Rakušan k migračnímu paktu: Není to ideální stav, ale první krok k řešení nelegální migrace
V úterý členské země Evropské unie definitivně potvrdily migrační pakt. Soubor opatření má unijním státům pomoct zvládnout přísun běženců převážně z Afriky a Blízkého východu. Proti všem částem migračního paktu hlasovaly Maďarsko a Polsko, některé z předpisů nepodpořily ani Slovensko či Rakousko. Česko se při hlasování zdrželo.
Pakt počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí jejich původu. Státům Evropské unie, které čelí migračnímu tlaku, mají zároveň solidárně pomáhat ostatní členské země: buď část migrantů samy převezmou, nebo přetížené země podpoří finančně. Systém bude zohledňovat i péči o osoby s dočasnou ochranou, tedy třeba o uprchlíky z Ukrajiny. Země, které jich hostí vysoký počet, budou mít z povinné solidarity úlevy. Žádnou konkrétní zemi dokument nejmenuje, ale mohlo by se to týkat i Česka.
Balíček už státy Evropské unie odsouhlasila dříve. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je ale dobře, že je migrační pakt schválený.
„Tohle není ideální stav, je to východisko pro další rozvoj evropské migrační politiky. Ale je to alespoň něco. Přece všechny migrační krize od roku 2015, včetně předloňské migrační krize, kdy nám neuvěřitelným způsobem stoupla čísla, byla přeci způsobená tím, že pravidla neexistovala, nebyla dodržována a že bohužel evropská politika nebyla schopná za 9 let toho kompromisu dosáhnout,“ poznamenal Rakušan.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je migrační pakt krokem k rozumnějšímu evropskému řešení, ale je to krok nedostatečný. V této souvislosti se zmínil o koalici zemí, které chystají dopis Evropské komisi a členským státům Unie. Volají v něm po "neotřelém pohledu na věc" a "nových způsobech", jak problému na evropské úrovni čelit.
„Myslím, že cesta, kterou jdeme, a kterou jde ta neformální skupina zemí podobně smýšlejících, které se teď snaží posunout tu debatu na jinou úroveň, je správná. A je to přesunout řešení migrace mimo území Evropské unie. Více se věnovat spolupráci s bezpečnými třetími zeměmi, uzavírat partnerství se státy, které nám mohou pomoci řešit migraci, vytváření návratových center, cílený boj proti převaděčství,“ přiblížil na síti X cíle koalice států. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by se k ní mohlo přidat vedle Česka dalších 18 zemí.
Poslanec Patrik Nacher (ANO) lituje, že vláda nezamítla nová migrační pravidla po vzoru ostatních zemí Visegradské čtyřky nebo Rakouska. Protože, jak připomněl ve vysílání Českého rozhlasu, v balíčku se neřeší dostatečně návratová politika a zůstává naopak otevřená otázka přerozdělení migrantů. Krok Česka kritizují také někteří lidé na sociálních sítích.
„Vidím, že řadu diskutujících tady ‚trápí‘ to, že se ČR při finálním hlasování o paktu zdržela. Důvody jsem vysvětlil opakovaně a většina diskutujících je tedy dobře zná. Původně dojednaný text paktu byl přísnější než jeho finální podoba. Ta je podle nás v některých ohledech zbytečně byrokratická a oslabuje oproti původnímu návrhu povinnou hraniční proceduru. I tak je ale pakt důležitý první krok k efektivnímu řešení nelegální migrace,“ vzkázal ministr Rakušan na síti X.
„Zavádí povinné detence, screening migrantů a jasně stanovuje povinnosti členských zemí. My ale chceme jít v ochraně evropského prostoru ještě dál. Proto společně s Dánskem, Rakouskem, Nizozemím a dalšími zeměmi připravujeme konkrétní návrhy, jak řešit azylové procedury už ve třetích zemích, opatření proti převaděčům i zlepšení návratů. Pouhou kritikou nefunkčního stavu, s kterou si vystačí populisté, se nic nezlepší. Ani v oblasti migrace, ani jinde,“ dodal ministr.
Členské státy budou mít nyní dva roky na to, aby uvedly přijaté předpisy do praxe. Evropská komise má podle belgického předsednictví brzy představit "společný implementační plán, který členským státům v tomto procesu pomůže".
