Přehled tisku

0:00
/
0:00

Romové z východního Slovenska se chystají do Čech, píšou Hospodářské noviny. Ukázala to výzkumná zpráva, kterou pro ministerstvo vnitra vypracovala Mezinárodní společnost pro migraci.

David Lubina,  foto: ČTK
Jako výrazný úspěch policie hodnotí Mladá fronta Dnes zadržení Davida Lubiny, který je podezřelý z vraždy střihače televize Nova Michala Velíška. Podle deníku se tak díky tomu může nový policejní prezident Vladislav Husák odhodlat k potřebným reformám. Deník připomíná některé případy, za které byla v posledních měsících práce policie kritizována, například útěk podnikatele Radovana Krejčíře, zásah na CzechTeku nebo naopak špatný postup při koncertě neonacistů na Strakonicku. "Po sérii proher tak má pan Husák první velký úspěch, o který může opřít své reformní snahy," domnívá se deník.


Podle deníku Právo není ministryně zdravotnictví Milada Emmerová nadšená z představy, že by se jejím poradcem stal prezident České lékařské komory David Rath. Ministryně prostřednictvím své mluvčí Rathovi funkci sama nabídla. V rozhovoru pro Právo navíc uvedla, že by pro ni příchod Davida Ratha znamenal podporu. Její blízcí spolupracovníci si ale myslí opak. Ministryně Emmerová prý nemá sílu čelit názoru premiéra Paroubka. Právě ten Rathův příchod na ministerstvo prosazuje. Podle informovaných zdrojů prý premiér dokonce zvažuje i to, že by David Rath Miladu Emmerovou v budoucnu nahradil. Ministryně sice zatím neodstupuje, její spolupracovníci ale takový průběh nevylučují, zjistil deník Právo.

David Rath a Jiří Paroubek,  foto: ČTK
Lidové noviny kritizují premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) za to, že si na tiskovou konferenci po pondělním setkání s lékaři pozval prezidenta České lékařské komory Davida Ratha. "Pan Rath stávku nevyhlašoval, nesouhlasí s ní a nikdo jej jednáním s premiérem jménem stávkujících nepověřil," píše deník. Podle Lidových novin tak Rath za stávkující mluvil, protože se blíží sjezd komory, na kterém se ho prý soukromí lékaři chystají zbavit vedoucí funkce. "Proto nyní, s pomocí premiéra, může vystupovat jako ochránce soukromých lékařů v naději, že třeba takhle někoho přesvědčí," píší Lidové noviny.


Romové z východního Slovenska se chystají do Čech, píšou Hospodářské noviny. Ukázala to výzkumná zpráva, kterou pro ministerstvo vnitra vypracovala Mezinárodní společnost pro migraci. Naplňuje se tak varování ministerstva z roku 2003. Východoslovenští Romové zchudnou po sociální reformě a přestěhují se do České republiky, kde budou využívat sociální síť. V srpnu a v září výrazně přibylo slovenských žadatelů o azyl. Další tisíce slovenských Romů hledají v Čechách práci. Migrace východoslovenských Romů už dnes vážně zatěžuje český sociální systém.


Spor o zákoník práce ukazuje podle Lidových novin skutečnou tvář levice. V době, kdy by bylo třeba mobilnější pracovní síly, vychází socialistický návrh zákoníku z ducha komunistického pracovního práva, kdy změnit zaměstnání vyžadovalo úsilí, podobné tomu, jaké vynakládají pohádkoví hrdinové, aby se vyvázali ze svazku s peklem, píše komentátor. List připomíná úterní slyšení v Senátu, kde návrh z odborného hlediska kritizoval mimo jiné Miroslav Bělina z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Šéf odborářské komory Milan Štěch mu kontroval "vpravdě po bolševicku: výhrůžnou řečnickou otázkou, zda tato část školství neprorůstá s byznysem víc, než je zdrávo". Socialisté zřejmě ztrácejí ze zřetele, že prostředky své sociální manipulace berou právě v tom, čemu opovržlivě říkají byznys, uzavírají Lidové noviny svůj komentář.


Po továrně Philips možná v Česku narazí na problémy i jihokoreská automobilka Hyundai. Jak píší Lidové noviny, zatímco v Hranicích byl ve hře spor o cenu, vlastník jednoho z pozemků, o nichž Hyundai uvažuje, prodej odmítá. Pole neprodáme ani Hyundai, tvrdí zemědělské družstvo, které na pozemku u Nošovic pěstuje zelí. Problém nelze podceňovat. Prezident automobilky totiž minulý týden věnoval problému "nošovického zelí" dvacet minut své schůzky s moravskoslezským hejtmanem Evženem Tošenovským. Premiér Paroubek minulý týden dokonce naznačil, že by ke slovu mohl přijít i vyvlastňovací zákon. A co na to předseda družstva Jiří Vícha? Jak uvedl, při jednání se zástupci kraje ještě neslyšel návrh řešení, které nebude mít ekonomický dopad na družstvo. Kysané zelí se v Nošovicích vyrábí už přes 30 let. Produkt putuje do celé republiky a v poslední době i na Slovensko.


Kvůli nezájmu radnic hrozí likvidace alternativních trestů, píše deník Právo. Českému soudnictví tak hrozí nečekaná zkouška. Moderní forma trestání za menší prohřešky, obecně prospěšné práce, zřejmě ztroskotá na konzervatismu a neochotě radnic. Řada obcí a měst totiž začala striktně odsouzené odmítat. Lidem, kterým soud obecně prospěšné práce uložil, tak hrozí, že nebudou moci alternativní trest do zákonem stanovené roční lhůty vykonat a skončí za mřížemi. Podle zákona pak stráví za každé dvě neodpracované hodiny den ve vězení. Obce své postoje z důvodňují velmi nízkou efektivitou, která je mnohdy pod hranicí nákladů na administrativu spojenou se zaměstnáváním takových lidí. Přitom jen od začátku letošního roku například v Plzni a přilehlých okresech bylo odsouzeno k obecně prospěšným pracem 225 lidí, v celém Česku to loni bylo více než 13 tisíc. Soudci chtějí vzniklou situaci řešit jednáním se starosty a v případě neúspěchu se obrátit na ministerstvo spravedlnosti, aby problém řešilo legislativní úpravou.


Na českém realitním trhu se objevují takzvané technické byty. Jejich kvalita neodpovídá evropskému standartu, vysvětlují Hospodářské noviny. Úřady je proto jako byty nezkolaudují. Obytné prostory jsou příliš tmavé či hlučné. Jejich výhodou ale je, že jsou až o pětinu levnější. A to i přes to, že se na ně vztahuje devatenácti procentní daň. Banky poskytují na koupi takové ubytovací jednotky hypotéku, ale bez státního příspěvku. Technické byty se na realitním trhu objevily teprve před rokem v souvislosti se vstupem do Evropské Unie. Začaly totiž platit nové normy, které řadu bytů posunuly do kategorie ubytovacích jednotek. Za prostory v Praze, které by normálně stály milion korun, tak zájemce zaplatí jen osm set tisíc, počítají Hospodářské noviny.


Vysocí státní úředníci stále zápolí se znalostmi cizích jazyků. Ze zhruba šesti a půl tisíce zaměstnanců, kteří mají podle vládního usnesení prokázat jazykové schopnosti do konce letošního roku, to zatím dokázalo zhruba čtyři tisíce úředníků, tedy 62,5 procenta. Více než třetina úředníků tak zatím požadavek nesplnila. Informuje o tom