Česko patří z pohledu investorů k vyspělým zemím

Radomil Novák, foto: Autor

Česko zůstává atraktivní pro zahraniční investory. Vyplývá to z obsáhlé zprávy Konference OSN pro obchod a rozvoj, která byla zveřejněna minulý týden. Zároveň také dochází k pozitivnímu posunu ve struktuře investic. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Radomil Novák, foto: Autor
Zpráva OSN ukazuje na pokračující pokles přílivu přímých zahraničních investic do vyspělých zemí světa. Propad začal v podstatě v roce 2001, kdy investice poklesly o hrozivých 41 procent. O rok později se snížily o dalších 17 procent a vloni o 18 procent. Naproti tomu rostl příliv investic do rozvojových zemí. Největším příjemcem investic se vloni stala Čína. Jak uvádí ředitel vládní agentury Czechinvest Radomil Novák, pokles přímých zahraničních investic postihl také všechny země střední a východní Evropy. Přesto se Česká republika podle zprávy OSN udržela na špici žebříčku zemí bývalého socialistického bloku.

"Pokud se podíváme na střední a východní Evropu, tam ten trend sleduje víceméně trend celosvětový. V roce 2003 investice poklesly, a to z 31 miliard na 25 miliard dolarů. Dozvěděli jsme se ale, že stále těmi tahouny jsou Česká republika, Maďarsko a Polsko."

Odborníci z OSN přičítají loňský pokles přílivu investic do Česka z 8,5 miliardy dolarů v roce 2002 na 2,6 miliardy především tomu, že byla ukončena hlavní vlna privatizace. Celkovou bilanci vloni ovšem také výrazně ovlivnil odkup 49 procent akcií mobilního operátora Eurotel od zahraničních vlastníků společnosti Český Telecom. Stát si tím ale na druhé straně upevnil svou pozici v Telecomu, což bude mít velký vliv na výši prodejní ceny celé společnosti v nadcházející privatizaci. Loňský pokles má podle Radomila Nováka ještě jednu příčinu. A ta je paradoxně pozitivní.

"Začíná se projevovat trend, že Česká republika se posouvá vývojově stále kupředu. Svědčí o tom i fakt, že trendy a struktura investic v České republice stále více odpovídají trendům a struktuře investic v nejrozvinutějších zemích světa. Pokles investic je také zapříčiněn i novou strukturou. Sílí příliv investic v oblasti služeb, technologických center a Česká republika se rovněž stává velmi atraktivní z hlediska off-shoringu. Tato struktura investic odpovídá i našim předpokladům a naší strategii. Znamená to, že v budoucnu budeme stále více lákat projekty ve službách a technologických centrech. Budou to projekty menšího charakteru. Pouze výjimečně se budou objevovat projekty, jako je Toyota, tedy projekty v investiční výši miliard dolarů."

Jinými slovy, ve vyspělých zemích začíná převažovat trend investic do služeb na úkor investic do výroby. V České republice se podíl služeb a technologických center na investicích zvedl v tomto roce už na 35 procent, což je desetiprocentní nárůst oproti loňskému roku. Za všechny projekty lze například zmínit celoevropské zákaznické centrum světové ropné jedničky Exxon Mobil, které bylo otevřeno v Praze v červenci. Minulý týden se zase české hlavní město stalo jedním ze tří světových mozkových center zásilkového obra, společnosti DHL. Do budoucna neočekává Radomil Novák v přílivu zahraničních investic nějaké větší výkyvy.

Luděk Niedermayer, foto: Autor
"Do budoucna předpokládáme, že příliv zahraničních investic do Česka bude víceméně stabilní. Bude se pohybovat ve výši čtyř až pěti miliard dolarů. Určité výkyvy očekáváme pouze v případě privatizací, ať už se bude jednat o privatizaci Telecomu, případně ČEZu, ČSA apod."

Viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer nicméně upozorňuje také na určitá rizika. Za největší považuje probíhající souboj mezi liberalistických a protekcionistických zájmů na úrovni jak jednotlivých států, tak obchodních celků.

"Liberalizace pohybu služeb, to je pro nás něco naprosto klíčové, protože je to jedna z oblastí, kde budeme konkurenceschopní. Na druhé straně lze zaznamenat signály z různých zemí na téma ochrany pracovních pozic na jejich domácích trzích, zejména v oblasti služeb. To by se nás mohl dotýkat velmi negativně, kdyby se projevily tyto ekonomicky zcela nežádoucí tendence."

Bývalý šéf Czechinvestu Martin Jahn, který se stal vicepremiérem ve vládě Stanislava Grosse, řekl v létě Radiu Praha, že ještě do konce letošního roku lze očekávat v Česku některé zajímavé investiční projekty. Může být jeho nástupce Radomil Novák už konkrétnější?

"Mohu být konkrétnější do té míry, když vám řeknu, že do konce roku bychom mohli ještě oznámit čtyři až pět významnějších projektů. Některé budou z oblasti služeb. Mohou to být projekty v oblasti softwaru a věříme, že to budou i projekty v oblasti leteckého průmyslu."

Tomáš Ježek, foto: Autor
Opět jsme se tedy nic konkrétnějšího nedozvěděli. Nelze se divit opatrnosti šéfa Czechinvestu. Vyjednávání různých investičních projektů je přece jen choulostivá záležitost. V každém případě považuje většina odborníků příliv zahraničních investic do země za vcelku dobrou vizitku vlády i agentury Czechinvest. Existují přirozeně i jiné názory. Nedávno jsem hovořil například s Tomášem Ježkem, který byl ministrem privatizace v první české vládě. A Ježek si nemyslí, že by sociálnědemokratické kabinety zasluhovaly nějakou zvláštní pochvalu.

"Já bych musel malinko oponovat. V té době, kdy já jsem byl ministrem, tak sem přišlo mnohem víc zahraničního kapitálu: všechny ty Volkswageny, cementárny, hotely Continental. Danone, já už ani nevím, všechno jsme dělali. Všichni ti investoři sem přišli bez jakýchkoliv dotací, podpor. A po tom krátkém období kolem roku 1992, kdy jsem měl čest resort privatizace řídit, sem už nikdy nepřišel takový počet investorů a takový objem investic. A bez investičních pobídek!"

A co o slovech Tomáše Ježka soudí šéf Czechinvestu Radomil Novák?

"Podle oficiálních statistik to není pravda. Nejvýznamnější příliv zahraničních investic v České republice začal od roku 1998, kdy byly zavedeny investiční pobídky. V těch letech, řekněme, 1993 - 1997 se příliv zahraničních investic pohyboval řádově do dvou miliard dolarů ročně. Po roce 1998 vzrostly investice řádově na čtyři až šest miliard dolarů ročně. Největší nárůst byl v roce 2002, kdy to vyskočilo až na devět miliard. Množství zahraničních investic celosvětově stále klesá. Nových ekonomik, které jsou schopny lákat zahraniční investice, naopak přibývá. A investoři samozřejmě zvažují celkové náklady. Investiční pobídky jsou z tohoto hlediska jedna z věcí, kterou zohledňují."