Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Spor podobný tomu, jaký dělí odpůrce potratů a zbytek společnosti, zaměstná - podle Mladé fronty Dnes - už brzy české politiky. Ministryně školství přinese na jednání vlády nový zákon, který určí pravidla pro výzkum na embryích. Křesťanští demokraté jsou proti, ministryně zákon hájí tím, že významně ovlivní vědecký výzkum. Podle odborníků mají buňky z embryí oproti "dospělým" buňkám výhodu, že z nich lze vypěstovat jakýkoli typ buněk, které se nacházejí v lidském těle, a nahradit nemocnou tkáň. "Povolit by se to mělo, protože to bychom byli sto let za opicemi, kdybychom to neumožnili,"říká podle listu ministryně zdravotnictví Milada Emmerová.

Foto: ČTK
Páteční noviny komentují především čtvrteční teroristické útoky v Londýně. Deníky si všímají například vývoje války proti terorismu; Mladá fronta Dnes si všímá toho, že válka s teroristy má menší rozměry, než se někteří obávali. Deník připomíná, že Západ není ve válce s terorem, ale s "dobře organizovaným vojskem fundamentálního islámu". Útok na Londýn je podle Lidových novin důkazem defenzivy teroristů. "Od světovládných plánů přešli k zoufalé snaze zabránit srůstání světa v jeden multikulturní celek," píše autor s odvoláním na britské muslimy, kteří si atentáty údajně vyložili jako útok proti jednotě multietnického britského národa. "Různé formy terorismu spojuje jedno: ti, kdo k němu sahají, neumějí dosáhnout svých cílů jinak, jejich násilí je výrazem bezradnosti," komentují útok na Londýňany Hospodářské noviny. Západ však teroru dokáže čelit, teroristé od 11. září 2001 ve velkém zaútočili "teprve" potřetí, míní list. Právo si všímá posilování policie ve Skotsku, kde se koná summit osmi nejmocnějších zemí světa, a hlouběji se zamýšlí nad bojem Západu proti terorismu. Hrozba terorismu podle listu plodí snahy po "tvrdších pořádcích", po posilování demokracie všudypřítomnými kontrolami. Teroristé možná tyto snahy vítají. "V tom je také jediná šance světového terorismu na konečné vítězství: že se zničíme sami, jako se někdy ničí lidský organismus nepřiměřenou imunitní reakcí na nákazu. Že si svou svobodu a demokracii budeme bránit tak urputně a vehementně, až z ní nic nezbude," uvažuje o světě po 11. září 2001 Právo.


Spor podobný tomu, jaký dělí odpůrce potratů a zbytek společnosti, zaměstná - podle Mladé fronty Dnes - už brzy české politiky. Ministryně školství přinese na jednání vlády nový zákon, který určí pravidla pro výzkum na embryích. Křesťanští demokraté jsou proti, ministryně zákon hájí tím, že významně ovlivní vědecký výzkum. Podle odborníků mají buňky z embryí oproti "dospělým" buňkám výhodu, že z nich lze vypěstovat jakýkoli typ buněk, které se nacházejí v lidském těle, a nahradit nemocnou tkáň. "Povolit by se to mělo, protože to bychom byli sto let za opicemi, kdybychom to neumožnili," říká podle listu ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Deník zároveň připomíná, že zákon výslovně zakáže manipulace, které by mohly vést k naklonování člověka. Výzkum se bude moci provádět maximálně na sedmidenních embryích, která zbyla jako nadbytečná na klinikách pro umělé oplodnění. "Konflikt s lidovci očekávám, ale nebojím se ho," říká podle Mladé fronty Dnes ministryně Buzková.


Půl roku poté, co se česká armáda plně profesionalizovala, se do jejích řad hrnou mladí muži i ženy po stovkách - píše to Právo. Rekrutační střediska praskají ve švech. Kromě touhy po dobrodružství většina zájemců o vojenskou službu je největší motivací slušné finanční ohodnocení. Loni byl průměrný plat vojáka z povolání 22 tisíc korun. K 1. červenci usilovalo podle Práva o zelený mundúr více než 11 tisíc zájemců. Armáda však chce letos získat jen dva a půl tisíce nováčků. Jisté místo mají absolventi vojenských škol. Na několik stovek volných míst tak nyní připadají tisíce uchazečů, kterým se podařilo projít sítem fyzických a psychologických testů. Největší zklamání zažívají ti, kteří se chtěli stát průzkumníky, výsadkáři či pyrotechniky, protože tyto jednotky jsou profesionální už léta a nové vojáky berou jen zřídka. Uchazeči ale chtějí být také nejblíže svému bydlišti. To vysvětluje, že největší zájem je o vojenskou službu je hlavně v Praze, ve středních Čechách, na Brněnsku, Olomoucku a Ostravsku, tedy tam, kde má armáda posádky. Naopak v oblastech, odkud se vojáci stáhli - Karlovarském, Libereckém, Ústeckém či Plzeňském kraji - je počet uchazečů malý, uvádí deník Právo.


Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová , 1.náměstek ministra spravedlnosti Vladimír Král a ministr spravedlnosti Pavel Němec, foto: ČTK
Příměří mezi ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem a nejvyšší státní zástupkyní Marií Benešovou, dohodnuté pod patronátem premiéra, vydrželo jen pár týdnů, píší Hospodářské noviny. "Benešová si vzala hodně osobně jeden ministrův požadavek. Němec chtěl zjistit, zda je pravda, že až třetina státních zástupců je pro tuto důležitou práci nevhodná. Rozčilená Benešová na oplátku nařkla ministrův úřad, respektive jeho mluvčího, že podplácí televizní novináře, aby točili šoty proti ní. Netušila prý, že televize Nova si tento její ´interní´ výrok nahraje a zveřejní... To skutečně není dobrá obrana. Hodí se tak na pavlač, nikoli k nejvyšší státní zástupkyni," soudí Hospodářské noviny. "Marie Benešová má zásluhu na vybudování odborů specializovaných na boj s hospodářskou kriminalitou. Nebála se hovořit o korupci v komunální sféře. Její otevřenost byla osvěžující; kdyby občas nezůstávalo jen u ní. Výsledky státních zastupitelství neodpovídají razanci jejich šéfové; ať jde o zmíněnou komunální korupci, tažení proti mafiím v Karlových Varech, dotahování případů z minulosti... Funguje nejvyšší státní zastupitelství tak, jak má? Nebo Benešová více mluvila, než ve skutečnosti dělala," kladou otázku Hospodářské noviny? Dodávají ale, že "po posledním sporu nejspíš jako šéfka žalobců skončí. Přes všechny výhrady by si zasloužila lepší odchod než po střetu s ministrem, který je zapomenut už dnes."


V nemocnici se paradoxně pacient může stát pasivním kuřákem. Přestože existuje zákon, který zakazuje kouření na těchto pracovištích, zaměstnanci i pacienti ho porušují. V některých nemocnicích v Praze není problém zapálit si cigaretu přímo na oddělení. Píše to Mladá fronta Dnes. Zákaz kouření je například v celém areálu Motolské nemocnice. Málokdo ho však dodržuje. "Kouřit se tady nesmí. Zákaz porušujeme i s vědomím nadřízené, která však upozorňuje na to, že nás při tom nesmí vidět," krčil rameny řidič sanitky. Před vchodem do hlavní budovy kouří pacienti v županech, návštěvy, ale i sami lékaři a sestřičky. Podle zaměstnance nemocnice, který však nechtěl uvést své jméno, je naprosto běžné, že se kouří i na některých odděleních. "Sestřičky běžně kouří například na neurologii nebo na lůžkovém oddělení interny. Jejich kanceláře jsou pořád zahalené v cigaretovém kouři," řekl zaměstnanec. Mluvčí motolské nemocnice Eva Jurinová však upozorňuje na to, že zaměstnanci, kteří kouří v areálu, mohou být potrestáni. "Může jim být odebráno osobní ohodnocení, popřípadě i rozvázán pracovní poměr. Pacienty však nijak potrestat nemůžeme," dodala. Mladá fronta Dnes připomíná, že kouření ve zdravotnických zařízeních zakazuje zákon číslo 37 z roku 1989. Od minulého týdne se navíc může opírat o nový zákon o ochraně před tabákem, alkoholem a návykovými látkami. I ten kouření v nemocnicích, s výjimkou oddělení pro léčbu závislostí a psychiatrických oddělení, zakazuje.


Ministr financí Bohuslav Sobotka počítá v návrhu rozpočtu na příští rok se schodkem 76,4 miliardy korun proti letošním téměř 84 miliardám. Návrh počítá s výdaji 923 miliard korun, vláda se však Bruselu zavázala, že neutratí víc než 915 miliard, informují Hospodářské noviny. Sociálním demokratům pomohla při sestavování návrhu rostoucí ekonomika, která zvyšuje příjmy státu z daní a pojistného, uvádí deník. Ministerstvo předpokládá, že lidé a firmy odvedou v příštím roce státu o téměř 22 miliard víc než letos. Návrh však zatím nepočítá s poklesem daní z příjmů, který už schválila vláda. Pokud ho schválí i parlament, přijde stát asi o 15 miliard korun. Sobotka doufá, že se tento výpadek částečně nahradí vyšší výběr spotřebních daní. Sobotka ve čtvrtek řekl, že chce předložit rozpočet s takovým schodkem, aby ČR splnila závazek vůči EU a schodek veřejných rozpočtů nepřekročil 3,8 procenta HDP, uvádějí Hospodářské noviny.


Jihočeská pobočka ekologické organizace Hnutí Duha vyhrála soudní spor týkající se těžby vltavínů u obce Besednice na Českokrumlovsku. Hnutí zažalovalo Český báňský úřad za to, že při povolování těžby vyloučil z řízení občanská sdružení ekologů. Ve své jihočeské příloze to píše Mladá fronta Dnes. "Podle rozhodnutí Městského soudu v Praze probíhá teď těžba protiprávně. Pokud nám báňský úřad dodatečně přizná právo na účast, požádáme dodatečně o obnovu řízení," cituje deník členku hnutí Růženu Šandovou. Vltavíny těží firma Bohemia Deposits, která od června odkrývá už jejich druhé naleziště. "Máme platné povolení k těžbě, o soudu nic nevím," reagoval předseda představenstva těžební firmy Jan Štýbr. Těžbu vltavínů kritizuje například Agentura ochrany životního prostředí. Podle ní těžba devastuje přírodní památku Besednické vltavíny vyhlášenou začátkem 90. let. Na rozdíl od desítek místních obyvatel však firmě podle Mladé fronty Dnes přeje místostarosta Besednice Jan Pán, který tvrdí, že vltavíny je třeba rychle ze země vytěžit. "Alespoň z nich něco obec dostane, skončí tady černí kopáči," řekl listu Pán.


Italská policie zadržela v Římě českého policistu, který u sebe měl údajně téměř jeden kilogram heroinu. Zadržený muž z Chomutova u policie končí, nyní je ve výpovědní lhůtě. Inspekce ministra vnitra jednatřicetiletého muže v minulosti prošetřovala v souvislosti s nelegálním dovozem aut, informuje o tom Blesk. "Zatím máme jen informaci, že byl v těchto dnech zadržen pro podezření v souvislosti s drogami," řekl listu ve čtvrtek chomutovský policejní ředitel Ivan Řehůřek. Podle Blesku muže a jeho milenku zadrželi italští policisté s heroinem za skoro jeden milion korun. Ženu policie propustila, muž však zůstal v cele. Policista podle Řehůřka podal 22. června, ještě před cestou do Itálie, výpověď. Nyní je ve výpovědní lhůtě a i kdyby byl nakonec odsouzen, získá nejspíše nárok na odchodné i výslužné, uvedl Blesk.


Češi budou možná muset zanedlouho pečlivě sepisovat veškerý svůj majetek a jeho výši hlásit úřadům. Jak informují Lidové noviny, komunisté totiž dokončili svůj dlouho slibovaný zákon o plošných majetkových přiznáních. KSČM doufá, že její návrh podpoří ČSSD. A sociálním demokratům se komunistický nápad zamlouvá.


Pitná voda a skladování potravin - to jsou, podle deníku Právo, dva nejčastější prohřešky dětských letních táborů. Hygienici varují, že největší problémy mohou nastat u malých táborů do třiceti účastníků. Pro jejich organizátory totiž neplatí ze zákona povinnost tábor nahlásit. Hygienici jsou připraveni řešit všechny problémy na místě. Chtějí zabránit tomu, aby nedošlo k nákazám, nebo epidemiím. Kolik táborů zkontrolují, zatím nelze odhadnout. Jedno je ale jisté, zaměří se především na nově nahlášená rekreační místa, která ještě neznají. Méně kontrol pak bude čekat na stálé základny, které už léta bez problémů splňují všechna kritéria podle zákona - dodává Právo.


Sociální napětí, bída, pologramotnost, lichva. Drogy a obchodování s lidmi. Lidové noviny upozorňují, že po celé republice začalo v posledních letech přibývat romských chudinských ghett. Nejhorší je situace na severní Moravě a v severozápadních Čechách. Právě tam se za tichého přihlížení úřadů stěhují další romské rodiny z celého Česka. Podle lidí, kteří se romskou problematikou zabývají, údajně za stěhováním stojí propojená mafie úředníků a podnikatelů. Obce, kraje, ani stát zatím nenašly účinný recept, jak vzniku dalších ghett čelit. Podle terénního pracovníka organizace Člověk v tísni Jana Černého, je chyba v legislativě. Všude v Evropě je ošetřeno sociální bydlení zákonem. U nás chybí. Citují Černého Lidové noviny.


Při své minulé "zámořské" cestě ztroskotal s lodí na mělčině v Thajsku, tentokrát ministr zahraničí Cyril Svoboda uvízl s letadlem na okraji Sahary, píše zvláštní zpravodaj Mladé fronty Dnes. Technikům vládní letky se v noci na čtvrtek nepodařilo opravit letoun, s nímž ve středu večer nouzově přistál v Mauritánii, a ministr s celou delegací byl proto nucen přenocoval v malém hotýlku v pozapomenuté africké zemi. Porucha stroje TU-154, kterému nad Saharou selhal jeden z hydraulických systémů, byla podle listu další z dlouhé série obtíží českých letadel, a ministr proto včera razantně tvrdil, že je tomu třeba udělat přítrž. "Stroje se už dávno měly koupit nové, země jako Vietnam létá v letadlech Boeing, letadla Tupolev jsou již opravdu věcí minulosti," rozčiloval se Svoboda poté, co se ukázalo, že zastávka bude delší, než se čekalo. Po přistání se podle Mladé fronty Dnes dlouho nedělo nic. Situaci komplikoval "banální" fakt, že v Mauritánii nefunguje roaming žádného z českých operátorů, a tak česká delegace v letadle "zaseklém" na konci dráhy dlouho nebyla schopna navázat kontakt s blízkým či vzdáleným světem - vše vyřešil jeden z členů podnikatelské delegace, který měl s sebou "španělský" mobil s místním roamingem. A kontakt s Prahou byl tak alespoň provizorně navázán. Pak se zase dlouho nedělo nic, část delegace začala hrát mariáš a zkušení členové podobných výprav vzpomínali na mnoho různých "leteckých historek" v minulosti. Později byly - patrně poprvé v historii - navázány vysoké česko-mauritánské vztahy: asi hodinu po nouzovém přistání se po přistávací dráze přiřítila kolona blikajících černých mercedesů. K letadlu dorazil ministr zahraničí Mauritánie Muhammad Valíd Belel a ze ztroskotání se rázem stala státní návštěva. "Víme někdo něco o česko-mauritánských vztazích?" ozvalo se polozoufalé zvolání z řad ministrova doprovodu. Oba ministři spolu více než hodinu rokovali v salonku malého letiště, což Svoboda zhodnotil konstatováním, že česko-mauritánské vztahy "jsou nyní mimořádně dobré", a navlékl si na sebe dlouhý splývavý hábit, který dostal darem. Poté se do diskuse vložil místní celník Cheikh Saadbouth, který se u delegace objevil a plynulou češtinou pravil, že studoval několik let v Brně strojní fakultu. "Tehdy byl prezident Havel, nyní je prezident Klaus a premiér Paroubek," řekl, a když byl poněkud zaskočenými členy výpravy dotázán, jak to vše dokáže na tu dálku sledovat, odvětil, že se dívá na satelitní televize a že dříve znal nazpaměť skoro celou českou vládu.