Přehled týdeníků
Znělka předznamenala, že nyní spolu s Evou Petržílkovou nahlédneme na stránky prestižních českých týdeníků.
Tu situaci si hodně lidí pamatuje dodnes: když čtrnáct dnů po českém vstupu do NATO v březnu 1999 zaútočili naši noví spojenci na Miloševičovu Jugoslávii, vláda je nepodpořila a premiér Miloš Zeman dokonce zdejším stoupencům Aliance nadával do "primitivních troglodytů s krvavýma očima". Teď už by to měl těžší, píše týdeník Respekt a pokračuje: Od minulého týdne totiž v Praze po vzoru ostatních členských států funguje nezávislé informační centrum NATO. Tato instituce je napojena přímo na centrálu Aliance v Bruselu a její odborníci by měli na bezplatných telefonních linkách či internetových stránkách dávat občanům informace o veškerých cílech, záměrech a akcích NATO. Přitom se nemají ohlížet na oficiální výroky politických představitelů, takže je nutné, aby centrum vždy řídila nevládní organizace. České ministerstvo zahraničí ale tuto klíčovou podmínku odmítlo splnit. Dosavadní šéf rezortu Jan Kavan podřídil novou instituci lidem spjatým právě s ministerstvem zahraničí a obrany. Stanoviska k akcím NATO budou občanům dokonce dávat i bývalí spolupracovníci komunistické Státní bezpečnosti. Vládu nad informačním centrem NATO svěřilo ministerstvo zahraničí spolku jménem BOOSS neboli Asociaci pro bezpečnost, obranu a ochranu společnosti a státu. "Je to prodloužená ruka moci, která se jen tváří, že je nezávislá a že mluví za NATO. Přitom je to prakticky vládní instituce," komentuje výběr Petr Vančura z Institutu pro národní bezpečnost. Mezi členy BOOSS jsou především bývalí vojáci a úředníci ministerstev, například někdejší Kavanovi spolupracovníci Otto Pick a Miloslav Had. Někteří "experti" informačního centra měli velmi blízko k minulému režimu. Na seznamech spolupracovníků státní bezpečnosti je například Ladislav Venyš. "Na vzniku centra nám nejvíc vadí právě to, že v něm jsou lidé spjatí s bývalým režimem. Je to ostuda. Zvlášť nyní před summitem NATO v Praze," komentuje angažmá BOOSS Petr Luňák, který má přímo v bruselské alianční centrále na starost informace a tisk. Aliance však podle něj nemůže s tímto skandálem nic dělat. Je to čistě věcí české vlády, konstatuje týdeník Respekt.
Stejný časopis na jiném místě píše: Po pěti měsících vězení vyšel velkostatkář Jiří Čermák ven jako svobodný člověk. Bývalého ředitele Státního fondu tržní regulace a jednoho z největších dlužníků v jižních Čechách poslal loni v létě soud na pět a půl roku do kriminálu. Důvod? Zpronevěra státního obilí za čtyřicet milionů korun a podvody s dotacemi od ministerstva zemědělství. Dne 19. června ale Čermák dostal milost prezidenta republiky. Podle zdůvodnění na internetové stránce Hradu už statkář uhradil škodu, zaručila se za něj více než stovka občanů a trápí ho zdraví. Jenže Čermák do dnešního dne nic neuhradil. V Novosedlech nad Nežárkou, kde Čermák bydlí, by návštěvník hledal marně člověka, který by o Čermákovi řekl něco dobrého. Jak je tedy možné, že víc než stovka místních podepsala petici za jeho propuštění a společenskou záruku? Věc je prostá: velká část místních je zaměstnána u 1. Jihočeské zemědělské, kterou Čermák zakládal, a i když v ní formálně nefiguruje, stále ji podle místních ovládá. Prezidentská kancelář má s milostí pro Čermáka ještě jeden problém: Vyšetřovatel podnikatele před necelými dvěma lety obvinil z dalších dvou trestných činů a i zde případ spěje k obžalobě. "To jsme nevěděli. Ptali jsme se ministerstva spravedlnosti a tam nám to neřekli," říká překvapeně Lenka Hoffmanová z Kanceláře prezidenta republiky. I když prezidentská kancelář připouští, že v tomto případě mohla být důslednější, milost si prý Čermák stejně zaslouží pro špatný zdravotní stav, uvádí týdeník Respekt.
A ještě z jiného soudku, tentokrát z časopisu Týden, který píše: Získal skoro všechno, co hokejista v NHL získat může. Krátce poté, co po dvanáctiletém čekání vyhrál Stanley Cup, oznámil Dominik Hašek, že s hokejem končí. Balí kufry na cestu domů, do Pardubic. V Americe je Dominátorem, ale v pardubické hale mu zůstala jeho stará česká přezdívka Hašan. Co stálo za synovým úspěchem? Na tom se rodiče nemohou příliš dohodnout. Otec říká, že hlavně jeho cílevědomost, která je ojedinělá, maminka si myslí, že se s nadáním už narodil. "Má způsob myšlení, který ho předurčuje k úspěchu. Ale pozor, jemu nevadí ani neúspěch, dokáže se s ním srovnat. Samozřejmě měl třeba strach, ale neřekl to a tím si získával autoritu a sám sobě dodával pohodu," popisuje máma Hašková. Rodiče věří, že stejně jako uspěl ve sportu, osvědčí se i v obchodu. Po návratu se totiž chce věnovat zejména svým čtyřem firmám - Dominator, Hašek Sport, TP Louisville a Šampión. "Možná to bude s podnikáním stejně jako s hokejem, ze začátku nic moc a pak vyletí nahoru," prorokuje paní Hašková. Když se Dominik Hašek v Detroitu loučil, řekl na adresu svého posledního trenéra, legendárního Scottyho Bowmana: "Odchází, když je na vrcholu. Jsem rád, že to teď mohu říci i o sobě." Život tím ale nekončí, uzavírá časopis Týden.
