Privatizační hrátky

Až u soudu zřejmě skončí roztržka mezi stranami opoziční smlouvy a Čtyřkoalicí. A to kvůli zásahu poslanců do dva týdny staré verze obchodního zákoníku. Jak ale uvádí Zdeněk Vališ, ve hře není pouze údajných sto miliard korun, o které by mohl přijít stát.

V Poslanecké sněmovně se minulý týden odehrálo cosi hodně zvláštního. Hlasovalo se znovu o obchodním zákoníku, který poslanci už před třemi týdny schválili. Prý proto, že byli oklamáni. Poslední říjnový den, těsně před hlasováním, se jednomu poslanci Unie svobody podařilo propašovat do zákoníku paragraf, podle kterého by museli budoucí majoritní vlastníci ve velkých podnicích, které hodlá vláda prodat, kupovat akcie drobných akcionářů za stejnou cenu, za jakou vlastníci koupili akcie státu v podniku. Dosud totiž platí pro investory, kteří kupují státní podíl, výjimka. Na ceně podílu se dohodnou se státem a na drobné akcionáře se nemusí ohlížet.

Poslanci sociální demokracie a ODS si prý paragrafu propašovaného do textu nevšimli a zvedli ruku pro nový obchodní zákoník. Teprve později si svou chybu uvědomili a začali hledat způsob, jak ji napravit. Došlo tak k bezprecedentnímu kroku, kdy schválený zákon byl znovu otevřen, nežádoucí paragraf odstraněn a pak proběhlo nové hlasování. Čtyřkoalice, která původní verzi podporovala, sice hovoří o nezákonném postupu, ale právní odborníci spíše poukazují na jeho neobvyklost až netransparentnost. Fígl spočívá v tom, že zákon v době jeho opětovného otevření neopustil ještě půdu sněmovny. Nebyl podepsán předsedou Václavem Klausem a postoupen do Senátu.

Jednací řád sněmovny sice žádnou lhůtu nestanoví, ale ještě se nestalo, aby už schválený zákon ležel ve sněmovně dva týdny. Je tedy zřejmé, že by pozdržen proto, aby ODS a sociální demokracie získaly čas ke svolání mimořádného zasedání sněmovny. Jako důvod, proč jim zmíněný paragraf tolik vadí, bylo nejprve uvedeno, že není dobré měnit pravidla uprostřed hry. Pravý důvod samozřejmě znají všichni. Noví většinoví vlastníci velkých podniků typu ČEZ nebo Český Telecom by museli nabídnout drobným akcionářům, že odkoupí i jejich akcie. Cena, za kterou chce vláda státní podíl v podnicích prodat, by tak zcela logicky klesla. Výnos státu z privatizace by se podle premiéra Miloše Zemana mohl snížit až o sto miliard korun, což je částka, kterou by mělo stát přezbrojení českého vojenského letectva novými nadzvukovými stíhačkami.

Proti sobě tedy stojí zájmy státní pokladny na jedné straně a zájmy drobných akcionářů privatizovaných firem na straně druhé. Jestliže Zeman říká, že stát by přišel o sto miliard, pak drobní akcionáři mohou oprávněně tvrdit, že o stejnou částku je stát vlastně okradl. Celý problém má ale i jiné roviny, než jen ochranu drobných akcionářů, i když ta je zásadní. Pokud například zákonodárci sociální demokracie a ODS při prvním schvalování zákona nevěděli, o čem hlasují, co si potom mohou myslet občané o jiných zákonech vzešlých ze sněmovny? Mají je vůbec brát vážně?