Přehled týdeníků

Se Zdeňkou Kuchyňovou nahlédneme na stránky prestižních českých týdeníků Respekt a Týden.

Časopis Respekt se podivuje nad tím, jak střízlivě a věcně popsal ministr financí Jiří Rusnok stav státní pokladny v rozhovoru pro britský list Financial Times. Současná vládní politika je podle ministra "dlouhodobě neudržitelná", neboť letošní schodek veřejných rozpočtů přesáhne 9 procent hrubého domácího produktu, tedy jde o trojnásobek hranice doporučené v tzv. maastrichtských kritériích Evropské unie. Takže ministr to ví a dokonce přidal i radu, co by se mělo udělat: snížit výdaje na nemocenskou a na důchody a zvýšit nepřímé daně. Proč tedy nic nedělá? - ptá se týdeník Respekt. Britský list píše, že "menšinová vláda nedokázala prosadit tak kontroverzní opatření".

Český čtenář ví, že to není pravda: dnešní vláda především výdaje snižovat nechce. Den po rozhovoru ministra Rusnoka pro Financial Times vláda schválila návrh rozpočtu na rok 2002. První verze ministry neuspokojila a Jiří Rusnok dostal za úkol sehnat (na blíže neurčenou útratu) ještě 35 miliard. To se povedlo, ovšem s nasazením všemožných účetních triků: ministr zvýšil odhad výběru daní a do příjmů započetl splátku ruského dluhu a 21 miliard z privatizace. Co položka, to otazník, soudí týdeník Respekt a klade několik otázek: Lze na daních a pojistném získat zčistajasna o pět miliard víc, než ministerstvo čekalo před měsícem? Může z Ruska přijít 20 miliard, když deset let nezaplatili ani kopějku? Mají se výjimečné příjmy ze státního majetku, které se už nikdy nebudou opakovat, rozpustit jen tak, na běžné vládní výdaje? Ani toto eskamotérství ovšem nestačilo a plánovaná útrata vlády stejně skončí dluhem. Jak hlubokým? Přijde na to. Ministr financí uvádí 54 miliard, zároveň však prý splní dohodu s Občanskou demokratickou stranou o schodku v maximální výši 10 miliard. Účetní kouzla mají prosté vysvětlení: ministr někdy mluví o schodku podle "starých" a někdy podle "nových" rozpočtových pravidel, tedy bez započtení ztráty Konsolidační banky, nebo s ní. Česká národní banka odpověděla už minulý čtvrtek - mírným zvýšením úrokových sazeb. A co bude dál? Po prázdninách dorazí rozpočet do Poslanecké sněmovny a tam má být podle slibů pravicové většiny smeten. Ministr Rusnok na to připravil západní investory už v rozhovoru pro Financial Times: příští rok asi začneme v rozpočtovém provizoriu, uzavírá týdeník Respekt.


Výrobci budou muset v Česku dávat větší pozor na kvalitu, upozorňuje časopis Týden. Kdo si dnes v obchodě koupí jakýkoliv výrobek, který po půl roce přestane fungovat, má smůlu. Opravu, i když bude zjevné, že výrobce použil nekvalitní součástky, bude muset hradit ze svého. To se ale má změnit. Podle záměru vlády by se zákonná půlroční reklamační doba měla prodloužit na 24 měsíců obvyklých v zemích Evropské unie. Vypadá to lákavě, soudí časopis Týden, ale praxe je podle něj opět trochu složitější. Problémy zákazníků s prodejem nekvalitního zboží totiž prodloužení záruční doby řeší jen zdánlivě. Reklamace samotná není pro zákazníka, ale ani pro prodejce závazná. Prodejce ji může odmítnout a pak nastupuje soud. Zatímco Evropská unie soudí podobné stížnosti na jedno stání, v České republice se z reklamace na nekvalitní boty může stát několikaměsíční proces. Podmínkou pro zvýšení ochrany spotřebitelů tudíž není pouhé prodloužení záruky, ale také zrychlení soudních procesů, konstatuje časopis Týden.


A ještě jednou časopis Týden, tentokrát o klenotu historické Prahy. Ptá se: Sbírka, nebo mýtné? Pražští radní shánějí peníze. Rozhodli se totiž zachránit Karlův most i pro příští generace. Před čím? Toť otázka. Prý by mohl kaprům ve Vltavě spadnout na hlavu, tvrdí jedni. I rýpalové však mají jasno: rekonstrukce za nějakou půlmiliardu může hodit slušný bakšiš od stavebních firem. Ať tak či naopak, Karel IV. se otáčí v hrobě. Na kamenném mostě spojujícím Staré a Menší Město si dal pořádně záležet. Základní kámen položili na chlup přesně 9. 7. 1357 v 5 hodin 31 minut. Nenápadné datum se však podle časopisu Týden dá vidět i tak, že čteno odzadu dává rok založení. Devítka na začátku je symbolem naprosté dokonalosti, číslem početí a stvoření. Celkový součet dává 41, a další součet tudíž pětku: vibrační číslo vyjadřující vliv planety Jupiter. A Jupiter, řecky Zeus, je vládcem bohů. Navíc všechna čísla jsou lichá. To jen, kdyby to někomu nestačilo. Jen díky tomu most stojí. (No, trochu v tom hrají svou roli i ta vajíčka v maltě). To radní zvolili způsob přesně opačný. Za A se jistě neví, zda je rekonstrukce vůbec potřebná. Za B, kolik bude stát. A za C, kdy by měla začít - termín "pravděpodobně někdy v březnu 2002" by Otce vlasti asi jen málo uspokojil. Zatímco Karel IV. se s pokorou vlastní absolutistickému panovníku neprotivil přírodě ani Bohu, demokraticky zvolení pražští konšelé dnes chtějí poručit větru, dešti (a mostu), uzavírá časopis Týden.