Prezident odmítl antidiskriminační zákon

Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, v jejímž právním systému není obsažen tzv. antidiskriminační zákon. I po schválení této normy její platnosti zabránilo prezidentovo veto. Jaké důvody k tomu měl Václav Klaus a jak reaguje politická scéna?

Václav Klaus

Zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči nebo sociálním výhodám bez ohledu na věk, rasu, národnost, sexuální orientaci, zdravotní postižení, pohlaví, náboženství a světový názor – to jsou ambice antidiskriminačního zákona, který prezident odmítl podepsat.

"Prezident pokládá tento zákon nikoli jen za zbytečný, kontraproduktivní, nekvalitní, s dopady, které budou velmi problematické na všechny občany České republiky, ale přímo za nebezpečný," vysvětlil postoj hlavy státu mluvčí Hradu Petr Hájek. Podle něj prezident své veto zdůvodnil v dopise předsedovi Poslanecké sněmovny, kde uvádí širokou škálu důvodů. "Kromě jiného říká také, že jde o prolomení principu přenesení důkazního břemene ze strany žalujícího na stranu žalovanou. Je to zcela něco nového a absurdního a je to jeden z mnoha důvodů, pro které prezident tento zákon musel vrátit Poslanecké sněmovně."

Podle hlavy státu zákon svou filozofií popírá fakt, že je každý člověk unikátním souborem vrozených i naučených schopností, vlastností a předpokladů, a že od každého lze očekávat jinou úspěšnost, jinou pracovitost, jinou efektivitu, i jiný způsob chování. V neposlední řadě podle Václava Klause většinu věcí uvedených v zákoně obsahují stávající právní normy. V tom dává prezidentskému vetu zapravdu i právnička Dagmar Raupachová: "Je to správné rozhodnutí. A to říkám se vší odpovědností a znalostí situace. My nemůžeme zaplevelovat náš právní řád donekonečna. Jsou tady stávající normy, které tu problematiku řeší. A ke zlepšení situace by stačilo, abychom je prostě dodržovali."

V parlamentu zákon podpořila většina zástupců ODS, názorově blízké Václavu Klausovi. Podle šéfa poslaneckého klubu ODS Petra Tluchoře sice s prezidentovými argumenty mnozí občanští demokraté souhlasí, "ale my zase respektujeme nějaké dohody jednak v koalici, ale především ten závazek, který jsme dali ještě před vstupem do Evropské unie podpisem vstupové smlouvy a já to beru tak, že vlastně o přijetí tohoto zákona hlasovali občané v referendu při vstupu do Evropské unie, protože bylo jasné, že ho musíme přijmout."

Podle Tluchoře navíc výsledná podoba je taková, "že jsme neomezili a nezasáhli žádným závažným způsobem do svobod občanů České republiky." Jako příliš "bezzubý" hodnotila návrh antidiskriminačního zákona část levicových poslanců, nicméně mnozí z nich normu podpořili. Šéf ČSSD Jiří Paroubek považuje prezidentovo veto za chybné a bezohledné hlavně vůči zdravotně postiženým.

Rozložení sil tedy napovídá, že parlament by mohl většinou vládních i opozičních hlasů i přes nesouhlas hlavy státu zákon opět schválit. Koaliční Strana zelených se chce o tom předem ujistit, říká ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková. "Budeme žádat svolání koaliční devítky k tomu, abychom ošetřili hlasování ve sněmovně v rámci koalice tak, abychom toto napravili a zajistili legislativní tečku v procesu přijetí tak důležité normy."