Přehled týdeníků

Z českých týdeníků vybírala Zdeňka Kuchyňová.

Evropská komise ve své letošní hodnotící zprávě žádá Prahu o uzavření prodejen bezcelního zboží na hranicích. České "duty free" obchody totiž komlikují život drobných podnikatelů v oblasti za naší jižní a západní hranicí. Jak píše týdeník Respekt, exitenci těchto prodejen sice před časem zákon povolil jen do konce letošního roku, ale po masivní kampani Českého duty free sdružení někteří poslanci změnili názor a sněmovna v červenci prodloužila lhůtu o další dva roky. "Bohužel" hodnotí to stručně zpráva komise. Jak píše Respekt, jeden z bezcelních obchodů stojí na hraničním přechodu v Hatích. Tyčí se zde dva hrady, ve které polystyren proměnil nedávno dostavěné obchodní domy. Na cimbuřích jsou draci i stříbrní rytíři. Jak uvádí jeden ze dvou zakladatelů firmy Ronja, které obchod patří, Jaroslav Vlasák, možná je to kýčovité, ale musíme být atraktivní. Nepřehlédnutelné stavby budou podle něj lákat zákazníky na hlavním tahu z Polska na jih i ve chvíli, kdy se už uvnitř nebude prodávat nezdaněné zboží. Vlasák začal podnikat před sedmi lety. Za půjčený milión korun koupil v Hatích domek Jednoty a začal v něm prodávat nezdaněné zboží. Vyplatilo se mu to a v průběhu let vydělal dost na to, aby mohl investovat do nových budov. Všechny duty free firmy jsou v regionech známé jak štědří sponzoři. Peníze od nich dostávají nejen zdejší sportovci, ale také dětské domovy či azylové domy. Rakušané v nich nakoupí cigarety o polovinu levněji než doma, alkohol o třetinu a kosmetiku dokonce několikanásobně výhodněji. Klíčovým problémem ovšem je, že zdejší duty free obchody se úplně vymkly pravidlům. Původně totiž vznikaly jako služba výhradně pro lidi, kteří opravdu cestují přes hranice. Do současných českých duty free center ale dojíždí obyvatelstvo z obou stran hranice za výhodným nákupem. A celníci tomu jen bezmocně přihlížejí, dodává týdeník Respekt.


Časopis Týden se věnuje českým sjezdovkám. Jak uvádí, poté, co ministr Kužvart omezil lyžování na Pradědu, hrozí podobný osud i Lysé hoře. Vzhledem k tomu, že verdikt ministerstva pro životní prostředí má padnout do Vánoc, mají lobbisté plnou pohotovost. Na Lysé hoře se klikatí dvě sjezdovky - jižní o délce 350 metrů a severní měřící bezmála kilometr. Obě však leží v Chráněné krajinné oblasti a k provozování vleků musí být udělována ministerská výjimka. Ta vypršela letos na jaře, její prodloužení však Kužvartovi muži povolili jen u kratšího svahu. Delší je prý natolik zničen, že se lyžování na něm musí zakázat, i když tam vlek už dva roky nefunguje. Proti rozhodnutí se postavila i rada Moravskoslezského kraje s tím, že by zákaz lyžování na jedné z nejdelších sjezdovek Beskyd znamenal pro Lysou horu další ránu. Zástupce hejtmana Josef Jalůvka plánuje nahrazení vleku novou lanovkou a vyhlídkovou restauraci. Verdiktu ministerstva zřejmě bude předcházet ještě hodně protichůdných stanovisek a spor ekologové versus lyžaři se zřejmě přiostří. Olej do ohně přilil i předseda sněmovny Václav Klaus /jinak vášnivý lyžař/, který prohlásil, že je pro něj nepřijatelné, že místo k rozšíření lyžařských aktivit dochází k jejich krácení. Jedinou útěchou pro lyžaře zůstává ujištění ministerstva, že je Lysá hora spolu s Pradědem jedinou problematickou sjezdovkou, a tak mohou ostatní lyžařská střediska alespoň v nejbližší budoucnosti v klidu spát.


I čeští muži propadli podle časopisu Týden touze po věčném mládí a obchod s pánskou kosmetikou jen kvete. Hovory o tom, který plastický chirurg nejlépe odsává tuk z boků, či který prostředek je nejlepší na opuchlé oči, už vůbec nejsou ženskou doménou. Před pěti lety nechodil k vizážistce Monice Svátkové žádný muž, s výjimkou jednoho zpěváka z travesti show. Dnes pánové tvoří 15 až 20 procent její klientely a ona jim radí, jak se česat, jaké volit barvy oblečení a čím zakrývat nedostatky pleti. Čím dál větší roli v honbě za bezchybným vzhledem hrají podle Týdne pánské křídové časopisy, podle nichž standardní muž vypadá "dokonale" jako panáček Ken od panenky Barbie. Psycholové však soudí, že za zmatek v mužských hlavách může nejvíc vliv reklam, které nepřipouštějí nedostatky a čím dál častěji v nich vystupují muži. Pánové si také spočítali, že vypadat zdravě se vyplatí. Zdraví rovná se práce, práce rovná se peníze. Nespokojenost partnerek s tím, jak jejich druzi vypadají, nebo touha mužů líbit se ženám nehraje kupodivu v péči o vzhled tak významnou roli. Pokud muži myslí na ženy, pak často z pragmatických důvodů. Podle amerických průzkumů zhruba polovina mužů počítá s tím, že nezestárne s tou samou partnerkou, kterou si kolem dvacítky vzali. Tento trend se rozmáhá i u nás. U mužů se stejně jako u žen projevuje panika z toho, jak od středního věku ubývají síly, možnosti a vlasy, zatímco přibývá vrásek a kil. Nikdo nepochybuje o tom, že je důležité starat se o zdraví a pěkný vzhled. Výzkum, který provedli sociologové bostonské univerzity mezi zhruba 1500 ženami však naznačil, že i mužské šlechtění má mít své meze. Osmdestát procent dotázaných by raději žilo se stárnoucím, šarmantním, leč vzhledově nedokonalým mužem, který má rozhled a inteligenci, než s fyzicky dokonalým, ale bezduchým krasavcem.