Unijní summit jedná o obraně, migraci a následcích brexitu
Dvoudenní summit zemí Evropské unie, který začal tento čtvrtek, se zaměřil na otázky větší bezpečnosti evropských zemí, problematiku přijímání uprchlíků nebo na postavení občanů unie ve Velké Británii po brexitu. Prezidenti a premiéři v první části jednání hovořili také o terorismu. Summit podpořil kroky, které mají omezit jeho financování a zlepšit sledování podezřelých finančních toků. Summit také o půl roku prodloužil sankce vůči Rusku. Potvrdil i odhodlání prosadit globální klimatickou dohodu z Paříže.
Britská vláda chce po brexitu zajistit co největší jistotu pro více než tři miliony občanů Evropské unie, kteří nyní v Británii žijí. Lídrům ostatních 27 evropských zemí to ve čtvrtek večer podle diplomatických zdrojů řekla britská premiérka Theresa Mayová s tím, že věc je pro ni prioritou.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek před novináři zkritizoval východoevropské země za to, že se odmítají zapojit do přerozdělování uprchlíků. Podle něj využívají jen výhod, které jim unie nabízí, ale nesdílejí její hodnoty. Na jeho výroky dotčeně zareagovali představitelé Maďarska a Polska, německá kancléřka Angela Merkelová podle DPA naopak během summitu EU v Bruselu jeho vyjádření podpořila. Premiér Sobotka je rád, že by se měl v pátek s francouzským prezidentem sejít společně s premiéry dalších zemí visegrádské skupiny. Chce mu vysvětlit stanovisko V4 k přerozdělování uprchlíků.V pátek summit EU probírá především migrační problematiku a vlekoucí se snahu EU reformovat vlastní azylový systém. Prezidenti a premiéři unijní osmadvacítky prodiskutují ale také ekonomická témata, včetně klíčové záležitosti týkající se pohledu unie na mezinárodní obchod.