Příliv zahraničních investic do Česka se zdvojnásobil

Série dobrých zpráv o stavu české ekonomiky pokračuje. Do Česka za loňský rok nateklo téměř dvojnásobné množství přímých zahraničních investic nežli v roce 2003. Zahraniční firmy sem v roce 2004 investovaly 115 miliard korun. A zvýšilo se i tempo růstu ekonomiky. Za rok 2004 dosáhlo rovných čtyř procent, přestože odborníci odhadovali jen 3,7 procenta. Podle ekonomů je české hospodářství v nejlepší kondici za posledních deset let. Má to však i své stinné stránky. Více už Milena Štráfeldová:

Tok přímých zahraničních investic do české ekonomiky narostl z předloňských 59 miliard na téměř 115 miliard korun v roce 2004. Zhruba polovina těchto prostředků přitom směřovala do zpracovatelského průmyslu, především do výroby automobilů. V Kolíně se například rozjela výroba osobních automobilů konsorcia firem Toyota, Peugeot a Citroen. Velký díl investic ze zahraničí jde také na konto stále hustší sítě obchodních řetězců. Největšími investory v Česku jsou i nadále země Evropské unie, hlavně Německo a Nizozemí, do české ekonomiky však hodně investují i Japonci. Podle vicepremiéra Martina Jahna je Česká republika stále na špici v přílivu zahraničních investic v celém středoevropském regionu.

Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, foto: Zdeněk Vališ

"Tyto investice budou mít dobrý dopad na další rozvoj mezd, produktivity práce, ale i na výsledky českého exportu. Dobrou zprávou je také to, že zahraniční investoři reinvestují v České republice přibližně padesát procent svých zisků, to znamená, že věří v další rozvoj české ekonomiky."

Podle ekonomů narůstá u zahraničních investic i podíl přidané hodnoty. To znamená, že ubývá jednoduché práce na montážních linkách, kde zahraniční investoři v podstatě jen využívali levnou pracovní sílu v Česku, a naopak roste poměr vysoce kvalifikované práce.

"Dnes zahraniční investoři neinvestují jen díky ceně pracovní síly, protože například v regionu střední a východní Evropy již dnes máme nejvyšší mzdy. Důvody pro investování v České republice je kvalita pracovní síly a infrastruktura. A proto, aby investoři dál přicházeli, je třeba zlepšovat náš vzdělávací systém, dále rozvíjet infrastrukturu a udržovat systém zdanění na konkurenceschopné výši,"

tvrdí vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Na doplnění je třeba uvést, že průměrná hrubá mzda v Česku již přesáhla 18 000 korun. Růst ekonomiky, jehož motorem oproti minulým letům již není spotřeba domácností, ale investice a zahraniční obchod, má ovšem dopad i na českou měnu. Koruna stále posiluje, jeden dolar se prodává za méně než 22 korun a euro stojí zhruba 29 korun. To samozřejmě dělá starosti exportérům. Podle analytičky Raiffeisenbank Heleny Horské za rekordním růstem koruny stojí však mimo jiné i úspěšný export:

"Bohužel je to znovu na bedrech českých exportérů, jak se s tím vypořádat. Je to samozřejmě náročné, ne zrovna příjemné, vyžaduje to například i propouštět nebo snižovat administrativní náklady. Nicméně čekat od vlády či centrální banky, že zasáhne proti posilování koruny, je naivní."

Příznivý růst ekonomiky i příliv zahraničních investic by měl podle ekonomů pokračovat i v příštích letech. Podle opozice však vláda nedokáže růstu využít a dál hospodaří deficitně. Podnikatelé jsou přesvědčeni, že by ekonomika mohla růst až sedmiprocentním tempem, pokud by vláda odstranila byrokratické překážky podnikání.