Přehled tisku
Všechny deníky se na titulních stránkách obsáhle věnují čtvrtečnímu poslednímu rozloučení se zesnulým ministrem kultury Pavlem Dostálem. Připomínají, že v pražském Národním divadle, zaplněném do posledního místa, se s nejpopulárnějším českým politikem a zároveň nejdéle sloužícím ministrem kultury po roce 1989 přišla rozloučit nejen široká kulturní obec, ale také celá česká politická špička, prezident, premiér, předsedové Poslanecké sněmovny a Senátu, ministři, šéfové všech parlamentních stran, poslanci i senátoři.
Mladá fronta Dnes přináší poznámku režiséra Jana Hřebejka věnovanou osobnosti Vladimíra Darjanina, generálního komisaře na Expo Aiči 2005, který je vážným kandidátem na ministra kultury. Hřebejk je na základě svých osobních zkušeností přesvědčen, že pokud se skutečně stane nástupcem zesnulého Pavla Dostála, bude to špatná volba pro kulturu. Je to prý pravý protiklad Pavla Dostála. "Pavel Dostál byl emocionální člověk, ale nikdy jsem se u něho nesetkal s povýšenou arogancí nebo servilitou. U jeho případného nástupce to jsou jediné dva modely jednání, které jsme jako tvůrčí tým poznali. Vladimír Darjanin si rád před politiky hraje na významného umělce a schopného manažéra, ačkoli v pravém slova smyslu a podle mé zkušenosti není ani jedno, ani druhé," píše Jan Hřebejk v Mladé frontě Dnes.
Lidové noviny připomínají Paroubkovu přezdívku "Brouk Pytlík" a píšou, že premiér stejně jako brouk Pytlík razí zásadu, že zvlášť obtížné případy není nutné řešit, když stačí vytvořit dokonalou iluzi, že řešeny jsou. "Přesně tak tomu bylo například na schůzce předsedů parlamentních stran, kteří se měli domluvit na důchodové reformě," podotýká list. Deník na jiném místě přináší Paroubkovu polemiku s názory novináře Pavla Párala, v níž premiér mimo jiné píše: "Za léta politické praxe přímo 'v terénu' jsem dospěl k přesvědčení, že reálný politik musí velmi pečlivě sledovat průzkumy veřejného mínění a názory občanů respektovat."
Jiný komentátor Práva považuje nominaci nestraníka Martina Jahna jako volebního Lída sociální demokracie pro Prahu za "majstrštyk" Lidového domu. "Původně se dalo očekávat, že se tu střetnou lídři dvou největších stran, Paroubek a Topolánek. Osobní dispozice hovořily pro Paroubka, který Klausova nástupce několikrát přímo smetl v televizních diskusích, jejichž dopad na veřejnost je značný. Co je to ale všechno platné, když hlavní město je odedávna nejsilnější baštou občanských demokratů, když sociální demokracie tu léta hraje na cizím území, když ODS tu asi vyhraje volby, i kdyby její kandidátce vévodil Ferda Mravenec. Nasadit ovšem proti šéfovi ODS Topolánkovi Jahna, člena vlády, od nějž napravo je už jenom zeď, je volba filištínská a zřejmě jediná možná," uvažuje autor poznámky.
Přestěhování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) z budovy bývalého Federálního shromáždění u Václavského náměstí na pražský Hagibor komentují Hospodářské noviny. Podle deníku je přestěhování americké stanice nakonec dobrou zprávou. "Teroristům se neustupuje - ale zajistit ochranu rádia mezi dvěma dálnicemi je krajně obtížné. A Hagibor je širší centrum města, žádné 'pole za městem', jak kdysi navrhoval Zemanův kabinet," píše. Příběh plný trapnosti začal podle komentátora 14 dnů po teroristických útocích na New York. "Nejprve armáda poslala na stráž čtyři obrněné transportéry. K rádiu po 13 hodinách dojely jen dva, z jednoho nepřetržitě kapal olej, druhému v noci někdo ukradl světla. A komunisté hned navrhli: odstěhujeme RFE/RL někam za plot, nejlépe úplně pryč z republiky. Brzy se k nim přidal tehdejší ministr obrany Tvrdík, a vláda obklopila rádio betonovými panely tak, že okolní magistrála se proměnila z 'občas ucpaná' na 'stálé parkoviště'. Mezinárodní ohlas byl velký: okamžitě se hlásili Lotyši a Maďaři a nabídli Rigu i Budapešť rádiu jako vhodné sídlo, 'když je Češi nechtějí'. Pobouřeni byli zejména Američané - pro ně byl návrh na stěhování hloupou kapitulací," připomíná komentátor. Dnes, s velkým odstupem, lze podle něj říci, že přestěhování ctihodné instituce tam, kde se dá dobře chránit, není zbabělost. Zbabělé a ostudné byly výroky, jimiž tehdejší vláda stěhování prosazovala. "Za dva roky tak zůstane k vyřešení snad jen jedna otázka - co s ošklivou budovou s ještě ošklivější historií? Až poslední zaměstnanec rádia zahne, odejde a zamkne hlavní vhod, možná by jedna řízená exploze přišla vhod," poznamenávají Hospodářské noviny.
Právo: Dva členové Berdychova gangu jsou v bezpečí v Irsku
Dva z nejnebezpečnějších členů údajného gangu okolo Davida Berdycha Tomáš Půta a Maroš Šulej se po útěku do Irska stále nemusejí obávat zatykače Interpolu ani toho, že budou vydáni českým orgánům. Ministr spravedlnosti Pavel Němec od loňského května marně jedná s irskými partnery o vydání Půty a od letošního ledna o vydání Šuleje. Dohodě brání další formality, jež irská strana požaduje, píše Právo. Němcův mluvčí Petr Dimun listu řekl, že Irové opakovaně požadují další vysvětlení, dodatky a formality. Irské ministerstvo spravedlnosti na dotaz, proč nevydává Půtu a Šuleje do ČR, odpovědělo v obecné rovině, odpověď však vyzněla jako kritika nedostatků v činnosti českých orgánů, píše list. Takzvaný Berdychův gang má podle obvinění na svědomí vraždy, loupeže a vydírání bohatých podnikatelů. Neblaze proslul napojením údajných zločinců na elitní policejní důstojníky, připomíná Právo
V Česku rostou sázky po telefonu. Podle Hospodářských novin se tržby z těchto hlasových služeb, často fungujících v rámci televizních pořadů, zatím pohybují v desítkách milionů korun. Ročně se ale zvyšují o desítky milionů korun, loni příjmy z telefonních sázek vzrostly dvojnásobně, píše deník s odvoláním na údaje ministerstva financí, které povolení k provozování loterií po telefonu vydává. Ministerstvo financí ukládá, že nejméně 22 procent vsazených peněz musí být vyplaceno na výhry. Poskytovat hlasové služby může v Česku libovolná firma, která se prokáže výpisem z obchodního rejstříku a z rejstříku trestů. Provozování těchto služeb je stále snadnější, telekomunikační zákon, platný od května, například zrušil povinnost odevzdávat Českému telekomunikačnímu úřadu výkazy s počtem volajících, píšou Hospodářské noviny. Problémem telefonních loterií jsou ale podvodníci, upozorňuje deník.
Bývalý státní žalobce Radek Ondruš, který kritizuje poměry na Nejvyšším státním zastupitelství, se rozhodl zpeněžit své zkušenosti ze státní služby způsobem, který je v rozporu s platnými paragrafy. Přestože jako státní zástupce nesmí aktivně podnikat, založil si školicí firmu, v níž jako hlavní lektor přednáší například o správním řádu. Za jednodenní školení si účtuje 15.000 korun a organizátory akcí žádá, aby se s jeho firmou podělili o zisk ze semináře. Žalobcem přitom přestane být až na konci srpna, informují Hospodářské noviny. Viceprezident Unie státních zástupců Martin Omelka považuje Ondrušovo podnikání za porušení platných pravidel. "Než mu vyprší lhůta pro rezignaci, je pan Ondruš stále státním zástupcem. To, co dělá, je neetické a nepochybně to je i na kárnou žalobu," míní Omelka. Ministr spravedlnosti Pavel Němec si chce k Ondrušovu případu zjistit podrobnosti. "O impulzu pro kárnou žalobu se rozhodnu až poté, co se seznámím s detaily," uvedl podle Hospodářských novin Němec.
související články
doporučujeme
-
Válka na Ukrajině
Hněvín na stráži nad Mostem
Unikátní divadlo i zvonečky pro sluhy. Zámek Kozel překvapí svou architekturou
sledujte nás
nejčtenější články
