Přímá volba prezidenta má i své odpůrce
Nedávno schválená přímá volba prezidenta má jak své příznivce, tak i odpůrce. Kritické hlasy se objevily už při zasedání Senátu, který přímou volbu schvaloval. K části sociálně demokratických senátorů se přidali i senátoři za ODS, současný prezident Václav Klaus nebo lidovec Petr Pithart.
"Když se rozhodnete pro parlamentní republiku - a od roku 1918 jsme parlamentní republika - tak se k tomu daleko spíše hodí ty nepřímé volby. Kdybychom se rozhodli, že budeme jako současné Rusko nebo Spojené státy, že budeme prezidentskou republikou, tak tam musíte volit prezidenta všichni. Nepřímá volba se hodí úplně k jinému typu vládnutí."
Podle něj prezident nemá stejné pravomoci jako třeba v prezidentských nebo poloprezidentských systémech. Mezi dalšími výhradami se objevuje zvýšení nákladů pro stát či zahlcení občanů další politickou kampaní. Podle Pitharta nastane ale problém i s tím, že přímo volený prezident bude cítit větší legitimitu. Pak může i více zasahovat třeba do rozhodnutí vlády.
"Bude mít daleko větší pocit podpory, bude mít daleko větší sebedůvěru a může vládě dělat podobné věci. Prezident Klaus nepodepsal Lisabonskou smlouvu, obě komory ji přitom schválily."
Objevily se i výhrady k chybějícím pravidlům pro přímou volbu hlavy státu. Ty mohou přinést zásadní komplikace - třeba i odložení volby. Řekl to předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Je přesvědčený, že změnu Ústavy v podobě přímé volby prezidenta měli zákonodárci přijmout zároveň s prováděcím zákonem. Podle něho totiž není v tuto chvíli jasné třeba to, kdo bude moci napadnout pravost peticí, které jednotlivé kandidáty do volby nominují.
"Novela i prováděcí zákon má vstoupit v účinnost 1. října. To je velmi krátká doba, jak na to uplatnění toho petičního práva o nominaci kandidátů, tak i na soudní přezkum, který by byl přinejmenším dvoustupňový."
K volbě se negativně vyjádřil i prezident Klaus. Bezprostředně po schválení Senátem ji označil za "fatální chybu a omyl."
