Česko bude o novém migračním návrhu diskutovat s ostatními zeměmi

Foto: ČTK / AP Photo / Panagiotis Balaskas

Nový migrační balíček, který představila Evropská komise, neobsahuje povinné kvóty. V krizových situacích tu však povinnost přijmout uprchlíky zůstává.

Foto: ČTK / AP Photo / Petros Giannakouris

Pokud země přijmou běžence z přetížených zemí či lidi zachráněné na moři, dostanou na každého člověka příspěvek 10.000 eur (270 tisíc korun). Pokud nebudou chtít uprchlíky přijímat, mohou na své náklady zařídit návrat těch, kteří nemají právo na azyl.

V krizových situacích však může výjimečně dojít i k tomu, že Brusel členským zemím přijetí části uprchlíků nařídí a to na základě výkonu ekonomiky a velikosti populace.

Ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD odmítl jakékoli povinné přerozdělování migrantů mezi unijními zeměmi.

Jan Hamáček, foto: ČTK / Ondřej Deml

"My od toho paktu primárně očekáváme, že bude ještě posílena ochrana vnější hranice EU a zrychlí se návraty nelegálních migrantů."

Co se týká solidarity mezi evropskými zeměmi, je Česko podle Hamáčka nadále připraveno posílat policisty na pomoc ve státech, které to potřebují, nebo pomáhat materiálně. Připustil, že státy, které jsou přetížené žádostmi o azyl, už nemají kapacity na zajištění repatriací odmítnutých migrantů a je připraven o tom diskutovat.

Babiš: Unie se musí soustředit především na ochranu hranic

Andrej Babiš, foto: ČTK / Kateřina Šulová

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se unie málo soustředí na boj proti pašerákům lidí, což považuje za hlavní problém v otázce nelegální migrace do Evropy. Jak dodal, unie by se měla sestředit především na ochranu hranic. Podle Babiše jižní státy dostaly už miliardy euro na to, aby zastavily migraci.

Po setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou svá slova zmírnil. Uvedl, že na novém migračním návrhu Evropské komise je pozitivní, že neobsahuje povinné kvóty pro přijímání uprchlíků. O podrobnostech návrhu bude podle něj Česko s ostatními zeměmi diskutovat.

Foto: ČTK / AP Photo / Panagiotis Balaskas

Na to, že návrh obsahuje v případě nouze povinnost přijmout uprchlíky upozornil i místopředseda ODS Alexandr Vondra.

"Stejně se tam navrhuje zavést mechanismu pro zvláštní situaci, kdy by Evropská komise fakticky mohla nařídit státům migranty přijímat."

Stejný názor má předseda komunistické strany Vojtěch Filip. Podle místopředsedy Evropského parlamentu z pirátské strany Marcela Kolaji je ale návrh dobrý, protože je flexibilní.

Systém by mohl fungovat do roku 2023

Ilustrační foto: Steve Evans, Flickr, CC BY-NC 2.0

Po novém systému založeném na solidaritě volaly zvláště Řecko či Itálie, jejichž úřady nápor běženců často nezvládaly a lidé i několik let pobývali v bídných podmínkách přetížených táborů.

Návrh proto počítá se zavedením předběžných pětidenních prověrek a nejvýše dvanáctitýdenní procedury na hranicích, během níž by mělo být o dalším osudu žadatelů rozhodnuto. Komise v návrhu také počítá s tím, že se bude přísněji kontrolovat, zda státy na vnější hranici plní všechny své povinnosti.

Ministry vnitra čeká první debata již začátkem října. Podle komise by v ideálním případě mohl reformovaný systém fungovat od roku 2023.