Prezident si u soudu stěžuje na soud

Prezident Václav Klaus zaslal Nejvyššímu správnímu soudu v Brně kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze z poloviny června. Ten hlavě státu uložil, že do šesti měsíců musí jmenovat justičního čekatele Petra Langra soudcem, nebo musí řádně zdůvodnit své rozhodnutí.

Petra Langra a další tři desítky čekatelů odmítl Václav Klaus před více než dvěma lety jmenovat soudci s odůvodněním, že je jim méně než 30 let. Jeho krok vyvolal řadu kritických reakcí, například ze strany ministerstva spravedlnosti či soudů, které s novými soudci počítaly a obávaly se přetížení. Prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa dokonce označil tehdejší Klausovo rozhodnutí za protiústavní. Osm čekatelů podalo na prezidenta ústavní stížnost, s níž ale neuspěli. Museli se nejprve obrátit na správní soud. Ve sporu pak někteří z nich pokračovali, jedním z nich byl právě Langer. Čekatelé se obrátili na městský soud, kde také neuspěli. Dalším krokem tedy bylo odvolání k Nejvyššímu správnímu soudu.

Právě u něj si nyní Václav Klaus stěžuje na rozhodnutí Městského soudu v Praze. Prezident chce, aby správní soud tento verdikt zrušil. Profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy Vojtěch Cepl s postupem hlavy státu, zejména s ohledem na věk nových soudců, souhlasí:

"Já jsem vždycky prosazoval to, aby soudci byli poměrně starší proto, že soudci musí být také ctihodní, to jest morálně integrované osobnosti. Morální integrita se rozezná jenom po delší době života člověka, jak reaguje v kritických situacích, a také jeho ostatní vlastnosti pro to, aby byl dobrým soudcem."

Profesor Cepl také hájí prezidentské pravomoce při jmenování nových soudců:

"Prezident má právo vybrat si soudce, ale že je jmenovat musí, to je nepochybně jeho povinnost. Představte si ale, že by musel jmenovat toho konkrétního. A koho vlastně? Tím by svou pravomoc výběru soudců přenesl na ministra spravedlnosti, respektive jeho nějaké výkonné úředníky. Tak to přece nemohlo být myšleno v Ústavě. Pravomoc pana prezidenta je vybírat soudce."

Odpůrci postupu prezidenta Klause ale poukazují na to, že ty justiční čekatele, kteří si na jeho postup nestěžovali, už soudci jmenoval. Zbyli jen ti, kteří tvrdošíjně protestují. Jedním z kritiků postupu prezidenta Václava Klause je i politolog Bohumil Doležal:

"Formálně pan prezident má pravdu. Pan prezident může nejmenovat soudcem na základě toho, co ho zrovna napadne, to znamená z důvodu, že mu připadá nekvalifikovaný, nebo z důvodu, že se mu nelíbí jeho kukuč, nebo z důvodu, že se špatně vyspinkal. Pan prezident není vůbec ničím vázán. Nejmenovat ty, kterým nebylo třicet. Problém v té věci je, že ten třicátý rok není taký okamžik, jako tento fakt v životě housenky, kdy se změní v motýla. Člověk může dělat věci, na které má formálně právo, a člověk si o něm přitom může myslet své. Což je můj vztah momentální k panu prezidentovi, abych tak řekl."