Prezident jmenuje vládu, kterou nepovažuje za obraz volebního výsledku

Hrad v pondělí oznámil, že prezident Václav Klaus jmenuje druhou vládu Mirka Topolánka v úterý dopoledne. Bezprostředně předtím se hlava státu s veřejností podělila o své názory na aktuální situaci kolem jmenování vlády.

Prezident Václav Klaus, foto: ČTK

Časopis Týden ve svém pondělním vydání přinesl obsáhlý rozhovor s prezidentem republiky Václavem Klausem, který zde zdůraznil, že řešení stávající politické situace není možné bez dohody dvou nejsilnějších stran, ať už o vládnutí, o tolerování nebo o předčasných volbách. Trojkoaliční vládu, navrženou Mirkem Topolánkem, sice prezident jmenuje, nepovažuje ji ale za obraz výsledku voleb. Zejména pak Václav Klaus odmítá získání důvěry pro vládu za pomoci takzvaných přeběhlíků, kterými by podle některých úvah mohli být ojedinělí poslanci ČSSD.

Bere prezident dostatečně v potaz, že obe hlavní strany se již o taková jednání a dohody pokusili, ale i po sedmi měsících bez úspěchu? Na to jsme se zeptali politologa Bohumila Doležala. Ten analyzuje situaci jinak, než ji vidí prezident:

"Pan prezident tady naprosto jasně vytýčil plán sestavení vlády, který je konkurenční k plánu nynějšího vedení ODS a předsedy Topolánka, což je takové velmi svérázné. To je první věc. Druhá věc je - pan prezident nemá pravdu, že řešení může vzniknout jen dohodou ODS a ČSSD. Řešení může vzniknout normální ústavní cestou, tím, že prostě proběhnou tři neúspěšné pokusy a o sestavení vlády. My už jsme skoro u toho třetího, já považuji za skoro vyloučené, že by ten druhý se podařil, a samozřejmě to chce jen jediné: aby pan prezident také pověřil sestavením vlády Paroubka a ODS a jejím spojencům by se podařilo dokázat, že ani pan Paroubek není schopen sestavit vládu. Pak bude otevřena nejčistší cesta k ústavnímu řešení, to znamená k předčasným volbám."

Zajímal nás také názor politologa Bohumila Doležala na to, zda určitý politický tlak, který vyvíjí prezident sdělováním svých názorů na nutnost dohody, složení kabinetu a jeho stranické zázemí, je stejnoměrný vůči všem stranám: "No to je naprosto jednoduché, ten tlak směřuje výlučně na nynější vedení ODS a pan prezident ho provozuje vlastně ruku v ruce s Paroubkem. To je naprosto evidentní na první pohled."

Prezidentův rozhovor přichází nejen bezprostředně před jmenováním vlády, ale také krátce po růstu napětí v ODS, kde skupina ztělesněná zejména prvním místopředsedou strany a pražským primátorem Pavlem Bémem kritizuje Topolánka za koaliční dohodu a rozložení vládních křesel. Mohou tato vyjádření - části ODS a hlavy státu - nějak souviset? Podle Bohumila Doležala by to bylo takové povídání o slepici a vejci: jsou to prostě dvě věci, které jsou nějakým způsobem synchronizované, míní Doležal a pokračuje: "Pan Bém tvrdí, že teď za každou cenu je třeba prosadit v druhém pokusu vládu ODS: moc dobře ví, že se to nepovede. Pak říká, že je nutné se dohodnout o předčasných volbách s ČSSD: moc dobře ví, že to nejde. A pak říká, že pokud tedy ani tohle nepůjde, tak jsou dvě možnosti: katastrofální - to je Paroubkova menšinová vláda s podporou komunistů - a špatné. Jaké je to špatné řešení, které potom zbude a které bude nutné podporovat, to sice pan Bém neříká, ale každému jaksi dojde, že je to velká koalice ČSSD, ODS plus třeba nějaký ten lidovecký nárazník. To je zcela evidentní."

Je to de facto stejný názor, než jaký obhajuje pan prezident?

"Jen to tentýž názor, který obhajuje pan prezident."