Přehled týdeníků

Na stránky prestižních českých týdeníků tentokrát nahlédneme spolu se Zdeňkou Kuchyňovou.

Stejně je premiér Miloš Zeman mimořádný dějiný zjev. Jak jen dokáže vystihnout svou chvíli, píše časopis Týden a pokračuje: Minulé úterý večer hleděli všichni jako přikovaní na televizi, kde oznámil - jsme ve válce. Když promlouval k národu, nesl zřetelné stopy vyčerpání. Ztrhaná tvář, padající víčka, kalné oči, hlava zapadlá v trupu. Hned se našli netolerantní jedinci, jimž je individuální svoboda cizí, a rozšiřovali dezinformaci, že premiér byl pod obraz. Můžeme dosvědčit: my jej měli pěkně v obraze. Na svou stranickou řeč nedostal sice moc času, a přece pro diváka, který se léta učil číst mezi řádky, naznačil leccos, co vyjde najevo až později. Proč by se jinak Miloš Zeman vracel k Adolfu Hitlerovi a roku 1936? - ptá se časopis Týden a odpovídá: Není hlupák a jistě ví, že každému je jasné, co by se stalo, kdyby byl Hitler zastaven, když obsazoval Porýní. Nebylo by války. Není právě tohle klíč k jeho projevu? Třeba nám naznačuje, že vedví je rozpolcen nejen svět, ale i jeho kabinet. I tam rejdí fundamentalisté sympatizující se světem náboženských ideologií. Nemožné? Proč tedy "vláda" prodává teď zbraně do Jemenu? V té zemi jsou výcvikové tábory teroristů. Budou kosit spojence českými samopaly? Toho se zřejmě bývalý prognostik děsí. Vždy měl své zdroje informací. Ještě v opozici dokázal odhalit, že je naše zem spálená a politici tajně špiclováni. O to nespravedlivější se zdá, že mu Američané neukázali celý soubor tajných důkazů proti Usámovi bin Ládinovi. I Václav Havel si v nich už početl a vydal verdikt: Věrohodné. Rivalové českého premiéra budou tvrdit, že je pro USA nedůvěryhodný. S kňučením však stáhnou ohon a zalezou do děr hanby v ten den, kdy George Bush půjde s pravdou ven. Přizná, že důkazy proti Al-Kajdě dostal v kufříku od východoevropského premiéra ztrhané tváře, padajících víček, kalného zraku a hlavy v trupu zapadlé, uzavírá časopis Týden.


Útok na Světové obchodní centrum změní svět a ten už nikdy nebude jako předtím, hlásaly titulky novin 12. září. O týden později už analytici soudili, že svět se možná nezmění, Amerika ale zcela jistě. Minulý týden se ukázalo, že měnit se začíná i Česko, soudí týdeník Respekt. Viditelným důkazem bylo podle něj vystoupení premiéra Miloše Zemana v České televizi. "S teroristy se nejedná, s teroristy se bojuje," prohlásil rozhodný politik na obrazovce. Nebál se občanům připomenout, že země vstoupila do boje s nebezpečným nepřítelem a že jeho důsledky ani délku nelze předvídat. Přitom premiér ukázal dostatečně rozhodný postoj, aby se z něho dalo vyčíst, jak se vláda a stát zachovají v případných krizích. Ve chvíli, kdy už se chystal stříhat metr před politickým důchodem, vypadal Miloš Zeman poprvé jako skutečný státník. Obdivuhodně vystupuje i ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Když musel po ostudě transportérů před pražskou Svobodnou Evropou čelit výtkám, které si braly na mušku neschopnost armády, dokázal odpovídat klidně, věcně. Každému dokázal, že přes nemilý incident můžeme na vojáky spoléhat. Překvapil i Vladimír Špidla. Svého času zpochybňoval vstup do NATO stejně vehementně jako dnes Václav Klaus do Evropské unie. Po útoku na Světové obchodní centrum ale v zastoupení premiéra v klidu provedl nutná bezpečnostní opatření a dnes zdůrazňuje "společné a efektivní úsilí" v boji s terorem. Pozoruhodný je postup prezidenta Václava Havla. Na jedné straně hájí Miloše Zemana před výpady odpůrců, na druhé po něm žádá, aby po selhání se zbrojním vývozem do Jemenu předcházel dalším mezinárodním ostudám. Během prvních týdnů po útoku na Manhattan však Zeman s Havlem zjistili, že se k úkolům, které před nimi stojí, navzájem potřebují. Znamená to, že se všichni tito dříve nevýrazní či kontroverzní politici rázem změnili? Přesně tak, soudí týdeník Respekt a konstatuje, že rozhodující je přitom vliv okolností.


Česko se zapojilo do nejtajnější války v historii. Je tak tajná, že jen málokdo je dnes schopen zcela přesně říct, jak vlastně probíhá a jak se jí účastníme. A ti, kdo to vědí, samozřejmě mlčí. Přesto se dá jak z oficiálních zdrojů, tak z úniků informací (možná vědomých a řízených) složit mozaika, co současný boj proti terorismu obnáší, píše na jiném místě týdeník Respekt. Na monitorování terorismu v české kotlině je specializována Bezpečnostní informační služba a Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Obě jednotky usvědčují svými dokumenty českou vládu, že v boji proti terorismu nemá čistý štít, soudí list. "Trvají především snahy některých islámských uskupení o rozšíření kontaktů se státními orgány České republiky a ovlivnění postojů k některým arabským státům s cílem obnovit obchodní kontakty ještě z doby totalitního Československa," stojí ve výroční zprávě BIS za rok 2000 v kapitole terorismus. Vláda jako by byla k raportu BIS slepá a hluchá. Naopak podle přání "některých islámských uskupení" čile dělá kšefty se zeměmi vyvážejícími terorismus. Pouhé dva dny po teroristickém útoku na Spojené státy se sešel ministr zahraničí Jan Kavan se svým jemenským protějškem Kirbím a dohodli dodávku dvacítky českých letadel L-39 do Jemenu. Na tyto "cvičné letouny" přitom stačí zavěsit zbraně a jsou z nich účinné bitevníky. Před dvěma lety jsme Jemenu zase prodali stovku tanků. Ještě před rokem naprosto vážně uvažovala česká vláda o tom, že dodá součásti pro výstavbu jaderné elektrárny v íránském Bušéhru. Teprve po upozornění USA a Izraele a tvrdém diplomatickém nátlaku spojenců česká vláda od obchodu ustoupila. Dalším mezinárodním skandálem byla loňská návštěva tajné české obchodní delegace v Bagdádu. První náměstek ministra zahraničí Hynek Kmoníček a Zemanův šéfporadce Miroslav Šlouf se tam pokusili domluvit dodnes utajované kšefty. "Naše práce je potom k ničemu. Upozorníme na něco vládu, ale ta na naše zjištění kašle a dělá, co se jí zachce," komentoval stav pro týdeník Respekt jeden ze zpravodajců.