Prezident Klaus odhalil v Mělníku památník Janu Palachovi
Série akcí, kterými si lidé připomněli letošní 40. výročí sebeupálení Jana Palacha, vyvrcholila toto pondělí v Mělníku. Přesně 40 let poté, co Palach v pražské nemocnici zemřel, odhalil prezident Václav Klaus před budovou mělnického gymnázia jeho památník. Autorem sochy, připomínající muže v plamenech, je francouzský sochař maďarského původu András Beck. Na své umístění na veřejném prostranství čekala plastika 40 let.
"Již čtyřicet let se každý z nás musí s touto výzvou vyrovnávat. Musí se zamýšlet nad tím, jak se bude on sám za sebe a za jakou cenu distancovat od jakékoli formy diktatury."
Místo v mělnických Jungmannových sadech, kde byla Pocta Janu Palachovi odhalena, nebylo vybráno náhodou.
"Po tři roky chodil po protějším chodníku do mělnického gymnázia,"
vysvětlil starosta Mělníka Miroslav Neumann. Mělnická radnice o Beckův památník projevila velký zájem poté, co jeho instalaci před časem odmítla Praha. András Beck přitom Poctu Janu Palachovi vytvořil už v roce 1969 a velmi stál o to, aby byla umístěna právě v Česku. Na její realizaci nakonec přispěla i Francie. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti francouzského ministerstva zahraničí Bruno Le Maira je vzpomínka na Palacha ve Francii stále velmi silná:
"Potom ten krok Jana Palacha vyburcoval místní umělce a politiky velmi zásadním způsobem. A právě András Beck jakožto emigrant z Budapešti to vnímal zvlášť silně."
Odhalení jeho Pocty Janu Palachovi se kromě Václava Klause a francouzských státníků a diplomatů zúčastnili i předseda Senátu Přemysl Sobotka, vicepremiér pro záležitosti Evropské unie Alexandr Vondra nebo středočeský hejtman David Rath. Na prostranství před mělnickým gymnáziem však přišly i stovky občanů. Byla mezi nimi i přímá pamětnice Palachova činu:
"Před čtyřiceti lety, v den, kdy zemřel Jan Palach, šli studenti Prahou. A já jsem v té době byla studentka vysoké školy, takže na to mám velmi osobní vzpomínku. A jsem moc ráda, že ten pomník je tady v Mělníku."
Celých dvacet let po Palachově sebeupálení lidé pochybovali, zda jeho oběť měla vůbec smysl. Palachův týden v lednu 1989, který zahájil občanský protest proti komunistickému režimu, ukázal, že ano. A co si o jeho činu myslí dnešní studenti z mělnického gymnázia? Za všechny šestnáctiletá Tereza Stiblingová:
"Vlastně upozornil na to, že nesouhlasí s režimem. Myslím si ale, že dneska by nebyl nikdo tak odvážný, aby něco takového udělal."
