Přehled týdeníků

r_2100x1400_radio_praha.png

Jak už znělka napověděla, nahlédneme nyní spolu do nejnovějších vydání prestižních českých periodik. Pod titulkem "Vzkaz z popraviště" připomíná týdeník Respekt 50. výročí smrti bývalé poslankyně národněsocialistické strany Milady Horákové, která byla oběšena v pankrácké věznici spolu s dalšími třemi odsouzenci na úsvitu dne 26. června 1950.

Ani půl století však podle listu tuto ránu ve svědomí české společnosti dosud nevyhojilo. Osobnost Milady Horákové je příliš výrazná, a přímočará cesta, jež ji dovedla na popraviště, působí jako naléhavý vzkaz. Přestože Horáková před soudem jasně přiznala, že usilovala o svržení komunistické diktatury, čímž narušila komunistickou zákonnost, šlo nepochybně o justiční vraždu, neboť samo komunistické právo bylo z hlediska lidskosti zločinné, píše týdeník Respekt a pokračuje: Mechanismy justičních zločinů 50. let jsou známé. Rozhodovala o nich tzv. bezpečnostní pětka, kterou řídil Gottwald podle Stalinových příkazů. České svědomí by podle týdeníku jistě uvítalo, kdyby mohlo hlavní díl viny přenést do příšeří Kremlu, společenský systém však nemůže existivat mimo společnost. Justiční vražda Horákové zastrašila odpůrce, radikalizovala příznivce a především ukázala, že valná část lidu i kulturních elit je ochotna halasně schvalovat státní násilí. Kampaň byla pochopitelně řízena z politbyra a ti, kteří při hlasování o rezolucích, žádajících nejvyšší trest, nezvedli ruku pro vraždu, zpravidla přišli o zaměstnání. Šlo však jen o ojedinělé případy. Ostatní jako by se s úlevou manifestačně zříkali mravní náročnosti, kterou národ kdysi obtížili buditelé a T. G. Masaryk, píše týdeník Respekt. Po národních socialistech zakročili komunisté stejným způsobem i proti katolíkům, agrárníkům a dalším. V osobě Milady Horákové však byly k smrti odsouzeny vlastnosti, které komunistickému režimu nejvíc překážely: úcta k pravdě, osobní statečnost, činorodé sociální cítění, solidní vzdělání, vlastenectví, obětavost, bystrost a neúplatnost, konstatuje v závěru týdeník Respekt.

Ve druhém článku, který jsem dnes pro vás vybral, se přeneseme na sever Moravy. Jak píše časopis Týden, připravuje se tam stavba téměř šestikilometrového silničního tunelu, který by spojil odlehlé Jesenicko se zbytkem Olomouckého kraje. Navrhovaný jesenický tunel svou délkou zatím nemá ve střední Evropě obdoby. Má provrtat horský masiv Jeseníků pod Červenohorským sedlem a usnadnit tak z jihu cestu do okresu Jeseník, kde žije 48 tisíc obyvatel. Těm dnes cesta do krajského města trvá přes dvě hodiny. "Pro rozvoj regionu je tunel velmi potřebný," řekla časopisu Týden přednostka okresu Jeseník Milena Novotná. Přestože se do kopců zatím nevrtá, už dnes stavba v srdci chráněné krajinné oblasti dělí horaly na dva znepřátelené tábory. Studie vlivu tunelu na životní prostředí zatím leží na stejnojmenném ministerstvu, ale už nyní z ní vyplynulo, že tunel je pro dopravu v Jeseníkách nejlepší variantou. Tunel by přejezd usnadnil, o 6 kilometrů zkrátil a urychlil - pro osobní auta v průměru o 8 minut, pro kamiony asi o 16 minut. Lidé z údolí pod Červenohorským sedlem, žijící hlavně z cestovního ruchu, mají z tunelu strach. "Turistů k nám kvůli němu víc nepřijede, zato usnadní přejezd kamionům," shrnul obavy starosta desetitisícové Loučné nad Desnou Pavel Martínek. Zastupitelé Loučné jsou ochotni uvažovat o tunelu za předpokladu, že by byl spojen s obchvatem obce. S tím ale návrhy nepočítají. Také zastupitelstvo Bělé pod Pradědem na opačné straně hřebene si jako podmínku klade obchvat. "Jenomže ten soukromé investory nezajímá, musel by jej zajistit stát, a to nebude dřív než v roce 2020," řekl časopisu Týden místostarosta Bělé Miroslav Kružík.