Přehled týdeníků

r_2100x1400_radio_praha.png

Čteme vám z českých týdeníků. Dnes jsme společně s Kateřinou Brezovskou zalistovali v časopise Týden.

Ten se věnuje mimo jiné problému, který v poslední době trápí mnoho lidí - a to elektrickým přímotopům. Stát věnoval občanům na jejich nákup desítky miliónů korun. Nákladné topení elektřinou však už mnohé rodiny nejsou schopny unést. Těm, kteří nemohou investovat do jiného způsobu vytápění, nabízí nyní finanční pomoc Státní fond životního prostředí. A tak stát bude platit podruhé - nejprve za přímotop, teď za jeho likvidaci. Život v leckterých rodinných domcích se od podzimu začíná omezovat na jednu či dvě místnosti, v nichž se postaru topí uhlím. Ve zbytku domu panuje zima, přímotopy jsou vypnuty - šetří se. Způsob života se tak vrací do minulého století. Státem podporované zavádění přímotopů vyvolalo v polovině devadesátých let prudký vzrůst spotřeby elektřiny, přestože průmysl stagnoval. Exministr životního prostředí Ivan Dejmal to považuje za účelový krok, který měl odůvodnit potřebu dostavby jaderné elektrárny Temelín. Některé vesnice se nyní chystají stavět teplárnu na biomasu a radují se, že se na ně nedostalo ani při zavádění plynu, který má nyní skokem podražit.

Na jiném místě přináší Týden zajímavou informaci o českém původu dvou amerických astronautů. Jedním z nich je Eugene Cernan - poslední člověk, který dosud stanul na Měsíci, kam si v roce 1972 přivezl čs. vlajku. K českým kořenům se hlásí také velitel vesmírné lodi Apollo 13 James Arthur Lovell. Tyto překvapivé zprávy vyšly na povrch poté, co generální štáb české armády minulý týden informoval, že na konec října do Prahy pozval oba významné americké astronauty a spolu s nimi jediného českého muže ve vesmíru - Vladimíra Remka. Všeobecně se mělo za to, že čs. vlajka ve vesmíru poprvé zazářila v květnu 1978, kdy Remek pobýval týden na orbitálním komplexu Saljut. Jak se nyní ukazuje, byla ve vesmíru mnohem dříve. Příběh vlajky byl doposud známý jen malé skupině lidí kolem Astronomického ústavu tehdejší ČSAV. Oč vlastně šlo? Ještě předtím, než Eguene Cernan v prosinci roku 1972 nastoupil do kosmické lodi Apollo 17, zašel do obchodu a koupil si tam čs. vlaječku. Zabalil ji do osobního balíčku, po přistání položil na měsíční povrch a přivezl zpátky na Zemi. Přihlásil se tak ke svému českému, resp. slovenskému původu. Jeden z jeho dědečků totiž pocházel z Bernartic u Tábora a druhý ze slovenských Kysuc. Cernan chtěl vlajku předat tehdejšímu prezidentovi Gustávu Husákovi. Nakonec se do ČSSR dostal pomocí neobvyklého triku: v roce 1974 se nechal akreditovat jako novinář na bratislavském veletrhu Incheba. Gustáv Husák jej však odmítl přijmout, a tak Cernan vlajku předal řediteli Astronomického ústavu. Měsíční suvenýr je nyní připevněn na pilíři největšího českého dalekohledu ve hvězdárně Ondřejov u Prahy. Podruhé Eugene Cernan navštívil Slovensko v roce 1994. Byl přijat nejvyššími představiteli státu a při letu z Vídně do Bratislavy jej jako čestného hosta dokonce doprovázely vojenské stíhačky. Druhý z amerických astronautů James Arthur Lovell má českou babičku a dědečka z matčiny strany. Říjnová návštěva Prahy tak bude jeho malou premiérou v pravlasti předků.

Na závěr vás spolu s časopisem Týden zavedeme do Lánské obory. Pokud sem zamíříte na houby, máte smůlu. Do krásného přírodního areálu je totiž vstup zakázán. Patří pouze prezidentskému úřadu. Po dvacetikilometrovém obvodu je obora obehnána novým dřevěným plotem, na silnici jsou závory a strážní. Zatímco na Hradě velí politická strategie otevírat brány a zpřístupňovat stále další a další komunisty po desetiletí utajované interiéry i zahrady, v Lánech je situace jiná. Obora přitom skrývá řadu památek. V první řadě část unikátní koněspřežné dráhy - druhé nejstarší železnice na evropské pevnině, krásnou přehradní nádrž a řadu dalších malebných koutů. Lidé z okolí i turisté však mají smůlu. Místní si stěžují, že nemají kam chodit na houby, chalupářům zase vadí, že nemohou na procházku kolem přehrady. Kdyby měl prezident pouze les, nic by se nedělo. Podle zákona totiž majitelé lesa musí veřejnosti umožnit vstup na svůj soukromý majetek. Pro obory však platí zvláštní režim a běžný občan do nich nesmí. V oborách jsou honitby a zákaz vstupu je mimo jiné obranou proti pytlákům. V tomto případě lze plot kolem obory akceptovat. Otázkou však zůstává, proč právě prezident by měl vlastnit podobnou honitbu. Je to snad jen kvůli tradici? Právě lánská obora totiž byla jedním z důvodů, proč si prezident Masaryk za své letní sídlo zvolil právě třicet kilometrů od Prahy vzdálené Lány. Na otázku, zda bude obora v budoucnosti zpřístupněna, zatím nikdo odpovědět nechce, dodává časopis Týden.