Přehled týdeníků

r_2100x1400_radio_praha.png

Znělka předznamenala, že nyní spolu se Zdeňkou Kuchyňovou nahlédneme na stránky prestižních českých týdeníků.

Letošní pražská návštěva generálního tajemníka NATO George Robertsona byla podle týdeníku Respekt vstřícnější než ta loňská. Před rokem Robertson Čechům na tiskové konferenci důrazně připomněl, že česká armáda má jiné priority než utrácet sto miliard za nákup stíhaček Gripen, a rovněž tuzemské politiky upozornil, že by měli věnovat energii i peníze na kompletní reformu armády. Letos naopak veřejně pochválil vládu za přípravu podzimního pražského summitu NATO. Formálně také ocenil připravovanou profesionalizaci armády. V rozhovorech s Václavem Havlem, ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem a vládním zmocněncem pro přípravu summitu Alexandrem Vondrou ale přece jen varoval. Jednání o koupi stíhaček nejsou pod veřejnou kontrolou a představitelé NATO mají obavy, aby transakce neskončila v Česku obvyklým korupčním skandálem. Případně aby vláda vůbec dokázala letouny splatit. Totéž platí o reformě armády.

Ministerský návrh je ambiciózní, ale Robertson chce důkazy, že ho dokážeme financovat, uvádí týdeník Respekt. Šéf aliance podle něj údajně upozornil české politiky, že především USA mají výhrady k tomu, jak nedůvěryhodně jsou v Česku prováděny prověrky osob a firem, které přicházejí do styku s utajovanými skutečnostmi, a připomněl, jak důležité budou prověrky personálu a techniky, zajišťujících průběh summitu. Není pochyb, že vláda před veřejností zdůrazní Robertsonovy pochvaly. Její kritici naopak najdou dost důkazů, že Robertson si myslí totéž co oni. Jedna změna k lepšímu od loňska je ale jistá. Účast ve válce proti terorismu pro Čechy znamená, že v NATO jsou tak trochu mezi svými, uzavírá svůj komentář týdeník Respekt.


V kauze čtyřiadvacetiletého komunistického aktivisty Davida Pěchy musí jít na policii svědčit desítka čelných představitelů establishmentu 90. let, píše časopis Týden. Pěcha je už dva roky stíhán za mediální propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod občanů, pomluvy a šíření poplašné zprávy. Mimo jiné proto, že Václava Havla, Václava Klause, Vladimíra Mečiara, Josefa Luxe a další označil za zločince a zrádce, prosazoval diktaturu proletariátu, znárodnění a revoluci. Případ, kdy po roce 1989 dotáhli policisté a státní zástupci vůbec poprvé propagaci komunismu až k žalobě, se však komplikuje. Soudy totiž odmítly přijmout žalobu pro pomluvu, protože vyšetřovatelé nepředložili důkazy, že politikům Pěchovy urážky uškodily. Přitom většina politiků o Pěchových nařčeních vůbec neví a ani je nezná.

A podobnými výroky na jejich adresu se noviny krajní levice i pravice a internetové stránky jen hemží. Například prezident už vzkázal, že nemá čas brouzdat na internetu, na urážky je zvyklý desítky let a hned tak jej něco nerozhází. Na policii však musí jít vypovídat tak jako tak, píše časopis Týden. Stejně tak podle něj nemine výslech ani vdovu po Josefu Luxovi. Podle soudce výklad trestního řádu počítá s tím, že o pomluvě ani nemusí poškozený vědět, ale újmu mu může způsobit. Politik nepolitik. Pěcha, který nyní šéfuje extrémně levicovému plátku Nové Bruntálsko, za nímž stojí bývalý agent Státní bezpečnosti Ludvík Zifčák, se tak může smát. Za svými názory si stojí a nenáviděným politickým rivalům otravuje za státní peníze život. Ostatně rozruch kolem jeho případu panuje už od počátku a za dva roky mu noviny, časopisy a agentury věnovaly bezmála stovku zpráv a komentářů. Kvůli podezření, že stíhání mladého komunisty odporuje v Evropě běžně uznávané legislativě, se už ozvaly zahraniční organizace hlídající dodržování lidských práv a svobody slova, konstatuje časopis Týden.


Stejný list na jiném místě píše, že evangelický kněz Svatopluk Karásek, který se rozhodl kandidovat do parlamentu, už nebude farářem. Řády jeho církve totiž kazatelům zakazují vykonávat jiné povolání na plný úvazek. Karásek hodlá skončit, i když ve volbách neuspěje. Karásek se bude jako nezávislý kandidát ucházet o poslanecké křeslo na čtvrtém místě pražské kandidátky Koalice. Je proto velmi pravděpodobné, že ve Sněmovní ulici nakonec zasedne. Jeho Českobratrské církvi evangelické tím vznikne problém. Na Karáskovo farářské místo v kostele svatého Salvátora totiž bude muset najít náhradu.

Sám Karásek si s tím hlavu neláme. Nabídka Koalice, která hledala náhradu za odpadlé kandidáty Občanské demokratické aliance, jen urychlila jeho rozhodnutí. "Už jsem stejně pomýšlel na to, odejít do předčasného důchodu. Ona je to pěkná fuška psát každý den nová slova naděje, i když je ti zrovna všelijak. Když jsem byl kdysi zbaven státního souhlasu a dělal kastelána na hradě Houska, budil jsem se slastí, že nemusím spisovat kázání," říká farář, písničkář a jedna z výrazných osobností někdejšího československého undergroundu. Ačkoliv téměř se stoprocentní jistotou po pěti letech opustí farářský úřad, s duchovní službou definitivně neskončí. "Myslím, že tak jednou za měsíc bych u Salvátora mohl mít bohoslužbu," doufá Karásek, který v tomto kostele působí od roku 1997. Tehdy se do Česka vrátil natrvalo ze Švýcarska, kam emigroval v roce 1980. Loni v květnu byl zvolen do Rady České televize. V říjnu funkci složil, protože nesouhlasil se zvolením Jiřího Balvína generálním ředitelem, připomíná časopis Týden.