Přehled týdeníků
Chránit mafiány patří zřejmě k nejnovějším prioritám ministra vnitra Stanislav Grosse, konstatuje týdeník Respekt.
Grossovi úředníci totiž navrhují, aby byla zrušena jedna z nejúspěšnějších speciálních jednotek - Útvar pro odhalování organizovaného zločinu - UOOZ, vysvětluje dále Respekt. Útvar zaznamenal podle týdeníku řadu úspěchů - někdejší šéf FBI Louis Freeh třeba pochválil zásah proti mafiánům v restauraci U Holubů, který vedl k vyhoštění desítek zločinců z České republiky. Jednotka také odhalila, že obhájce ruských mafiánů od Holubů Jiří Teryngel pracoval zároveň pro sociálnědemokratickou vládu. Tento objev vystavil aktivitám UOOZ červenou kartu, poznamenává Respekt. Když se ale ministr vnitra Václav Grulich pokusil odvolat šéfa útvaru Jana Kubiceho, zabránil mu v tom sám Václav Havel a UOOZ pochválil jako jednu z hlavních zbraní proti "rozmáhajícímu se mafiánskému kapitalismu". Tehdy se zdálo, že protimafiánští policisté své pozice uhájí. Pak ale nastoupil Gross. Na vedoucí místa policie začal dosazovat předlistopadové kádry a reorganizoval. UOOZ přišel o svou autonomii (podléhal dříve přímo policejnímu prezidentovi) a propadal se v policejní hierarchii stále níž. Teď má přijít poslední úder. Další reorganizace by měla útvar zrušit a detektivy přeřadit do běžné kriminálky. Ruští mafiáni už mohou kupovat letenky, konstatuje v závěru Respekt.
Vstali noví komunisti? ptá se časopis Týden, který se ještě vrací k výsledkům letošních voleb do Poslanecké sněmovny.
KSČM získala o 7,5 procenta hlasů víc než před čtyřmi roky (vzestup z 11 na 18,5 procenta). Současně ale klesla o 16 procent volební účast (ze 74 na 58 procenta), připomíná časopis a ptá se: Nedostali tedy komunisti nakonec méně hlasů než minule? Taková naděje je bohužel lichá: svůj hlas pro KSČM přihodilo minulý víkend o 224 tisíc Čechů víc než v roce 1998 (celkem 882 tisíc, tedy každý desátý oprávněný volič). Kde se tito "noví komunisti" vzali? Můžeme jen doufat, že jsou to bývalí voliči republikánů či důchodců za životní jistoty, poznamenává časopis. Minule obě strany uchvátily celkem 416 tisíc voličů, letos Strana za životní jistoty a oba druhy republikánů získaly jen 94 tisíc hlasů. Například v Hostěradicích u Znojma, o kterých pojednává reportáž v časopisu, přibylo od minulých voleb pro komunisty osmačtyřicet hlasů. Sládkovi republikáni v tomto období ztratili dvacet hlasů a důchodci za životní jistoty šedesát. KSČM získává hlasy hlavně v oblastech postižených vysokou nezaměstnaností. Takovým příkladem je okres Louny, kde komunisty volil téměř každý třetí z těch, kdo přišli k urnám. Příznivce nachází KSČM také v pohraničních oblastech, kde využívá strachu dosídlenců z návratu sudetských Němců. Nezanedbatelné procento skýtají potenciální voliči stran programově se věnujících agrárnímu venkovu. Mezi mladými lidmi se KSČM snaží působit prostřednictvím Komunistického svazu mladých, který získal řadu univerzitních posluchačů bojem proti zavedení školného. Z nevědomosti komunisty volili někteří prvovoliči, kteří si na dobu před rokem 1989 nepamatují, připomíná v závěru časopis Týden.
Právě se chystáte hodit do kanálu pětapadesát miliard korun, varuje Čechy Evropská investiční banka. Obrovské peníze rovnající se desetiletému rozpočtu ministerstva kultury se podle expertů EIB zbytečně rozplynou v předražené ceně za "ostravskou dálnici", vysvětluje týdeník Respekt a pokračuje:
Stavbu dálnice loni přiklepla bez soutěže Zemanova vláda firmě Housing and Construction. Za osmdesát kilometrů z Lipníka na polskou hranici si firma účtuje sto pětadvacet miliard korun. Varování EIB před zlodějskou cenou ovšem na odcházející kabinet nezabírá a kolegy neovlivnil ani ministr spravedlnosti Bureš, podle jehož expertizy odporuje připravená smlouva v mnoha bodech českému právu. "Všechno je v pořádku, lepší řešení jsme ani nemohli najít," opakuje na všechny výtky bez jakéhokoli dalšího argumentu ministr dopravy Jaromír Schling. Jak píše dále týdeník, nápad postavit dálnici k Ostravě začala vláda uskutečňovat před dvěma lety. Premiérův ostravský poradce Jaromír Kuča navrhl svěřit stavbu izraelské firmě Housing and Construction (HaC) a ministři jí počátkem loňského roku zakázku opravdu bez soutěže přidělili. Nevadilo jim ani to, že firma dosud nikdy žádnou dálnici nepostavila, ani do stavby dálnice nikdy neinvestovala. Přes veškerý spěch se ovšem stavět nezačalo dodnes a Schling teď rozhodnutí nedat šanci jiným, levnějším zájemcům vysvětluje jinak: "Neuměli jsme vypracovat zadání na stavbu soukromé dálnice". Nemá smysl podrobně opisovat z expertní zprávy EIB, kde všude je cena nadhodnocena, uvádí časopis. Například ve vyplácení "rizikových rezerv" nebo vyššími úroky bank, které HaC na investici půjčí. Šokující je jedna věc HaC (kromě předražených cen) dostane od vlády zaplacený zisk ve výši čtyř miliard korun. Když se ale staví soukromé dálnice někde v méně korupčním zahraničí, praxe vypadá jinak. Po uvedení silnice do provozu tam investoři většinou vybírají mýtné, nebo dostanou od vlády zaplaceno podle toho, kolik aut dálnicí projede. Když málo, investor prodělá to byl třeba případ Maďarska. Vládou vybraný kůň HaC dostane čtyři miliardy, i kdyby komunikací D47 neprojelo ani jediné auto, uzavírá týdeník.
