Přehled tisku
Lidové noviny soudí, že premiér Paroubek se snažil zabránit stávce lékařů. Opatření, která navrhuje, jsou však podle deníku neproveditelná. Příkladem je podle Lidových novin nápad, aby lékaři, kteří čtvrtek prostávkují, byli pojišťovnami zkráceni na příjmu. "Nápad není uskutečnitelný i proto, že lékaři mají na volné dny nárok," píše list.
V dalším příspěvku Lidové noviny označují Ratha, který by se mohl stát náměstkem ministryně zdravotnictví, za kariéristu, jenž resortu nepomůže. "Jak brát vážně člověka, který opakovaně lhal, uváděl nepravdivé údaje, bezskrupulózně manipuloval průběh sjezdu lékařské komory a nakonec, když už mu i v komoře hoří půda pod nohama, zvažuje odchod na ministerstvo?" Podle Lidových novin se také Rath aktivně podílel na eskalaci výdajů ve zdravotnictví. "Již delší dobu směřuje tento lékař do politiky, a pokud je ČSSD ochotna mu naslouchat, bude dělat jen to, co mu případně vynese jistotu politické kariéry," myslí si deník.
Hospodářské noviny se domnívají, že Rath je již dnes "hotovým politikem". "Jeho odchod z čela komory, která má být apolitickým strážcem stavovské cti, do exekutivy by byl jedině logický," píše deník. Samotný stav současného napětí kolem financování ve zdravotnictví pak deník charakterizuje slovy: "Na jedné straně stojí Milada Emmerová, velké nemocnice a David Rath, na druhé pojišťovny a praktičtí lékaři. Porcovací nůž však nedrží ministryně, ale premiér Paroubek. A ten řeší jediné - co mu prospěje ve volbách."
Lidové noviny chválí Radu pro rozhlasové a televizní vysílání za její rozhodnutí pokutovat televize Nova a Prima kvůli obsahu pořadů VyVolení a Big Brother. "Rozhodnutí je správné," konstatuje autor komentáře. Teprve další vývoj podle něj ukáže, zda jsou pokuty ve výši několika milionů dostatečné či naopak přemrštěné, jak tvrdí televizní management. "Pokud budou televizní reality show nadále prezentovat vulgarity a obscénnost, kterou regulátor vyhodnotil jako porušení zákona, pak bude zřejmé, že sankce byly pro mediální magnáty jen polechtáním," soudí. Dodává, že představy některých strážců morálky, že by televize měly rovnou přijít o licenci, jsou přehnané. Za rozumnou pokládají Lidové noviny právě snahu rady vytlačit oba pořady do pozdních nočních hodin. "Boj o morálku mladé generace totiž nemůže být veden razancí připomínající inkviziční hony na čarodějnice," podotýká komentátor. Rozpaky podle něj budí jen milionový rozdíl ve výši pokut, které byly televizím uděleny. Ptá se, zda je vůbec možné hodnotit výši rizika, které pro děti představuje sledování pořadů VyVolení a Big Brother podle toho, jak dlouho mu byly vystaveny. Rada by mohla tuto podle Lidových novin jistou nelogičnost napravit tím, že do budoucna bude pokutovat každý jednotlivý díl vysílaný před desátou hodinou večer. "Nebude od věci, pokud tak učiní se stejnou razancí," uzavírají Lidové noviny.
V kauze vytunelovaného Fondu dětí a mládeže figuruje i jméno místopředsedy US-DEU Ivo Ludvíka. Jeho firma loni údajně pod cenou koupila od státního fondu lukrativní nemovitost v Rožmberku nad Vltavou. Ministerstvo financí už podalo žalobu, s níž chce prodej zpochybnit. Ludvík tvrdí, že se ničeho protizákonného nedopustil. Informují o tom Hospodářské noviny. Třípatrová budova, která ještě loni v léta patřila Fondu dětí a mládeže, podle Hospodářských novin stojí na výhodném místě. V září ji likvidátor fondu Pavel Žák prodal firmě Soreta Praha, jejímž jednatelem a většinovým vlastníkem je Ludvík. Na koupi lukrativního objektu, který je prohlášen za kulturní památku, vynaložil politik 580.000 korun. Podle úředního odhadu, který si nechala vyšetřovatelka zpracovat, by ale stát za nemovitost měl inkasovat minimálně 2,7 milionu korun, uvádí deník. Za obchod s Ludvíkem si podle Hospodářských novin před měsícem vyslechl obvinění likvidátor fondu Žák. Stojí v něm, že prodával pod cenou, nezabezpečil regulérní průběh výběrového řízení, stanovil příliš krátké lhůty pro přihlášení do soutěže.
Fond dětí a mládeže vznikl v roce 1993 a převzal jmění někdejšího Svazu socialistické mládeže (SSM). Po vyhlášení likvidace mohl s majetkem disponovat jedině Žák, který ho měl postupně převádět na různá sdružení dětí a mládeže. Objevila se však podezření, že místo toho majetek za miliardy korun rozprodal soukromým firmám za ceny nevýhodné pro stát. Nyní Žák čelí několika obviněním. Podle policie ošidil stát o 37 milionů korun.
Ludvík v rozhovoru s deníkem odmítá, že by se dopustil něčeho nezákonného. O prodeji nemovitosti se prý dozvěděl z internetu, s likvidátorem se setkal až při podpisu smlouvy. Cena za nemovitost se mu tehdy zdála přiměřená. "Nebyl nikdo, kdo by nabídl víc," řekl Hospodářským novinám Ludvík. Dodal také, že jeho firma nyní nemovitost pronajímá za "symbolickou částku". Ludvíkova firma Soreta se bude podle Hospodářských novin o dům soudit s ministerstvem financí, které už podalo žalobu. "Domáháme se vlastnického práva z důvodu neplatnosti smluv uzavřených likvidátorem. Opíráme se o to, že šlo o převody v rozporu s obecně závaznými předpisy," řekl deníku mluvčí úřadu Marek Zeman. Ludvík o žalobě podle Hospodářských novin zatím neví, uvedl ale, že se nemá čeho bát. Předseda US-DEU a ministr spravedlnosti Pavel Němec nechtěl případ komentovat. "Určitě se na to pana místopředsedy zeptám," řekl deníku šéf unionistů.
Majitelé rodinných domků i velkých činžáků se už brzy budou muset starat o to, kolik energie jejich nemovitosti spotřebují. Jak doplňuje Mladá fronta Dnes, při stavbě nového domu nebo při každé větší úpravě vyžadující stavební povolení si budou muset nechat vystavit i jakési "techničáky" o spotřebě energie. Počítá s tím chystaný zákon o hospodaření s energií. Majitelé nemovitostí budou za certifikáty platit, ale na úsporách energií mohou vydělat. Specializovaní auditoři začnou podle deníku vystavovat pro budovy certifikáty už počátkem příštího roku. Odkdy přesně ale budou průkazy povinné, není zatím jasné. Ztráty energie z nekvalitně postavených budov jsou v celé Evropě obrovské. Podle zprávy Evropského parlamentu představují víc než 40 procent celkové spotřeby energie a dál rostou. České domy jsou přitom v mnohem horším stavu než v západní Evropě, kde tlak na zateplování a úspory začal už v sedmdesátých letech.
Finanční úřad v Ústí nad Labem vyměřil daň z částky získané podvodem a ministerstvo financí jeho rozhodnutí potvrdilo. Ombudsman Otakar Motejl však je proti takovému postupu. Napsaly to čtvrteční Hospodářské noviny. Ústecký soud nedávno uznal ženu ze severních Čech vinnou z podvodu a předepsal jí a jejím společníkům náhradu více než sedmimilionové škody. Finanční úřad pak pachatelce vyměřil základ daně necelé dva miliony korun a daň více než 700.000 korun. Jeho rozsudek potvrdilo ministerstvo financí. "V žádném zákoně není uvedeno, že sumy získané trestnou činností jsou od daně osvobozeny," řekl mluvčí ministerstva Marek Zeman.
S postupem finančního úřadu a ministerstva financí ale nesouhlasí ombudsman Otakar Motejl, na kterého se žena obrátila. Podle něj totiž částka stanovená finančním úřadem nevychází ze zjištěného příjmu, ale z výše způsobené škody. Ve stanovisku k ústeckému případu Motejl také uvedl, že pokud daňovému režimu budou podléhat i prostředky, kterých se daňový subjekt zmocnil protiprávně, mohlo by to být chápáno jako dodatečná legalizace protiprávního chování. Ministr financí Bohuslav Sobotka ale v odpovědi Motejlovi uvedl, že zákon zdanění peněz z trestné činnosti nevylučuje, a postup finančního úřadu byl proto v pořádku. "Správce daně při své činnosti nestanovuje, co je, nebo co není vlastnictví daňového subjektu, ale zda měl za příslušné období příjmy, které podléhají zdanění," řekl k tomu Zeman. Žena ze severních Čech si podle něj zvýšila majetek a nezdanila ho.
Zájem Čechů platit v cizině kartou prudce roste. Zjistily to Lidové noviny. Klienti České spořitelny provedli v červenci a srpnu v zahraniční zhruba čtvrt milionu plateb, což je o 64 procent více než loni ve stejném období, řekla deníku Helena Matuszná z České spořitelny. Růst hlásí také ČSOB a Komerční banka. "V letošním červenci stoupl počet plateb u obchodníků uskutečněných v zahraničí o jednadvacet procent. Počet se zvýšil na 90,5 tisíce," řekl Lidovým novinám Pavel Hejzlar z Československé obchodní banky. Komerční banka zatím letos zaznamenala šestnáctiprocentní nárůst. Na dovolených lidé platí kartou zejména vyšší výdaje. "Na prvním místě jsou ubytovací služby, následně restaurace a nákup zboží," uvedl Hejzlar. Kromě přímých plateb roste i počet výběrů hotovosti z bankomatů. Za červenec a srpen uskutečnili klienti České spořitelny 62.000 výběrů v zahraničí. "Počet transakcí vzrostl proti stejnému období loňského roku o 45 procent," uvedla Matuszná. Růst zájmu o využívání platební karty je podle bankéřů pochopitelný. "Platby kartou v zahraniční nejsou spojeny s žádnými poplatky. Na rozdíl od směnáren, které poplatky účtují," poznamenala Romana Kubálková z Komerční banky.
Většina obyvatel České republiky, celkem 77 procent, se domnívá, že stát není dobře připraven na arbitrážní řízení a při obhajobě zájmů ČR nepostupuje s řádnou péčí. Vyplývá to z výsledků zářijového průzkumu agentury STEM, které přináší čtvrteční Právo. Dvě třetiny veřejnosti se obávají, že ČR prohraje arbitráž s bankovním domem Nomura o 40 miliard korun v souvislosti s jeho investicí do bývalé banky IPB. Snahu premiéra Jiřího Paroubka spor urychleně urovnat vítá 72 procent lidí, píše Právo. Dohodu s Nomurou chtějí příznivci všech stran. Na nedostatečné připravenosti Česka na arbitrážní řízení se shodují všechny skupiny obyvatel. Nejkritičtější jsou v tomto ohledu stoupenci ODS (82 procent) a KSČM (76 procent).
Bývalý plzeňský policista Radomír Mecner neuspěl s odvoláním proti trestu za střelbu po chodci, který loni v červenci přecházel přes rušnou křižovatku na červenou. Krajský soud mu potvrdil dvouletý trest s podmíněným odkladem na dva roky. Píše to Mladá fronta Dnes. Mecner dosáhl ve středu pouze zmírnění pětiletého zákazu práce u všech ozbrojených složek. Nyní si může hledat práci u bezpečnostních agentur, nesmí ale nosit zbraň.
Loni 19. července byl dopravní policista Radomír Mecner ve službě první den po dovolené. Odpoledne ho na křižovatce v centru Plzně zaujal muž, který se po přechodu vydal na červenou. Na pískání nereagoval; když se za ním Mecner vydal, muž se rozběhl. Nezastavil se ani po prvním varovném výstřelu do vzduchu, Mecner vypálil ještě tři kulky. Prchajícího nezasáhl ani nedoběhl. Jedna kulka se zaryla do projíždějící škodovky, řidiče nezasáhla.
Mecner před soudem nemluvil. Na jaře u soudu tvrdil, že v neznámém muži poznal hledaného zločince. "S odstupem času jsem hledal vysvětlení svého jednání. Žádné rozumné jsem nenašel. Je mi to líto," uvedl Mecner. Soud jeho obhajobu považoval za účelovou. Psycholog Jiří Jelen zjistil, že bývalý policista sice v roce 1996 úspěšně prošel vstupními psychotesty, ale uniformu vůbec neměl obléknout. "V teoretické přípravě byl výborný, pro praktickou službu ale nevhodný," konstatoval. Při střelbě byl ovládán svou představou, dominantním úkolem pro něj bylo dostihnout podezřelého muže. Mecner byl od policie propuštěn dva měsíce po střelbě a nyní se živí jako řidič autobusu.
Děčínská radnice nechala v sobotu odstranit sochu ukrajinského maršála z 2. světové války Pavla Rybalka z pietního místa u hřbitova v městské části Folknáře. Busta provokovala neznámé vandaly, kteří na ni před čtyřmi lety a letos nastříkali rudou barvu a komunistické symboly. Poškození sochy vyvolalo diskusi o vhodnosti jejího umístění, ale i protestní nótu konzula Ruské federace, píše ve svém severočeském vydání deník Mladá fronta Dnes.
"Jsme připraveni odstranění sochy vysvětlit jak ruské ambasádě, tak našemu ministerstvu zahraničí," řekl deníku děčínský starosta Vladislav Raška. Téměř tunu vážící socha je nyní v depozitáři děčínského zámku. Její instalace v oblastním muzeu nebyla kvůli velké hmotnosti možná. Ještě před přesunem na zámek nechala radnice bustu za 11.000 korun očistit od nastříkané barvy. "Nečekáme ani potlesk, ani pískot. Věřím, že je to rozumné rozhodnutí," uvedl Raška. Radnici se podařilo vyhledat Rybalkovo rodiště na Ukrajině, kam hodlá bustu nabídnout. Účinkování maršála Rudé armády Rybalka ve 2. světové válce nemá z historického hlediska k Děčínu žádný vztah. Sochu si pořídil v roce 1975 děčínský podnik Ferox, jenž v duchu doby nesl Rybalkovo jméno.
