Premiér Topolánek jednal ve Vídni o Temelínu i Schengenu
V pondělí odjel premiér Mirek Topolánek na jednodenní oficiální návštěvu do Vídně. Jednal zde nejen se svým rakouským protějškem, kancléřem Alfredem Gusenbauerem, ale i s rakouským prezidentem Heinzem Fischerem a dalšími politiky. Ve Vídni máme svého kolegu Pavla Poláka.
"Premiér Topolánek přijel do Rakouska jednat s rakouským kancléřem Gusenbauerem zejména o spolupráci v otázce rozšiřování Schengenu, dále o Temelínu a pak v souvislosti s nadcházejícím předsednictvím České republiky v Evropské unii."
Zastavme se u poněkud kontroverzní otázky Temelína. O čem se jednalo? K čemu dospěli?
"Rakouský spolkový kancléř Gusenbauer řekl, že pro rakouskou stranu není Temelín překážkou ve vztahu k České republice. Nicméně zdůraznil, že Temelín je stále problémem. Řekl také, že bylo správným krokem ustanovit meziparlamentní komisi v otázce Temelína. Do té doby se obě strany víceméně nemohly shodnout na tom, jestli česká strana splňuje ustanovení z Melku či nikoliv. Teď dochází k věcné diskusi, kdy se proti sobě staví argumenty. Až práce komise skončí, pak teprve se bude moci zjistit, jestli Česká republika ustanovení z Melku opravdu dodržuje. Premiér Topolánek pouze konstatoval, že Česká republika se rozhodla pro mírové využívání atomové energie. Rakousko se k tomuto rozhodnutí neodhodlalo a to je skutečnost, kterou je nutné respektovat."
"Ne, ve Vídni rozhodně žádné protesty nebyly k vidění, sám jsem žádné neviděl. V rakouských médiích se objevila zpráva, že ČEZ a česká vláda mají plán rozšířit Temelín o další dva reaktory. Při tiskové konferenci na to také přišla řeč a premiér Topolánek to označil za fámy. Žádné takové plány ani návrh na povolení kabinet nemá."
"Ano. Hlavní přitom bylo zdůraznění, že schengenský prostor je zásadním evropským projektem a není možné očekávat, že rozšiřování proběhne hladce. Oba politici zdůraznili, že je nutná policejní spolupráce. Co také se Schengenem souvisí a z čeho mají Rakušané velký strach, to je příliv azylantů. Kancléř Gusenbauer řekl, že není možné, aby žadatelé o azyl, kteří o azyl požádají třeba v České republice nebo v Polsku, tento proces potom ukončili v Rakousku. Každá země má nést odpovědnost za své žadatele o azyl a Rakousko to nebude tolerovat."
A poslední otázka: mění se nějak postoje Rakouska, pokud jde o volný pohyb pracovních sil?
"O tomto tématu se nediskutovalo a na tiskové konferenci k tomu také nic nezaznělo."
