Přehled týdeníků

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z týdeníků Týden a Respekt pro Vás tentokrát připravila Milena Štráfeldová.

Naše mateřština vydržela nápor němčiny a ruštiny, pod angličtinou se ale prohýbá, píše týdeník Týden. Podle jazykovědců podlehne invazi angličtiny postupně jedna třetina světových jazyků. Bude mezi nimi i čeština? Jak vůbec mluvíme dnes, na počátku 21. století? - Pokud by někdo prospal celá devadesátá léta, dnes by nám téměř nerozuměl. Za posledních deset let se čeština zcela proměnila. Některá dříve oblíbená slova jako soudruh, pětiletka, plánování, dělnictvo, buržoazie nebo kádr jsme hodili do šrotu. Na jejich místo nastoupila slova nová. Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd jich v průběhu 90. let napočítali kolem sedmi tisíc.

Právě invaze angličtiny je charakteristickým znakem češtiny, která přišla s érou počítačů a internetu. K mnohým změnám ve slovní zásobě dochází ve snaze odstranit klišé minulého režimu nebo poskytnout slovní zásobu oborům, které dříve neexistovaly. Anglicismy přitom připomínají plevel: šíří se spontánně a nezadržitelně. V oblasti vědy, ekonomiky, financí, ale i zábavy, běžného denního styku. Nedotknutelná zatím zůstala snad jen oblast sexu a koníčků, jako jsou domácí práce nebo zahrádkaření. Češi se vždy chlubili tím, jak si dokážou hrát s jazykem. Způsob, jakým se dnes tvoří nová slova, o tom ale příliš nesvědčí. Většinou se jde tou nejjednodušší cestou: vezme se anglické slovo, počeští se výslovnost a přidá koncovka. Takovému receptu vděčí za svůj vznik slova jako mailovat, manažerovat, aupairka, esemeskovat... Jen výjimečně se Češi vytáhnou a vymyslí k anglickému výrazu povedený český protějšek: k second handu sekáč nebo k harassementu harašení. Nejslavnějším českým slovem tuzemské výroby se v 90. letech stalo tunelování. Kdo vymyslel tento skvost, který podle definice slovníku Nová slova v češtině znamená "podvodnou finanční operaci, jejímž cílem je odčerpat z prosperujícího podniku či banky majetek"? To nikdo neví, jeho autor stejně jako tvůrce populárního zavináče zmizel do nenávratna.

Redakce Týdne před zveřejněním tohoto článku požádala o názor na současnou češtinu i prezidenta Václava Havla. Ten mimo jiné uvedl: Když už mluvíme o jazyce, snad bych měl říct, že jsem nikdy nepoužil slovo Česko a nepoužiji je, ač nedovedu přesně vysvětlit proč. Nemám k tomu žádný vědecký důvod, naopak etymologové prokazují, že slovo Česko je utvořeno ústrojně, v souladu s tradicí a zákonitostmi tvoření slov. Podle jazykovědců je to naprosto legitimní pojmenování země. Mně jen prostě lezou slimáci po těle, kdykoli slovo Česko čtu nebo slyším. Nemohu si pomoci.


O jednom z projektů pomoci bezdomovcům podrobněji píše Respekt v článku Rozdvojené lano záchrany. Na ulicích větších měst je viděl možná už každý, uvádí týdeník. Osamělé lidi se svazkem barevných magazínu v náručí. Tiše postávají ve vestibulech metra nebo před obchodními domy a čekají, až se někdo z kolemjdoucích zastaví a vytáhne peněženku. Každý prodaný výtisk pro ně znamená desetikorunu a krůček ven ze zapeklité situace. Většina z nich pobývá na ulici delší čas, někteří už dokonce víc než deset let. Až třetina bezdomovců pochází ze Slovenska, nemá povolení k pobytu ani pojištění. Přišli do velkoměsta hledat ztracenou práci, ale bez dokladů, kvalifikace a průbojnosti neuspěli. Jiní na ulici skončili po propuštění z dětského domova, ústavu či vězení, další ochromil rozvod nebo rozpad rodiny.

Těm všem hází skupinka nadšenců už dva roky záchranné lano z papíru. Idea se zrodila koncem 80. let v Americe - první číslo Street News se na ulicích New Yorku objevilo v listopadu 1989. Český podnikatel Robert Sztarovics narazil na obdobný časopis v Británii. Sztarovicz v Respektuříká: "Půl roku jsem pak s přáteli přemýšlel o vydávání podobného časopisu u nás a přes varování skeptiků jsme se nakonec rozhodli to zkusit." Na rozjezd časopisu Patron, později přejmenovaného na Nový Prostor, přispělo ministerstvo sociálních věcí i zahraniční nadace a sponzoři. Myšlenka nekomerčního média, které vedle kvalitního čtení dává zákazníkům možnost účastnit se jen samotným nákupem sociálního projektu, měla nečekaný úspěch. Ze čtrnáctideníku vznikl týdeník, jehož prodej z počátečních osmi tisíc vylétl na patnáct tisíc výtisků. Část z prodejní ceny přitom zůstává samotnému prodejci. Databází Nového prostoru prošlo už sedm set zájemců o prodej. Právě teď v Praze časopis prodává 140 bezdomovců. "Cílem je, aby se ti lidé během dvou let postavili na vlastní nohy," vysvětluje šéfredaktorka Jarka Fricová a dodává: "U desítek bezdomovců se to už podařilo." Přes dobrý začátek se loni na podzim rozhodla část redakce a sociálních pracovníků z Nového prostoru odejít a rozjet vlastní projekt. Šéfredaktor nového pouličního magazínu Patro Jan Kotrč vysvětluje, že jeho redakce chce mít v časopise kromě vážných témat i dost zábavy. K současné existenci dvou konkurenčních časopisů, pracujících na stejném principu, Jan Kotrč uvedl, že pro oba tituly je zde místo. A podle Lenky Omelkové z pražského centra sociálních služeb a prevence konflikty mezi oběma redakcemi jen upozornily veřejnost na samotnou existenci časopisů. Mnohem více se o nich nyní mluví, a to je dobře. Čas ukáže, jestli se na trhu opravdu uživí oba tituly.