Tisk se věnuje také neschopnosti České republiky čerpat z unijních fondů. Podle Mladé fronty Dnes Česko dokázalo od vstupu do unie získat z jejích fondů jen desetinu z očekávaných 96 miliard korun. V žebříčku všech členských zemí je ČR v čerpání fondů na předposledním místě, hůře je na tom už jenom Kypr. Unijní fondy přitom mají novým členským zemím pomoci v budování silnic, snižování nezaměstnanosti a v rozvoji nejchudších krajů. Z dosud utajované zprávy, kterou má ve středu projednat vláda, však vyplývá, že Česko neumí zpracovat žádosti a projekty tak, aby peníze dostalo.
Foto: ČTK
Ochranu ruského prezidenta Vladimira Putina při jeho návštěvě Prahy provázely organizační zmatky, které nyní analyzuje ředitel policejní ochranné služby Lubomír Kvíčala. Mimo jiné policejnímu prezidentovi doporučí, aby byl zredukován počet novinářů, kteří se účastní ceremonií hlav států, píše Mladá fronta Dnes. Putin pobýval na dvoudenní návštěvě Prahy minulý týden. List napsal, že do jeho bezprostřední blízkosti se neplánovaně dostaly desítky lidí, při slavnostní večeři na Pražském hradě hosté nemuseli projít bezpečnostním rámem a pracovníci Hradu je jen povrchně zaregistrovali. Vrcholem byl podle Mladé fronty Dnes průlet malého letadla nad ruským prezidentem ve chvíli, kdy na Olšanských hřbitovech uctíval památku sovětských vojáků, kteří zahynuli v roce 1945 při osvobozování Prahy. To, co se odehrálo nad hřbitovem, ale i vlnu 150 lidí na hřbitově, která Putina téměř pohltila, charakterizoval policejní expert jako "divočinu". Kvíčala nicméně nepochybuje, že Putin byl po celou dobu v bezpečí.
Foto: Evropská komise
Tisk se věnuje také neschopnosti České republiky čerpat z unijních fondů. Podle Mladé fronty DnesČesko dokázalo od vstupu do unie získat z jejích fondů jen desetinu z očekávaných 96 miliard korun. V žebříčku všech členských zemí je ČR v čerpání fondů na předposledním místě, hůře je na tom už jenom Kypr. Unijní fondy přitom mají novým členským zemím pomoci v budování silnic, snižování nezaměstnanosti a v rozvoji nejchudších krajů. Z dosud utajované zprávy, kterou má ve středu projednat vláda, však vyplývá, že Česko neumí zpracovat žádosti a projekty tak, aby peníze dostalo. Na vině je podle listu také komplikovaný úřední systém. Jeden z poradců přes unijní fondy uvedl, že aby získal 55 milionů korun na projekt technického centra jedné ostravské vysoké školy, musel jet 25krát do Prahy.
České úřady se letos poprvé dozvědí, kolik českých občanů má bankovní účet v zahraničí a kolik jim jejich vklady vynesly. Podle mezinárodních smluv, které má ratifikovat sněmovna, totiž informace o kontech musí Česku do konce června ohlásit prakticky všechny země Evropské unie i finanční instituce z některých "daňových rájů". Jak píší Hospodářské noviny, unie se v roce 2003 dohodla, že si její členové budou vyměňovat informace o úsporách cizinců, aby jim jejich domovská země mohla zdanit úroky z jejich vkladů. Výjimky si vymohly pouze Lucembursko, Belgie a Rakousko, které podobně jako Švýcarsko budou vybírat daně z úroků cizinců samy. Informační povinnost má také účinněji bránit praní špinavých peněž a finančním podvodům.
Prezident Václav Klaus
Prezidentu Václavu Klausovi se nelíbí opakované pokusy premiéra Jiřího Paroubka zviditelňovat se na jeho úkor. Považuje tyto snahy za nešťastné a zbytečné. Uvedl to v odpovědi na dotazy čtenářů deníku Blesk. Mezi Klausem a Paroubkem již vzniklo několik ostrých sporů. Zatím poslední se odehrál minulý týden poté, co Paroubek projevil nelibost nad tím, že při návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina byly česko-ruské smlouvy podepisovány na Pražském hradě. Klaus se v odpovědích na dotazy čtenářů Blesku vyslovil i proti zveřejňování majetkových poměrů soudců a další úředníků. Podle něj je to nerozumná věc. "Povede k závisti, bude popuzovat a provokovat," řekl. S větším zveřejňováním a kontrolou majetku politiků a dalších funkcionářů včetně představitelů justice počítá nový zákon o střetu zájmů, který loni schválila Poslanecká sněmovna a teď ho bude projednávat Senát.
Případný neúspěch ČSSD v parlamentních volbách by podle deníku Právo mohl otevřít cestu k boji dvou vnitrostranických skupin, které stojí mimo současného lídra strany a premiéra Jiřího Paroubka. List připomíná, že nezíská-li ČSSD 30 procent hlasů, budou muset podle usnesení jejího sjezdu složit všichni členové vedení funkci. Na "rozuzlení" jsou podle autora již dnes připraveny dvě skupiny - v boji o ovládnutí sociální demokracie by se utkali zemanovci v čele se Zdeňkem Škromachem na jedné a Bohuslav Sobotka, Lubomír Zaorálek a jejich spřízněnci včetně Stanislava Grosse na druhé straně. "Střetly by se dvě představy o sociální demokracii - Zemanův pochod doleva s cílem převzít prostředky a voliče komunistům a liberálnější zaměření jiné skupiny.
Komentátor Lidových novin si všímá úspěchů, které v posledních průzkumech veřejného mínění získala Strana zelených v čele s Martinem Bursíkem. Poukazuje na to, že Zelení získali fanoušky mezi levicovými voliči a že preference sociální demokracie začaly klesat. "Efekt Paroubkovy neokoukanosti vyšuměl. Zklamání z jeho arogance levicoví voliči vyjadřují hlasy pro Bursíka," napsal autor. Varuje ale, že volební výsledky Zelených by nakonec mohly být jiné - už v minulosti těžily některé strany dočasně z nestálých sympatií levicových nespokojenců, ale ve volbách pak neuspěly.
Snowboardisté se zlobí na ODS. Karel Kříž, poradce šéfa ODS Mirka Topolánka čelí vlně jejich zlosti kvůli svému článku v pravicovém měsíčníku 51 PRO. Jak píše Právo, Kříž se pustil do snowboardisty Martina Černíka, který prodle něj předvedl na olympiádě "v Turíně takovou kupu obyčejného lajdáctví, že by rovnou mohl šéfovat mladým sociálním demokratům." Křížovi vadilo, že Černík během své olympijské jízdy na U-rampě dvakrát upadl a přitom trénoval na Aljašce za desítky tisíc dolarů. Další Křížovy výpady proti "levicovým" snowbardistům dokonce žehlil u příznivců sněžného prkna sám šéf strany Topolánek. Na diskusním serveru mimo jiné napsal, že on, ani ODS nenese za Křížovy názory žádnou odpovědnost. Debata, do které se zapojili i pravicově smýšlející voliči, nenechává na straně nit suchou. Na autora článku si v redakci měsíčníku stěžovala i Asociace českého showboardingu.
Ve zhruba 20.000 nezveřejněných odposleších, jež policie pořídila v kauze lidí kolem soudce Jiřího Berky, kteří čelí obvinění ze zmanipulování konkurzů, se vyskytují jména více soudců a státních zástupců. Jejich seznam je však tajný. Podle deníku Právo není jisté, zda kvůli tomu justici nezasáhne zemětřesení jako nedávno Národní bezpečnostní úřad, kde kvůli podobným odposlechům přišel o místo jeho ředitel Jan Mareš. Právo připomnělo, že v soukolí Berkova gangu se zatím veřejně objevila jména předsedy pražského městského soudu Jana Sváčka a bývalého soudce Nejvyššího soudu Zdeňka Sováka. V odposleších byla jejich jména zmíněna v souvislosti se snahou obviněných získat kontakty v justičních kruzích, připomnělo Právo.
Liberecká společnost Hand for Help nepostaví v Pákistánu vlastní mobilní pediatrickou ambulanci. Zřejmě se spojí s jinou humanitární organizací působící v místě katastrofy a poskytne jí nashromážděný materiál i odborníky. Hand for Help by na odjezd a roční provozování nemocnice potřebovala deset milionů korun, zatím se jí ale podařilo sehnat jen tři miliony. K dispozici přitom už má léky, obvazový i technický materiál, na odjezd čekají lékaři, zdravotníci i členové technického týmu. V souvislosti s neštěstím v Pákistánu se podle vedoucího týmu Jaromíra Dolanského nevzedmula taková vlna solidarity, jako po ničivé cunami na Srí Lance. Lidé ochotní pomoci se také zatvrdili po prostech muslimů proti karikaturám Proroka.
Škodu za více než půl milionu korun způsobil zloděj v muzeu v Rumburku na Děčínsku. Jeho pracovníci podle Mladé fronty Dnes ukončili inventuru všech předmětů a zjistili, že muzeum přišlo o 60 svých nejcennějších exponátů. List připomněl, že na krádeže v muzeu přišli jeho pracovníci letos v lednu, když zjistili, že jim chybějí dva obrazy malíře Augusta Frinda. Ke krádeži se přiznal zaměstnanec muzea, který v něm pracoval 13 let. Při následné kontrole vedení muzea zjistilo, o kolik cenností přišlo. Mezi ukradenými předměty jsou staré zbraně i nábytek. Podle mluvčí ministerstva kultury Ludmily Kadrnkové je krádež v rumburském muzeu naprosto výjimečná. Za poslední roky není podle ní znám žádný případ takového okrádání muzea vlastním zaměstnancem.
Rádio Svobodná Evropa
Hlídky a betonové zátarasy z okolí budovy Rádia Svobodná Evropa by mohl vystřídat nekonečný had zřízenců Národního muzea přenášejících exponáty. Jak píše deník Právo, podle vize ministra kultury Vítězslava Jandáka by se v budově mohl zřídit depozitář pro sbírky z protější historické budovy muzea. Vyřešeny by tím byly jak otázky, co s budovou, tak problémy s depozitářem. Zatímco novorenesanční budovu muzea stát vlastní, o novostavbu bývalého Federálního shromáždění bude muset žádat. Budova muzea je v havarijním stavu už řadu let, napjatý harmonogram oprav je rozepsán až do roku 2014. Náklady na rekonstrukci včetně nutného vystěhování sbírek dosahují podle ředitele muzea Michala Lukeše 4,5 miliardy kroun. Národní muzeum by protější novostavbu uvítalo nejen jako dočasné zázemí během rekonstrukce, ale v budoucnu by mohla sloužit jako další expoziční prostor.
