Přehled tisku

deti1.jpg

V krajích vzniknou střediska, kde se odborníci pokusí dětem ze znevýhodněného prostředí pomoci se školou a budou je motivovat, aby dosáhly co nejvyššího vzdělání. Počítá s tím projekt za 80 milionů korun, který se rozjede příští rok, píšou páteční Lidové noviny (LN). "Chceme se zaměřit na romské děti a jiné etnické menšiny. Není to ale pravidlo. Pracovat budeme se všemi dětmi, které to potřebují,"řekla LN Jana Zapletalová, ředitelka Institutu pedagogicko-psychologického poradenství, kde zmíněný projekt vymysleli.

Premiér Jiří Paroubek, foto: ČTK
ČSSD zaostává podle nejnovějšího průzkumu pět procent za ODS přesto a možná i proto, že demokracii obchází trochu jako za reálného socialismu, soudí páteční Mladá fronta Dnes. Pravice by však nesestavila vládu, a tak je jedinou pojistkou proti komunistům paradoxně ČSSD, která je do vlády zaručeně nepozve, píše Právo. Podle Hospodářských novin se v momentálním úspěchu ČSSD odráží i to, že kabinet Jiřího Paroubka schválil spoustu zdánlivě závažných reforem. Podle Práva se ve vývoji stranických preferencí začaly projevovat neduhy ODS, především nulová tolerance a kampaň kolem patnáctiprocentní daně. "Válečnické vystupování jejích politiků pak u většinové veřejnosti budí všechno možné, jen ne sympatie," tvrdí komentátor Práva. Podle Mladé fronty Dnes veřejnost na Paroubkovi ocenila manažerského ducha. "Jsou stvrzenky do pokladen hloupost? Tak je zrušíme. Navrhuje opozice nižší daně? Navrhneme je také. Proti dvěma předchozím premiérům to byla konečně srozumitelná řeč," soudí komentátor. Podle Hospodářských novin toho Paroubek stihl nečekaně dost. A i když význam některých reformních kroků je prý minimální, jako u zákona o životním minimu, tak některé jsou zásadní - například přesměrování peněz v sociálních službách od ústavů ke klientům. "Přiznejme premiérovi velký politický talent. Během půlroku předložil zákonodárcům tolik norem, že vyvolává iluzi velkého reformátora. Z několika zákonů tak ušil rafinovanou volební kampaň. Z vývoje volebních preferencí je vidět, že to na zdejší pravicovou opozici stačí," píšou Hospodářské noviny.


"Využití síly bylo na spadnutí, i když to jen málokdo přizná nebo jen připustí," říká v rozhovoru pro Lidové noviny Karel Urbánek, který stál jako generální tajemník v čele ÚV KSČ v listopadových dnech roku 1989. "V Praze byly Lidové milice, velení armády deklarovalo plnou podporu straně. Stačil podpis, aby demonstrace na Letné rušila nadzvuková letadla, do ulic Prahy a krajských měst vjely tanky a vpochodovaly milice. (...) Papírově to bylo podivné: Nikdo se k povolání (milicí) neznal, ale nikdo včetně tehdejšího generálního tajemníka Jakeše je ani nechtěl odvolat. Nakonec jsme se domluvili na jejich stažení. Když jsem na nočním zasedání 25. listopadu přijal funkci generálního tajemníka, moje podmínka byla, že se nic nebude řešit silou. Minimálně do zrušení vedoucí úlohy KSČ 29. listopadu jsem armádu a milice mohl nechat zasáhnout. Dodnes jsem pro mnoho lidí zrádce právě proto, že jsem příkaz nepodepsal," říká Urbánek v rozhovoru pro Lidové noviny.


V krajích vzniknou střediska, kde se odborníci pokusí dětem ze znevýhodněného prostředí pomoci se školou a budou je motivovat, aby dosáhly co nejvyššího vzdělání. Počítá s tím projekt za 80 milionů korun, který se rozjede příští rok, píšou páteční Lidové noviny (LN). "Chceme se zaměřit na romské děti a jiné etnické menšiny. Není to ale pravidlo. Pracovat budeme se všemi dětmi, které to potřebují," řekla LN Jana Zapletalová, ředitelka Institutu pedagogicko-psychologického poradenství, kde zmíněný projekt vymysleli. Takzvaná Střediska integrace menšin vzniknou v pěti krajích, kde je nejvíce sociálně slabých rodin, například v Ústeckém, Moravskoslezském či Karlovarském kraji. Peníze na ně půjdou z Evropského sociálního fondu.


Moravské naftové doly, které patří do impéria Karla Komárka, úspěšně podnikají v průzkumu a těžbě zemního plynu v Pákistánu. Jde přitom o riskantní investici v zemi, kde se může ze dne na den zhoršit bezpečnostní situace, napsala páteční Mladá fronta Dnes. "Za minulý rok jsme zde vydělali kolem 300 milionů korun hrubého zisku a letos to bude podobné," uvedl Pavel Marek, který se v Moravských naftových dolech stará o zahraniční aktivity firmy. Moravská společnost měla v Pákistánu notný kus štěstí. Z ložiska Sawan v provincii Sindh se totiž pravidelně těží plyn od září 2003 a podle odborníků vrt vydrží ještě nejméně deset let.