Přehled tisku

0:00
/
0:00

Kvůli užívání marihuany se už lidé nebudou muset cítit jak zločinci. Pokud si totiž konopí vypěstují jen pro svou potřebu, soud jim uloží jen pokutu. Jak uvádí Lidové noviny, v současnosti za to hrozil rok až pět let vězení. Tedy jako za všechny ostatní drogy. Mírnější tresty se ale budou týkat podle nového zákoníku jen měkkých drog. To, kolik rostlin marihuany bude považováno za množství jen pro vlastní potřebu, určí vládní vyhláška.

Nový trestní zákoník, který ve středu schválili poslanci, má podle tisku svá pro a proti. Kritizovat zákoník je podle Mladé fronty Dnes snadné. "Zavírány budou čtrnáctileté děti, zatímco lékaři, kteří zavraždí nemocné lidi, budou běhat po svobodě," uvádí list jednu z možných námitek a pokračuje: "Je pošlapána svoboda slova. Za mříže půjdou i ti, kdo si myslí o historii něco jiného, než co hlásá oficiální verze. Do temnice poputují i žurnalisté, kteří dokážou milionové podvody s inzeráty. Skrytá kamera je zakázána." Na druhou stranu deník poznamenává, že čtrnáctiletí jsou již schopni rozlišit, co je dobré a co zlé, a že eutanazie není v pravém smyslu vraždou. Připomíná rovněž, že tresty pro čtrnáctileté stejně jako zmírnění postihu za eutanazii se týkají nepatrného počtu lidí. "Záleží hlavně na soudech, jak naloží s novou mocí," zdůrazňuje Mladá fronta Dnes. Trestní zákoník je podle ní sporný. "Všechny spory by však mělo přebít velké plus: přísnější tresty za vraždy a násilnosti dávají zákon do většího souladu s přirozenou spravedlností," uzavírá deník.

Komentátor Práva uvítal snížení hranice trestní odpovědnosti, a to i přesto, že podle něj nejde o nic převratného. "V Británii jsou trestně odpovědní už desetiletí pachatelé zločinů a nemám ani trochu dojem, že by za námi kolébka demokracie civilizačně pokulhávala," píše. Jak podotýká, zákony by měly ladit s realitou života a jestliže třeba statistika v budoucnu ukáže, že stoupá zločinnost třináctiletých, neměli by poslanci váhat a věkovou hranici po čase opět snížit. "Hranice posunutá ještě o jeden rok níže by asi více odpovídala realitě, ale aspoň že tak," píšou v podobném duchu Lidové noviny. Deník míní, že trestní zákoník představuje krok správným směrem. Podle něj pružně uvolňuje v řadě případů soudcům ruce a zbavuje je role mechanických aplikátorů litery zákona.


Kvůli užívání marihuany se už lidé nebudou muset cítit jak zločinci. Pokud si totiž konopí vypěstují jen pro svou potřebu, soud jim uloží jen pokutu. Jak uvádí Lidové noviny, v současnosti za to hrozil rok až pět let vězení. Tedy jako za všechny ostatní drogy. Mírnější tresty se ale budou týkat podle nového zákoníku jen měkkých drog. To, kolik rostlin marihuany bude považováno za množství jen pro vlastní potřebu, určí vládní vyhláška. Je to bezpochyby dobrá úprava, říká drogový epidemiolog Tomáš Zábranský. Zákon může pokutovat, ale zároveň vše nekriminalizuje. Lidovecký poslanec Pavel Severa s ním ale nesouhlasí. Prostředí pro užívání drog se podle něj zhorší. Podle průzkumu Evropského monitorovacího střediska Češi konzumují marihuanu a další měkké drogy nejvíce v Evropě. Počet lidí, kteří užívají tvrdé drogy, naopak v Česku už několik let klesá.


Přesně polovina lidí souhlasí s tím, že lustrační zákon by mohl být zrušen, ale za pět let. Druhá polovina to odmítá. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM, který si počátkem tohoto týdne nechala zpracovat ČSSD. Jeho výsledky zveřejnil deník Právo. S názorem, že lustrační zákon by mohl být zrušen, ale asi tak za pět let, určitě souhlasilo 14 procent a spíše souhlasilo 36 procent lidí. Zrušení lustrací podpořil i premiér a celostátní volební lídr ČSSD Jiří Paroubek. Vyvolal tím ale bouři nevole u koaličních partnerů a opoziční ODS. O den později proto svůj souhlas zmírnil, když řekl, že zrušení lustrací může ještě rok či dva počkat. Lustrační zákony přijal parlament v roce 1991. Původně měly platit jen do roku 1996, ale poslanci už dvakrát prodloužili jejich platnost. Lidé, kteří chtějí zastávat například vysoké funkce ve státní správě, tak musejí i nadále předkládat osvědčení, že před rokem 1989 nebyli vysokými funkcionáři komunistické strany či příslušníky a agenty Státní bezpečnosti. Předpokládá se, že lustrační zákon by mohl být nahrazen novým služebním zákonem, který by stanovil podmínky pro výkon určitých funkcí ve státní správě, například bezpečnostní prověrky, připomnělo Právo.


Jiřina Musílková,  foto: ČTK
Někdo ze zaměstnanců Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) vynesl ven balík s citlivými údaji o klientech. Mladá fronta Dnes píše, že jde o seznamy a předvyplněné lékařské zprávy dětí a dospělých, kteří letos v září jeli na ozdravný pobyt organizovaný VZP do Černé Hory. Pojišťovna podala trestní oznámení na neznámého pachatele a případem se nyní zabývá policie. Deník píše, že v dokumentech určených ke skartaci byla rodná čísla, jména, adresy a čísla pasů 353 klientů pojišťovny. Balík přinesl do redakce Mladé fronty Dnes muž, který vypadal jako bezdomovec. Řekl, že seznamy našel v odpadkovém koši na pražské Ořechovce. Podle deníku není vyloučeno, že jde o provokaci některé ze znesvářených stran, jež nyní ve vedení pojišťovny bojují o moc. Na jedné straně jsou lidé kolem odstupující ředitelky Jiřiny Musílkové a na druhé nucená správa dosazená ministrem zdravotnictví Davidem Rathem.


Foto: Evropská komise
Problémy Evropské unie s přijímáním jejího rozpočtu mohou mít na Česko horší dopady než proces přijímání eura. Pokud by nebyl rozpočet včas schválen, mohla by ČR přijít každý rok až o sto miliard korun dotací, upozorňuje komentář Lidových novin. Strategii přijetí eura dává do souvislosti s volbami. Kabinet se chopil šance ukázat před nimi, že zemi na přijetí eura připravil. Autorka ale poznamenává, že skutečná diskuse o výhodách a nevýhodách přijetí eura v Česku neproběhla a nejspíš ani neproběhne. Termín 1. ledna 2010 podle ní Češi dostali naservírovaný bez toho, že by se někdo staral o to, jak moc tuto informaci chápou.

Komentátor Mladé fronty Dnes napsal, že Britové chtějí unijní rozpočet co nejvíce okrájet v neprospěch nových členů EU. Uvedl, že Velká Británie je jednou z nejbohatších zemí EU, přičemž k jejímu bohatství přispívají i zisky britských podniků v Česku či Polsku a statisíce Středoevropanů, kteří využili odvážného rozhodnutí Londýna otevřít svůj trh práce. Není proto zločin žádat od Britů, aby na rozšíření přispěli nejen ústy, ale i penězi, píše autor komentáře. "Britové hrají tvrdě. My bychom jim neměli zůstat nic dlužni. Využijme všechny karty, které máme. Třeba i tu iráckou. Blair by měl být upozorněn, že pokud nás chce zbavovat peněz na rozvoj, budeme si je muset obstarat jinde - třeba okamžitým stažením českých, polských a dalších vojáků z Iráku," píše se v komentáři.


Lidové noviny si všímají počínání antimonopolního úřadu pod vedením Martina Peciny. Zatím naposledy udělil úřad pokutu 205 milionů korun Českému Telecomu. Pecina rozehrál zvláštní hru a vytáhl proti monopolním hráčům, které pomáhala udržet při životě ČSSD, jejímž členem Pecina byl. Podle komentátora listu by měl antimonopolní úřad v první řadě udělit pokutu někdejší vládě premiéra Miloše Zemana a poslancům, protože ti prodloužili Telecomu jeho monopolní postavení, čímž oddálili konkurenci na trhu o několik let. "Stát tak nyní trestá monopoly, které vlády ČSSD a pseudoliberální ODS udržovaly při životě déle, než bylo zdrávo," napsal autor. Úřad podle něj rozehrává před volbami podivnou hru na to, že chrání zákazníky před monopoly. Pokud by ale ČSSD myslela ochranu zákazníků vážně, musela by vpustit konkurenci na telekomunikační trh dřív.


Koněspřežka brzdí dálnici, píší Lidové noviny. Výstavba tzv. severojižního koridoru, který by měl v budoucnu spojovat dálnicí Prahu s rakouským Lincem, zřejmě narazila na další problém. Tentokrát na rakouské straně. Rakouští památkáři si totiž stěžují, že trasa budoucí komunikace by nenávratně zničila zbytky unikátní historické koněspřežky. Poslední dochované části této první evropské železnice, zprovozněné v roce 1832, jsou v Česku národní kulturní památkou, v Rakousku však tak přísné ochraně zatím nepodléhají. Rakouští památkáři jsou ale přesto přesvědčeni, že by měla být koněspřežka zachována budoucím generacím. Do nezáviděníhodné situace tak dostali i jihočeské politiky. Ti už dlouho usilují nejen o urychlené dokončení dálnice, ale také o její rakouské pokračování.


Hospodářské noviny se zaměřily na dovolené bohatých Čechů. Sedm tisíc lidí zaplatilo letos více než 100 tisíc korun na osobu za 14-tidenní dovolenou - jsou to lidi s nadstandardním příjmem, v minulosti si už pořídili byt a auto a teď chtějí poznávat svět. Dovolená za 100 tisíc korun ale za luxus není ve světě považovaná. Za takovou musí klient zaplatit nejméně 10 tisíc eur. To si v Česku může dovolit zatím jen několik desítek lidí.