Proč se ekonomické prognózy natolik liší?

Prognózy ekonomického vývoje se v současné turbulentní době dělají velmi těžko. Údaje různých institucí se nezřídka rozcházejí, své vlastní předpovědi a analýzy někdy zase finanční instituce po poměrně krátké době upravují.

Foto: Štěpánka Budková

Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma v úterý oznámil, že v nové prognóze bude centrální banka očekávat pokles české ekonomiky v letošním roce mezi jedním a dvěma procenty. Dosud platný výhled přitom hovořil o pouhých třech desetinách procenta. Propad ekonomiky by letos neměl přesáhnout dvě procenta ani podle ministra financí Miroslava Kalouska. Tentýž den ale ING Bank Česká republika zveřejnila prognózu mnohem méně optimistickou: očekává pokles českého hospodářství až o 3,7 procenta. A podobný, 3,5procentní propad očekává i Mezinárodní měnový fond, který ještě na podzim počítal s poklesem jen o 1,3 procenta.

"Změna odhadů je normální záležitostí, přičemž v dobách, jako je ta současná, kdy se pod tíhou finanční krize prohlubuje recese ze dne na den, je frekvence změn odhadů prostě častější," vysvětluje analytik Patria Finance David Marek. "My jsme obvykle měnili naše odhady pro ekonomiku jednou za čtvrtletí. Nyní je potřeba revidovat výhled na další ekonomický vývoj daleko častěji."

Různé instituce mají různou frekvenci sledování vývoje a jeho prognózování. A mohou pracovat s trochu odlišnými ekonomickými modely. Podle se pak mohou jejich čísla lišit. Jinak ale za tím není třeba hledat nic jiného, než prosté plynutí času a zpracovávání stále novějších údajů, zdůrazňuje Marek: "Opravdu je to tak. Pokud se dělají prognózy na větší ekonomické ukazatele typu hrubého domácího produktu, je těch proměnných, které vstupují, celá řada. A ty jsou zveřejňovány buď na měsíční bázi nebo některé třeba na týdenní. Takže pokud máme údaje o exportu za poslední měsíc, bude prostě i prognóza HDP nyní jiná, než když jsme data třeba o zahraničním obchodu neměli k dispozici."

Nevnáší to ale chaos mezi lidi, kteří tato data životně potřebují?

"Tak určitě to je nemilé, protože se zvýšila míra nejistoty, do jaké míry jsou ony prognózy relevantní. Ale nic jiného tak jako tak není k dispozici a pro ty, kteří je potřebují, ať se jedná o firemní plánování nebo třeba o řízení hospodářské politiky, tak se stejně nemají o co jiného opřít. Takže je potřeba zkrátka být pružnější,"říká ekonom David Marek.