Proč jdou malé strany do voleb?
Pro červnové volby do Poslanecké sněmovny se zaregistrovalo celkem 26 politických subjektů. Málokdo by je ale dokázal všechny vyjmenovat. Podle volebních preferencí se dá usuzovat, že mnohé malé strany nemají prakticky žádnou naději, že jejich zástupci zasednou v poslaneckých lavicích. Přesto ale boj o poslanecké mandáty nevzdávají. Jaká je jejich motivace? Má jejich snaha nějaký smysl? O tom se více dozvíte od Martiny Lustigové.
Do Poslanecké sněmovny kandiduje řada malých politických stran, které ale mají jen minimální šanci uspět - do Sněmovny se totiž dostane jen taková strana, která překročí pětiprocentní hranici. I přesto se malé a nepříliš známé politické strany snaží oslovit voliče. Kde můžeme vidět jejich motivaci? Na to jsem se zeptala politologa Jana Bureše: "Samozřejmě velkou část z lídrů těchto politických stran vede ke kandidatuře víra, že mají co nabídnout a že mohou být přínosem pro českou politiku. Nepochybně ale roli hraje i určitá osobní motivace, například ekonomická, protože ty politické strany, které dostanou určité procento hlasů, dostávají na svou činnost státní příspěvek. Čili určitou roli může hrát i ekonomická stránka věci, ale to bych nepřeceňoval. Myslím, že většina těch takzvaně malých politických stran věří, že nejsou malé, že mohou získat více hlasů a víceméně jdou do politického souboje s určitými ideály a programovými hodnotami."
Politolog Lukáš Valeš malé politické strany, které nemají reálnou šanci překročit pětiprocentní hranici, rozděluje na několik skupin: "Jednak kandidují strany, které přes špatné volební prognózy stále věří, že se jim to podaří, ať už z jakýchkoliv důvodů. Na straně druhé jsou tady strany, které mají dlouhodobou historickou tradici. Tyto strany kandidují jen proto, aby kandidovaly a historická tradice se udržela. Pak existují strany, které politiku berou trošku jako recesi, jako příležitost udělat si legraci, trochu zlehčit ta vážná témata, která se nejen v předvolebním boji objevují. A pak jsou ostatní strany, kde je to opravdu s podivem, proč do volebního boje jdou. Jsou to strany, které někdy vznikly, nějakým způsobem se udržují při životě a volby jsou možná jednou z akcí, kterou si strana potvrzuje, že ještě existuje, že ještě žije, i když v běžném chodu to tak možná nevypadá."
Kandidující strany mají ze zákona zaručen přístup do veřejnoprávních médií. Nakonec, právě ve středu se v Českém rozhlase začaly vysílat předvolební spoty kandidujících stran. Nemůžeme u některých politických stran v této souvislosti vidět spíše touhu po zviditelnění se? "Samozřejmě, určitou roli to tady hraje. A nepochybně i někteří lídři politických stran mají své další politické aktivity a politická strana potom působí spíš jako taková náhražka, která má zajistit právě přístup do veřejných médií, aby se ti lidé zviditelnili před širší veřejností. Určitou roli může hrát i psychologická touha být viděn. Ale obecně bych tuto roli nepřeceňoval,"říká Jan Bureš.
Setkáváme se i s tím, že malé politické strany kandidují jen ve vybraných krajích. Pokud strana kandiduje například v jednom kraji, nemá prakticky šanci se do sněmovny dostat. Co tyto strany vede k tomu, že se účastní současné kampaně? "U těch stran, které kandidují v jednom nebo ve dvou volebních obvodech je docela možné předpokládat, že jim jde především o zviditelnění se v parlamentních volbách, ale že fakticky bude hlavním úkolem nebo cílem takové strany potom uspět ve volbách komunálních na podzim tohoto roku. Čili současná poslanecká kampaň je pro ně ideální příležitostí, jak se zviditelnit, zejména v tom svém obvodu, ale i z hlediska celostátního, protože samozřejmě strana, která má možnost prezentovat se v celostátních médiích nabude na určité vážnosti a serióznosti a může být pro voliče v regionu přitažlivější."
