Přehled tisku
Čtvrteční tisk hodnotí budoucího ministra zdravotnictví Davida Ratha. Mladá fronta Dnes ho označuje za extrémně sebevědomou osobnost a dravého lobbistu. Kritizuje také jeho zájem na tom, aby Českou lékařskou komoru (ČLK) po jeho odchodu z prezidentského postu vedlo představenstvo. Lidové noviny se pak domnívají, že se Rath vzdal vedení komory kvůli příslibu kandidatury za ČSSD ve volbách.
Mladá fronta Dnes se kriticky staví k jednání Ratha, který se vzdal prezidentského křesla v ČLK, ale zároveň usiluje o to, aby komoru místo něj vedlo představenstvo. "Střet zájmů je mrtev, ať žije duchovní spříznění ministra s jednou profesní organizací," uvádí ironicky deník. Mladá fronta Dnes dále píše o "manipulativních schopnostech" Ratha a uvádí, že ve vládě zasedne "nejschopnější a nejdravější zdravotnický lobbista". Deník se domnívá, že budoucí ministr zdravotnictví má mimořádně silnou "touhu zazářit". "Extrémní sebevědomí dovedlo Davida Ratha k jisté vlastnosti na politické scéně vzácné: nic netají. Netají dvě paralelní rodiny, netají dosavadní preferování lékařů ani tvrdou účelovost, s níž léta kráčí za svým," píše Mladá fronta Dnes.
Lidové noviny se zamýšlí nad tím, co Ratha ovlivnilo při rozhodování o opuštění pozice v čele ČLK. List se domnívá, že to byla nabídka kandidovat ve volbách za ČSSD. "Spolustraníci by svému vůdci (Paroubkovi) odkývali i cvičeného tučňáka, tak proč jim nenabídnout mladého dynamického lékaře?," uvádí deník.
Právo se vrací ke sporu prezidenta a premiéra o jmenování nového ministra zdravotnictví. Připomíná mimo jiné situaci, kdy před Klausem ležely dvě žádosti o jmenování ministrem zdravotnictví - jedna pro Ratha, druhá pro premiéra. Prezident tehdy vzkázal, že jdou obě žádosti proti sobě a označil situaci za nejasnou. "To byla jen polemická jemnůstka v osobním sporu, který vede (Klaus) s Paroubkem prostřednictvím Rathova (ne) jmenování. Pravomoci hlavy státu tu jsou jen zbraní v soukromé při Václava Klause," domnívá se Právo.
Fond je permanentně na tapetě u Nejvyššího kontrolního úřadu, i Ústavní soud mu svého času vytkl liknavost a libovůli při vydávání parcel, uvádějí Hospodářské noviny. "Jestliže teď ministr zemědělství pomohl svému známému k pozemkům, nebyl by bohužel první. Jeho předchůdce Jan Fencl si rovnou nechal - v tichosti a přednostně - vydat cenné pozemky pod budoucí dálniční přípojkou," uvádí list. Zatímco do Fondu národního majetku i České konsolidační agentury stát vyslal dobře zaplacené manažery s jasným úkolem, Pozemkový fond označily Hospodářské noviny jako příležitostné odkladiště vysloužilých poslanců. "Po zápase o 'restituční tečku' by ministr zemědělství mohl prosadit ještě jednu: určit pro Pozemkový fond pevné datum zániku," uzavírají Hospodářské noviny svůj komentář.
Podle názoru Lidových novin by měl premiér Jiří Paroubek ministra zemědělství odvolat. Ministr Zgarba zahájil podle Lidových novin tažení proti vedení Pozemkového fontu poté, co fond pod jeho předsednictvím přiklepl několika lidem za pár "šupů" pozemky, jejichž tržní hodnota je několikanásobně vyšší. "Naskýtá se tak otázka: chce Zgarba odstřelit lidi z Pozemkového fondu coby nepohodlné svědky, nebo obětní beránky?," píše mimo jiné komentátor.
U příležitosti takzvané restituční tečky bojoval ve sněmovně ministr Zgarba s nezdravým jevem, s pozemkovými překupníky, dnes má dobrou příležitost hněv spekulantů obrátit i na sebe, uvádí v komentáři Mladá fronta Dnes. "Uvízl ve spekulaci století," soudí autor. Ministr Zgarba se podle něj ale vydá jinou cestou. "Zaplaví nás sérií výmluv a vytáček," dodává.
Ministr Petr Zgarba ve svém článku v Právu vysvětluje, že byl 7. června v prezidiu fondu přehlasován, když se rozhodovalo o zvláštním režimu vydávání pozemků, který se bude vztahovat na pozemky napadené žalobou. K jednání o změně ve vydávání vedl podle Zgarby dubnový rozsudek Městského soudu v Praze. "Prosazoval jsem, aby tyto pozemky byly vydány jen v případě, kdy k tomu Pozemkový fond odsoudí soud prvního stupně," uvedl ministr s tím, že byl v poměru 5 ku 4 přehlasován. Při následném hlasování o konkrétním způsobu vydání pozemků se zdržel. Zdůraznil, že šlo o hlasování o systému, nikoli o výdeji konkrétních pozemků, které podle něj prezidium neřeší. Rozhodnutí prezidia je závazné i pro ministra, píše Zgarba. "Přítrž vydávání pozemků se mi podařilo učinit až o tři týdny později, kdy jsem získal dostatek hlasů členů prezidia, a původní rozhodnutí bylo revokováno," uvedl ministr. Pozemkový fond předtím ve zvláštním režimu vydal na 600 hektarů celkem 24 právnickým a fyzickým osobám.
Hauck je podle Mladé fronty Dnesúdajně spoluzodpovědný za masakr v obci Leskovice na Pelhřimovsku v květnu 1945. Nacisté zde tehdy zabili 26 lidí včetně třináctiletého chlapce a vypálili 31 domů. "Ověřili jsme si, že je (Hauck) naživu,"řekl listu krajský státní zástupce Petr Dušek. Další z trojice - Malik - pak podle svědků jako sedmnáctiletý zastřelil nejméně dva lidi při masakru v květnu 1945 ve Velkém Meziříčí. O život zde tenkrát přišlo více než 50 civilistů, uvádí Mladá fronta Dnes. "Už máme shromážděn dostatek archivních materiálů,"řekl deníku vyšetřovatel případu Igor Crha. Policie se nyní snaží zjistit, kde lidé zodpovědní za vraždy žijí. Mendeová zase podle deníku společně se svým manželem Herbertem působila v terezínském ghettu. Oba prý byli pověstní svou brutalitou. Mende, který už nežije, se údajně účastnil poprav na samém konci války. Pokud by se některý z případů podařilo dostat před soud, proces by se pravděpodobně konal v Německu, uvádí Mladá fronta Dnes.
Inspekce ministra vnitra pod dozorem Zelené loni podle Práva vyšetřovala Brázdu a tachovského policejního ředitele Jaromíra Knížete za to, že proti technařům nezasáhli. Z vyšetřování vyplynulo, že policisté nespáchali trestný čin, ale spis inspekce předala krajskému policejnímu řediteli Antonínu Moltašovi s návrhem na kázeňské projednání přestupku. Policejní šéf tehdy podle Práva kázeňské řízení zastavil s tím, že nešlo ani o přestupek. Zelená se pak Moltaše několikrát písemně dotazovala, jak věc byla vyřízena. Napsala také dopis ministru vnitra Františku Bublanovi, ve kterém se dožadovala přezkoumání rozhodnutí ředitele správy. Uvedla mimo jiné, že oba policejní důstojníci selhali a poškodili dobrou pověst policie. Takové jednání jí však podle Brázdy nepřísluší, protože ze závazného pokynu nejvyšší státní zástupkyně vyplývá, že státní zástupce není oprávněn požadovat od orgánu, jemuž odevzdal věc ke kázeňskému vyřízení, zprávu o výsledku projednání přestupku nebo kárného provinění, uvedlo Právo. Lindenthálová však deníku řekla, že kdyby se mělo postupovat pouze podle zmiňovaného pokynu, tak by státní zástupce nemohl plnit veškeré povinnosti týkající se prevence kriminality. Brázda s rozhodnutím nesouhlasí a podá stížnost na vrchní státní zastupitelství, uvedlo Právo.
Některé banky už začaly zdražovat hypoteční úvěry, informují Hospodářské a Lidové noviny. Důvodem je zvýšení sazeb České národní banky z minulého týdne o čtvrt procentního bodu. Nejčastěji využívané hypotéky banky zdražují podle Hospodářských novin dokonce o víc, než vzrostly sazby ČNB. Hypotéky jsou od úterka dražší u HVB Bank a Živnobanky, ve středu zvedla úroky také Raiffeisenbank, uvádějí Hospodářské noviny. O zdražení uvažují další banky, například ČSOB a Česká spořitelna, která o změnách hodlá informovat příští týden. Hypoteční banka zvedne cenu půjčky na bydlení zřejmě do konce měsíce.
Současné zvýšení úroků bude pro většinu nových majitelů hypoték dost citelné. Například u milionové hypotéky se splatností na dvacet let se měsíční splátka může zvýšit až o pět set korun, uvádějí Hospodářské noviny. Podle listu například HVB Bank zvýšila úroky zhruba o 0,3 procenta a aktuální sazba u hypotéky s dvacetiletou splatností a s pětiletou fixací dosahuje nyní v tomto peněžním domu 4,3 procenta. Živnobanka zvýšila sazby se zafixovanými úroky na pět let o 0,15 procenta na 3,9 procenta. Úroky na hypotékách s pětiletou fixací se ve středu v Raiffeisenbank zvýšily téměř o 0,4 procenta na současných 4,22 procenta.
Tajně a zadarmo tečou splašky z některých domů ve Stříbrné na Sokolovsku do obecní kanalizace. Přišli na to vodohospodáři z Kraslické městské společnosti, když do kanalizace poslali malou pohyblivou kameru. Ta ukázala, kdo je připojen načerno, uvádí regionální vydání Mladé fronty Dnes. Už jen oznámení, že se měření ve vsi uskuteční, donutilo asi desítku lidí, aby s firmou podepsali smlouvu na placení stočného. "Došla nám trpělivost s lidmi, kteří se nestydí, že za ně čištění odpadních vod platí někdo jiný. Kamera v potrubí zachytí, jestli je na hlavní trase přípojka a jestli je používaná. Pár černých uživatelů jsme objevili a řada majitelů domů se sama přihlásila k podpisu smlouvy,"řekl listu jednatel Kraslické městské společnosti Otakar Mika.
