Přímá volba prezidenta: Jednání o pravidlech pokračují

Vláda ve středu schválila pravidla pro přímou volbu prezidenta. Prováděcí zákon ale čelí kritice. Neobsahuje například diskutované finanční limity pro předvolební kampaň. To vadí sociálním demokratům a může způsobit tvrdý politický střet v Poslanecké sněmovně. Podle vlády se ale ještě zastropování výdajů bude řešit. Před jednáním parlamentu o prováděcím zákonu by se měli sejít zástupci všech parlamentních stran.

Jan Kubice (uprotřed), foto: ČTK

Podle ministra vnitra Jana Kubiceho vláda limity pro kampaň u prezidentských voleb do doprovodného zákonu nedala kvůli nedostatku času.

"Zákon má od podzimu platit a nebylo by možné do něj zakomponovat všechny další požadavky, které samozřejmě budou předmětem dalších jednání v rámci politického spektra. Nejde to ale do tohoto zákona."

Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka ale tvrdí, že by zanesení limitů pro kampaň do zákona jeho schválení nezdržely.

"Podle našeho názoru ty úpravy nejsou složité, aby jakýmkoli způsobem zdržely přípravu legislativy, která má založit a umožnit přímou volbu. Rád bych požádal vládu, aby si nezlehčovala práci, aby se nechovala alibisticky."

Předseda sociálních demokratů dodal, že limit na kampaň by měl být ve výši 15 milionů korun. Navrhuje i další řešení pro průhlednější financování kampaně.

Karolíny Peake, foto: Vláda ČR

"Současně také navrhujeme a požadujeme, aby zde byl zákaz pro právnické osoby, aby financovaly takovouto kampaň. Domníváme, že by bylo dobré, aby všechny dary od fyzických osob nad 50 tisíc korun byly zveřejněny, to znamená, že by onen kandidát 60 dnů po volbách předložil nejenom tento účet, a doložil, jakým způsobem respektoval limit 15 milionů korun, ale doložil by také seznam všech sponzorů, kteří mu poskytli částku vyšší než 50 000 korun."

Podle vicepremiérky za Věci veřejné Karolíny Peake teď chce vláda jednat s opozicí, aby návrh podpořila. Podle představ vlády by zastropování výdajů na prezidentskou kampaň mohlo být řešeno v rámci připravovaného volebního zákoníku.

"Požádáme opoziční strany i zástupce Senátu, abychom podnikli podobnou schůzku, jaká byla nad novelou ústavy, protože je potřeba domluvit společný postup při schvalování tohoto zákona. Jedná se o volební zákon, komory se nemohou vzájemně přehlasovávat a všem nám záleží na tom, abychom tuto normu přijali co nejrychleji."

Právě rychlost ale vadí předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému. Ten tento týden poslal kvůli tomu dopis premiéru Petru Nečasovi a vládní legislativní radě. Apeluje v něm na všechny ústavní instituce, aby věnovaly přípravě zákona odpovídající pozornost. Vadí mu například registrace kandidátů a následný soudní přezkum volebního procesu, který by podle něj měl dělat Ústavní soud. Vládou schválený návrh počítá s tím, že volba hlavy státu bude většinová a dvoukolová, tedy velmi podobná nynějším volbám do Senátu. Do druhého kola postoupí dva nejlepší kandidáti z prvního kola, pokud v něm žádný z nich nedosáhne nadpoloviční většiny. Podle schváleného vládního návrhu může kandidátní listinu podat nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů. Kandidovat také může kdokoli, kdo posbírá 50.000 podpisů pod petici za své zvolení. Jak říká vicepremiérka Karolína Peake, kontrola těchto podpisů bude obtížná, část z nich - přes osm tisíc - jich ale revizí projde.

"Pokud tam bude nalezeno více než tři procenta chybných podpisů nebo chybných údajů, bude kontrolovaný další vzorek 8500 podpisů."

Pokud by počet platných podpisů klesl pod hranici 50 tisíc, může být podle současného návrhu kandidát z volby vyřazen. Volba příštího českého prezidenta se musí uskutečnit ještě před koncem mandátu prezidenta Václava Klause. K tomu dojde 7. března příštího roku.