pracovních možností. Jsme nuceni snést větší přísnost ze strany policie, vyžadujme pak úměrně vyšší přísnost vůči policii. Když má být kladivo na řidiče, ať je taky kladivo na policisty, požaduje komentátor. Podle něj mají lidé právo vědět, jaká systémová opatření připravuje vedení policie, aby zkorumpované policisty přešla chuť zajímat se o obsah řidičovy peněženky, uvádějí Lidové noviny.


Děti, které jdou v září do třetí třídy, se začnou povinně učit anglicky, upozorňují Lidové noviny. Učitelů, kteří tento jazyk zvládají, je ale velký nedostatek už teď. Hlavně malým školám na vesnicích podle deníku hrozí, že budou mít se zajištěním anglické výuky potíže. Ministerstvo školství proto pošle kantory z prvního stupně na kurz angličtiny. První dva tisíce učitelů to čeká v září, dodává list. Některé děti sice nebudou mít kvalifikované jazykové pedagogy, všichni letošní prvňáčci ale dostanou od státu tisícovku na pastelky a penály. Deník Právo připomíná, že až dosud museli všechny pomůcky nakupovat rodiče. Letos poprvé jim s tím pomůže stát. Sociální dávku může každé dítě dostat - pokud má jeho rodič nárok na dětské přídavky - jen jednou, dodává list.