Přehled tisku

President of the Czech Medical Chamber David Rath and Prime Minister Jiri Paroubek, photo: CTK
0:00
/
0:00

Mladá fronta Dnes kritizuje ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou za její výroky na adresu lékařů, kteří se chystají k protestům kvůli zpožďujícím se platbám od zdravotních pojišťoven. Premiér Jiří Paroubek tak má podle deníku hned dva důvody, proč ministryni odvolat.

David Rath a Jiří Paroubek, foto: ČTK
Mladá fronta Dnes kritizuje ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou za její výroky na adresu lékařů, kteří se chystají k protestům kvůli zpožďujícím se platbám od zdravotních pojišťoven. Premiér Jiří Paroubek tak má podle deníku hned dva důvody, proč ministryni odvolat. Za potíže zdravotnictví podle listu úřad Emmerové může, protože rozhoduje o financích resortu, připravuje zákony a reformu, aby se zastavilo zadlužování. Ani za to necítí ministryně odpovědnost? Vždyť ztráty, dluhy, neplacení, korupce a bohapusté plýtvání jsou jen důsledkem špatných pravidel hry, domnívá se deník. List si také myslí, že když Emmerová mluví o stávce lékařů jako o součásti předvolebního boje, prozrazuje "špatné politické instinkty". Není totiž jasné, kdo by měl za akcí stát. Z podstaty věci by tím velkým konspirátorem měl být někdo z opozice, buď ODS, nebo komunisté. Pokud bychom přistoupili na tuhle logiku, pak to musela být zase ČSSD, kdo punktoval stávky lékařů v éře ODS, píše Mladá fronta Dnes.

Podle Hospodářských novin jsou důvody stávky lékařů zřejmé a "v podstatě správné". Deník v této souvislosti kritizuje roli státu ve zdravotnictví. Plány Paroubkova kabinetu slibují návrat do světa, kde téměř o všem rozhoduje ministr či výjimečně hejtman. Pojišťovny, lékaři a občané/pacienti se pomalu mění ze sebevědomých hráčů na figurky v plánech moudrého byť nijak laskavého úřadu, píše deník. Podle něj se sociální demokraté rozhodli k "postátňování" zdravotnictví. Je pár dobrých důvodů, proč po dvou volebních cyklech změnit vládní garnituru. Sedm let zdravotnického nicnedělání by stačilo samo o sobě. Ale rok poslední, postátňovací, je skutečným důvodem k střídání, uvádějí Hospodářské noviny.

Lidové noviny se domnívají, že pokud by prezident České lékařské komory Rath zaujal na ministerstvu zdravotnictví post náměstka, rovnal by se takový přestup z hlediska soukromých lékařů "morové ráně". Je otázkou, zda lidé typu Davida Ratha mohou situaci ministerstva stabilizovat. Ten, kdo dosud pouze vydíral a vyžadoval navýšení prostředků, má nyní brzdit výdaje, píše list. Spekuluje také nad dalšími personálními změnami na ministerstvu zdravotnictví - možnou výměnou všech náměstků Emmerové. Od proměněného ministerstva bude premiér pravděpodobně chtít především to, že o něm nebude slyšet. Tudíž nebude tak evidentní, že zdravotní systém České republiky se nachází ve vleklé krizi, uvádějí Lidové noviny.


Občanská demokratická strana kritizuje svého poslance Ivana Langera za to, že se sešel s podnikatelem Andrejem Babišem. Uvádí to deník


Poradcem ministra kultury Vítězslava Jandáka bude bývalý poslanec ČSSD Miloslav Kučera. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Média již v minulosti uvedla, že Kučera před listopadem 1989 vypracovával posudky na texty písní, některé z nich nedoporučil pro veřejná hraní. Kučera listu řekl, že Jandák o jeho minulosti ví. "Je to vhodná osoba, už není přímo v politice, a má proto potřebný nadhled. Zároveň je ale stále členem ČSSD," řekl Mladé frontě Dnes k výběru Kučery Richard Vašíček z tiskového odboru ministerstva. Podle deníku Kučera v minulosti patřil k vnitrostranickým protivníkům Jandákova předchůdce Pavla Dostála. V roce 2001 se v médiích objevily informace, že Kučera před listopadem 1989 vypracovával posudky na texty písní, některé z nich nedoporučil pro veřejná hraní. Kučera tehdy potvrdil, že pro předlistopadová kulturní střediska lektoroval asi 600 písňových textů, ale zdůraznil, že jako lektor "o žádném zákazu nerozhodoval". Důrazně popřel, že by fungoval jako "cenzor".


Německý koncern E.ON jedná se svým tuzemským konkurentem ČEZ o společné stavbě elektrárny v Česku. Informují o tom Hospodářské noviny. Obě firmy rozhovory připustily, ale o podrobnostech jejich zástupci hovořit nechtěli. Výstavbou elektrárny by E.ON řešil nedostatek výrobních zdrojů v České republice, píše list. "Konkrétní projekty musíme teprve nalézt, mluvit o nich je předčasné," řekl deníku Michal Fehn, předseda představenstva E.ON Czech Holding. Dodal, že nová elektrárna by znamenala pro E.ON velmi zajímavý projekt. Možnou spolupráci připustil i šéf ČEZ Martin Roman, uvedl list. E.ON v Česku prodá svým zákazníkům ročně na 12 miliard kilowatthodin energie. Plných 80 procent však nakupuje od společnosti ČEZ. To zhoršuje jeho konkurenční schopnost, píše deník. K posílení vlastních českých výrobních energetických zdrojů však německá firma hledá i další cesty. Jedná s radnicemi v několika jihočeských a jihomoravských městech o kapitálovém vstupu do jejich teplárenských podniků, které vyrábějí rovněž elektřinu, uvádějí Hospodářské noviny. "Šlo by spíš o několik menších projektů, protože naším hlavní činností jsou eletroenergetika a plynárenství," říká Fehn. Firma má například zájem o teplárnu České Budějovice. "Ten zájem je dlouhodobý, ale zatím jsme neměli důvod své akcie prodávat," řekl deníku českobudějovický primátor Miroslav Tetter. Energetické společnosti působící pod značkou E.ON dodávají elektřinu, zemní plyn a související služby více než 25 milionům zákazníků v Evropě a USA. V roce 2001 získal v Česku koncern majoritní podíly v Jihomoravské energetice a Jihočeské energetice.


Boletice, foto: oficiální stránky Výchovného ústavu Boletice
V Česku budou v příštích letech zřízeny další tři ústavy pro mladé násilníky. K zařízení v děčínské části Boletice, které je v provozu od července, by měly přibýt další ústavy v pražských Bohnicích a Polance nad Odrou na Novojičínsku. Pro čtvrté zařízení se zatím vhodné místo hledá. Informují o tom Lidové noviny. "Předpokládáme, že po připomínkovém řízení by o zřízení sítě výchovných ústavů mohla vláda jednat do několika týdnů," řekla listu mluvčí ministerstva školství Michaela Lagronová. S budováním dalších ústavů se počítá v letech 2007 a 2008. Zvláštní oddělení pro dětské vrahy a pachatele dalších závažných provinění vzniklo v červenci ve výchovném ústavu v děčínské části Boletice a zatím přijalo čtyři chlapce. Podle návrhu by v Boleticích měli zůstat takzvaní anetici, tedy bezcitní asociálové. Psychicky narušení násilníci by se měli stěhovat do Bohnic, píše deník. Zařízení v Polance nad Odrou zřejmě bude podle Lidových novin po rekonstrukci sloužit pro takzvané útěkáře. Podobný ústav zde již fungoval, ale před čtyřmi lety byl uzavřen po zásahu zástupkyně ombudsmana Anny Šabatové. Nelíbilo se jí tehdy, že jsou v ústavu instalovány kamery a že připomíná vězení. Dnes je zařízení využíváno pro krátkodobé pobyty těžko zvladatelných dětí. Pro čtvrtý ústav se hledá místo ve Středočeském kraji nebo na jihu či západě Čech. Celkem by mělo v nových ústavech vzniknout 84 míst, uvádějí Lidové noviny.


Zájem zahraničních studentů o studium na vysoké škole představuje významný a celkem spolehlivý ukazatel kvality každé vysoké školy. Absolvování a získání diplomu na uznávané a prestižní univerzitě je tím nejlepším doporučením pro získání výhodného místa a postavení v zaměstnání. Zahraničních studentů je ale v Česku málo, píše v deníku Právo rektor ČVUT v Praze Jiří Witzany. Na většině vysokých škol činí v současné době podíl zahraničních studentů na celkovém počtu studentů v průměru od tří do deseti procent, včetně studentů ze Slovenska. Za uspokojivý nelze považovat stav zejména na předních českých vysokých školách a univerzitách v porovnání s nejvýznamnějšími evropskými a americkými univerzitami. Např. na Massachusetts Institute of Technology v USA představuje podíl zahraničních studentů ze 106 zemí více než 30 procent, přičemž většina jsou studenti magisterských a doktorských studijních programů. Za vážný problém lze také považovat skutečnost, že se českým vysokým školám dosud nepodařilo vyvolat větší zájem o studium u kvalitních studentů ze zemí bývalého SSSR, z Číny, Indie, Indonésie, Vietnamu a z dalších zemí na východ od nás. Ti odcházejí studovat na univerzity v západní Evropě a zejména do USA, uvádí v článku pro deník Právo Jiří Witzany.