Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Mladá fronta Dnes připisuje vinu za zadlužení českého zdravotnictví spíše politikům než Všeobecné zdravotní pojišťovně, na kterou ministr zdravotnictví David Rath uvalil nucenou správu. Podle listu je tento krok jistým způsobem k popukání - nebo také k pláči. "Nucenou správu vyhlašuje David Rath, který se na dluzích pojišťovny coby platový lobbista podepsal. Odkývá ji premiér, jehož strana v bílém resortu léta fušeřila," namítá deník.

Ministr zdravotnictví David Rath, foto: Autor
Mladá fronta Dnes připisuje vinu za zadlužení českého zdravotnictví spíše politikům než Všeobecné zdravotní pojišťovně, na kterou ministr zdravotnictví David Rath uvalil nucenou správu. Podle listu je tento krok jistým způsobem k popukání - nebo také k pláči. "Nucenou správu vyhlašuje David Rath, který se na dluzích pojišťovny coby platový lobbista podepsal. Odkývá ji premiér, jehož strana v bílém resortu léta fušeřila," namítá deník. Podotýká zároveň, že ministerské sekýrování jedné pojišťovny zdravotnictví nespasí. "Jsou to politici, jejich zájmy, jejich tlaky a nevůle reformovat, co mu léta pouští žilou. Jestli by měla být uvalena nucená správa, pak v první řadě na vládu," uzavírá Mladá fronta Dnes.

Komentátor Práva míní, že Všeobecná zdravotní pojišťovna je vděčný cíl. "Vystavit tuto instituci útoku, na který není zvyklá, a odůvodnit to zájmy pacientů může být populární, pro ČSSD terno a pro Ratha pojistkou i příští ministerské kariéry," uvažuje autor poznámky v Právu.

Hospodářské noviny píšou, že David Rath je téměř u cíle - je nejmocnějším mužem českého zdravotnictví, nepřímo ovládá odbory i lékařskou komoru, vede ministerstvo a od čtvrtka má skrze nucenou správu silný vliv na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Ovládnutí VZP je přitom tím, oč šlo panu Rathovi vždy až v první řadě, poznamenává list.


Odchod ministra zemědělství Petra Zgarby z funkce ministra kvůli aféře se spekulativními převody pozemků je hlavním tématem ekonomických komentářů i zpravodajství pátečních novin. Deníky se shodují, že ke Zgarbově odchodu přispěl tlak premiéra Jiřího Paroubka. "Ministr Zgarba nakonec vyhodil z Pozemkového fondu snad i nábytek, aby se sám zachránil. Byla to marná horlivost," konstatuje Mladá fronta Dnes. "Kdyby byl víc politikem než sedlákem, věděl by, že jeho dny jsou sečteny, a místo velkého úklidu by odešel včas a zachránil zbytky cti," míní deník. Ministrovi nedošlo, že nese odpovědnost za skandál "megarozměrů", který se může obrátit proti premiéru Paroubkovi i proti šancím ČSSD na volební výhru. V těchto případech ukazuje Paroubek ráznost, která mu získává popularitu, konstatuje Mladá fronta Dnes.

Zemědělství mělo podle Hospodářských novin za poslední léta smůlu na ministry. Těžko určit, kdo z trojice Jan Fencl, Jaroslav Palas a Petr Zgarba byl nejhorší. "Každý se namočil do machinací s akciemi či půdou, těch pokušení je resort zjevně plný. Zgarba se liší jen tím, že pod premiérovým tlakem složil funkci," píše deník. "A pokud jde o nového ministra? Dávat bianco šeky je riskantní, ale v tomto případě udělejme výjimku. (Nový ministr Jan) Mládek je dobrá volba: vzdělaný ekonom, s rozhledem a s racionálními názory. Možná se díky tomu stane v očích zemědělců nejméně oblíbeným ministrem posledních let. Pro daňové poplatníky by to bylo jedině dobře," dodávají Hospodářské novin.

Jan Mládek (vlevo) a Petr Zgarba, foto: ČTK
Podle názoru Lidových novin zapadne Zgarbův nástupce Mládek dobře do skupiny Paroubkových apoštolů: jsou to lidé obrazně řečeno s mocně vyvinutými žvýkacími svaly. "Energie z nich čiší, jsou to muži rázných slov, a když se před nimi řekne skrupule, sahají po slovníku cizích slov," soudí komentátor Lidových novin.

Podle deníku Právo má Zgarba smůlu. Kdyby v těchto dnech vévodili vládě a ČSSD Vladimír Špidla nebo Stanislav Gross, mohl mít alespoň dvacetiprocentní šanci, že ve funkci přežije. "Takhle se ocitl přímo pod pásy buldozeru. Jakmile propukl skandál s prodejem pozemků kolem Prahy spekulantům, mohl být rád, že není carský důstojník. To by nezbylo než odejít do vedlejší místnosti s revolverem a jedním nábojem," glosuje Právo. Není však nad čím jásat. "Spekulanti, kterým pánové z Pozemkového fondu pomohli k miliardovým ziskům, mohou začít slavit. Na jejich peníze už nikdo nesáhne," uzavírá Právo.


Premiér Jiří Paroubek poprvé připustil možnost zavedení plateb u lékaře a za několik let i školného. Vyplývá to z rozhovoru s ministerským předsedou, který otiskly Hospodářské noviny. "To jsou všechno věci, o kterých se dá diskutovat," odpověděl Paroubek na dotaz, jak jde dohromady odmítavý postoj ČSSD k poplatkům s názorem ministra zdravotnictví Davida Ratha, který už jako odborář poukazoval na spoluúčast pacientů jako na jeden ze způsobů řešení finančních problémů ve zdravotnictví. Podle Paroubka se bude určitě o poplatcích diskutovat při přípravě volebního programu. Neznamená to však ještě, že ČSSD taková programová východiska přijme, zdůraznil premiér. Podobně lze podle něj diskutovat o zavedení školného na vysokých školách. "Já si dovedu představit, že za osm deset let se bude platit školné. Ale v situaci, kdy má osmdesát procent rodin pod 19.000 korun hrubého, bych to považoval za politickou stupiditu," dodal Paroubek v Hospodářských novinách.


Policie a alespoň jeden z žalobců Vrchního státního zastupitelství v Praze pochybili, když při domovních prohlídkách před dvěma a třemi lety nalezli seychelské pasy rodiny uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře. Zřejmě se vůbec nezabývali jejich pravostí a úvahami, zda nabytím seychelského občanství v roce 1996 neztratili Krejčířovi občanství české, píše Právo. Jedině tak se podle listu mohlo stát, že o seychelském občanství a pasech letos po útěku Krejčíře a později i jeho manželky se synem nevěděl ani ministr vnitra František Bublan. List v této souvislosti informuje o tom, že žalobce Vladimír Trýzna za více než tři roky neuzavřel případ Krejčířových ropných podvodů. Poukazuje také na postup žalobkyně, která dozoruje vyšetřování úvěrového podvodu na České spořitelně. "V tomto případě se domovní prohlídka konala u Krejčířových v roce 2003 a byly nalezeny seychelské pasy Kateřiny Krejčířové a syna Denise. Nic se s tím nedělo," řekl Právu dobře informovaný zdroj.


Pokuty za špatně odvedené daně se možná brzy sníží. Informují o tom Hospodářské noviny. Za návrhem stojí poslanci sociální demokracie, kteří si podobně jako ministerstvo financí slibují, že lidé začnou víc platit daně, a ne utíkat před finančními kontrolory. Stát si nyní účtuje sankci 0,2 procenta dlužné částky denně, což při přepočtu na roční úrokovou sazbu odpovídá 73 procentům. To je nejvíc z celé EU. Poslanecký návrh chce penále za nezaplacené daně podstatně zmírnit. Trestem by mělo být zvýšení doměřené sumy o 20 procent a namísto penále by si stát účtoval jen úrok z prodlení, uvedly Hospodářské noviny.


Roman Čabrada (vlevo) a Rostislav Roztočil, foto: ČTK
Zabiják Roman Čabrada, který utekl v úterý společně s dalším vrahem Rostislavem Roztočilem z plzeňské věznice, si už možná začal vyřizovat účty s lidmi, o nichž se domnívá, že mu pomohli do kriminálu. Píše o tom Právo. Na policii oznámil osmadvacetiletý Daniel Suchý z Chebu, že se mu v noci na středu vloupal neznámý pachatel do jeho letního sídla v Podhradě na Chebsku a sebral mu odtud všechny cenné věci. Suchý byl vyšetřován společně s Čabradou v případu vraždy německého starosty Erika Kundera stejně jako v případu rozsáhlého obchodu s drogami. Na rozdíl ale od Čabrady, který za oba případy dostal celkový trest 18 a půl roku vězení, odešel od soudu pouze s podmínkou. Lidé, kteří vůči Čabradovi nemají čisté svědomí, se oprávněně mohou obávat jeho pomsty. "Je to blázen schopný všeho. Od dětství byl problémovým dítětem, neuměl se kontrolovat, propadal záchvatům vzteku. Neměl jsem odvahu ho zarazit," řekl o něm před soudem jeho otec. Detektivové ale podle deníku Právo sledují i další stopu, která by je dovedla k Čabradově současném úkrytu. Se zahraničními kolegy prověřují jeho styky s bratrem, který žije už deset let ve Švýcarsku, a také jeho kontakty do Thajska, kam podle některých poznatků létal před uvězněním i třikrát do měsíce.


Ukrajinské úřady tento týden zakázaly kvůli technickým vadám téměř třetině autobusů od české firmy Karosa s okamžitou platností jezdit po tamních silnicích. Píše to Mladá fronta Dnes s odvoláním na zprávu ukrajinského ministerstva dopravy. Ukrajinské úřady se rozhodly zkontrolovat české autobusy poté, co v polovině října vzplála jedna Karosa na dálnici blízko města Doněck a pět lidí uhořelo. Podle ředitele Karosy Rudolfa Černého kazí současné poměry na Ukrajině pověst této firmy. "Karosa na Ukrajinu žádné autobusy neprodávala a neprodává. Nejsou to tedy vozy nové ani servisované našimi partnery," řekl Mladé frontě Dnes. Podle něj nakupují ukrajinské firmy staré vyřazené autobusy, které v Česku jezdily až 15 let a nemají už šanci získat nikde v EU technické osvědčení. Černý chce do Karosy pozvat zástupce ukrajinského ministerstva dopravy.


Lidé z Holetína a Babákova u Hlinska na Chrudimsku se brání výstavbě čtyř velkých větrných elektráren ve své blízkosti. Zakládají občanské sdružení, které bude účastníkem stavebního řízení. Informuje o tom v regionální příloze pro Pardubický kraj