Libor Rouček: Visegrádská skupina je v Evropě respektovanou značkou

Libor Rouček (Foto-AG Gymnasium Melle, CC BY-SA 3.0)

Visegrádská skupina, kterou tvoří Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko si připomíná 25 let od svého založení. Na mimořádném summitu se už v pondělí sešli premiéři a přijali společnou deklaraci. Hlavním tématem bylo řešení migrační krize. Konala se řada dalších jednání. Budoucnosti V4 se zabývali ministři zahraničí i konference v Karolinu. Té se zúčastnil i Libor Rouček z Česko-německého diskusního fóra a bývalý europoslanec.

Libor Rouček,  foto: AG Gymnasium Melle,  CC BY-SA 3.0
Připomněl, co bylo společným cílem Visegrádské skupiny - společný návrat do Evropy, vymanit se z vlivu bývalého Sovětského svazu a začlenit se do euroatlantických struktur.

"V roce 2004 se tento krok podařil a teď je otázka, k čemu ještě Visegrádská čtyřka? Jsou názory, které tvrdí, že už je k ničemu, že už se to přežilo. Ale praxe ukázala, že tomu tak není. Dnes máme ve střední Evropě něco, co jsme tady nikdy neměli. A to je úzká politická, ekonomická a kulturní spolupráce středoevropských zemí. K tomu je samozřejmě ta Visegrádská čtyřka nutná. Pak je tu ještě další cíl. Dnes jsme v NATO, jsme v EU, ale abychom tam měli váhu, abychom tam nebyli jako desetimiliónové Česko nebo pěti a půl miliónové Slovensko osamoceni, tak je dobré, když na věcech, na kterých se shodneme, spolupracujeme.

Jaké jsou hlavní oblasti spolupráce? A kde to funguje nejlépe?

"Dobře to funguje v ekonomice. Přispěla k tomu už CEFTA, Středoevropská hospodářská spolupráce, ještě před naším vstupem do Evropské unie. I dnes v rámci EU úzce spolupracujeme. I tady má spolupráce mnohé nevyužité možnosti. Když se podíváme na naši dálniční infrastrukturu, rychloželeznice, energetika, tak nejsme propojeni. A nejsme propojeni dokonce ani mezi Českou a Slovenskou republikou, v rámci bývalé federace. Je tady jedna dálnice z Prahy do Bratislavy, ale už nemáme spojení ve středu a na severu naší společné hranice. Přestože je spolupráce úspěšná, tak je tady řada nevyužitých příležitostí."

Dá se říct, že V4 je v Evropě uznávanou a respektovanou značkou?

"V4 uznávanou značkou je. Když se podíváme po té evropské osmadvacítce, tak vidíme něco podobného v rámci Beneluxu - Belgie, Holandsko, Lucembursko, tam to má dlouhodobou tradici. Něco podobného vidíme i na severu v rámci severské spolupráce. Ale tady ve střední Evropě je to poprvé. Zda jsme uznávanou značkou teď v souvislosti s uprchlickou krizí? Někteří se té značky řekl bych dokonce i bojí. Podle mého názoru jsou ty obavy neoprávněné. Pramení z toho, že některé země, ale i jejich přední politici dopodrobna nevědí, co se tady ve střední Evropě děje. I k tomu si myslím, že to výročí V4, debata i zpráva, kterou předkládáme, pomůže."

Vraťme se k migrační krizi. Má V4 sílu k tomu, že by dokázala ovlivnit jiné země?

"Každý do těch vyjednávání jde na začátku s určitou představou. Bude se pokračovat ve snaze spolupracovat s Tureckem. Pokud se toto podaří, bude to dobré. Pokud se to nepodaří, tak si myslím, že stále více států bude inklinovat k tomu, aby si zabezpečily své hranice. Vidíme, co dělají Rakušané. Není vyloučeno, že se více zabezpečí makedonsko-řecká nebo bulharsko-řecká hranice."

Nemáte obavy, že zase vyrostou ploty?

Foto: archiv rakouského Spolkového ministerstva pro Evropu,  integraci a vnější záležitosti,  CC BY 2.0
"Já doufám, že ploty nevyrostou. Ať už se na tu uprchlickou krizi díváme jakkoliv, extrémy byly. Na jedné straně Německo, naprosto otevřené hranice, na druhé straně třeba Maďarsko, které okamžitě začalo ty ploty stavět. Musíme si uvědomit, že každý stát musí mít hranice. My v Evropě, pokud nechceme mít hranice mezi sebou, a to nikdo nechce, tak si musíme zabezpečit vnější hranici. A k tomu by to úsilí mělo směřovat. Když jsme vstupovali do Evropské unie, Poláci, Slováci a Maďaři, tak ta hranice se zabezpečila směrem na východ. Tam problémy nemáme, ale jsou na jihovýchodě."

Co říkáte na názor bývalého prezidenta Václava Klause, který ve svém článku uvedl, že se státy V4 setkávaly, poslouchaly se, což je dobré, ale jednotná síla ve střední Evropě nevznikla?

"Já s tím názorem nesouhlasím, nevidím to tak. Ale je pravda, že na řadu věcí máme různý pohled. V tom případě to nebudeme lámat přes koleno. Ale na čem se ty čtyři státy shodly, tak tam si myslím, že je spolupráce úspěšná."

My spolu mluvíme před konferencí o budoucnosti Visegrádské čtyřky. Jak ji vidíte za takových pět let?

"Já jsem životní optimista. Věřím, že nejenom V4, ale EU jako celek se bude vyvíjet a to v pozitivním směru. Přál bych si, aby Visegrádská čtyřka v tom hrála mnohem větší, mnohem zodpovědnější roli. Zatím to bylo tak, že jenom některé země v EU, ty starší a bohatší, udávaly tón. My jsme byli takoví, jako když přijde do třídy nový žáček. Já bych si přál, abychom převzali mnohem větší zodpovědnost na chodu celé unie."