První přípravy kanálu Dunaj-Odra-Labe dostaly od vlády zelenou, opozice i ekologové to kritizují

Foto: Jaroslav Kubec, Creative Commons, 3.0 Unported

Vláda v pondělí schválila přípravy první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe mezi Ostravou a polskými hranicemi. Projekt, který dlouhodobě prosazuje prezident Miloš Zeman, by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, pomohl by skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Má ale i řadu kritiků ze strany ekologů, odborníků i politiků.

Vládou schválený úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat až k polským hranicím. Tam by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Kožle. Stavět by se mělo začít v roce 2030 a první etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun.

Karel Havlíček, foto: archiv Úřadu vlády ČR

Ministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že výstavba bude pro region znamenat řadu ekonomických možností.

"Umožní významným způsobem podporu v oblasti ekonomické, energetické, vodohospodářské, rekreační, turizmu a samozřejmě v oblasti dopravy. Obecně to bude velký signál pro podporu celého Moravskoslezského kraje," uvedl ministr.

Česko i Polsko o projektu a vlastním postupu průběžně jednají. Od splavnění Odry si slibují konkurenceschopnou a k životnímu prostředí šetrnou dopravu.

"Na řeku nahlížíme nejenom jako na dopravní cestu, ale také s ohledem na retenci vody, protipovodňovou ochranu, hospodářství, cestovní ruch a vše co řeka přináší. Všechny investice budeme realizovat tak, že budou příznivé pro životní prostředí," uvedla v září na jednání s českým kolegou náměstkyně ministra námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Anna Moskwa.

Kritika od opozice i ekologů 

Opoziční politici schválené přípravy první části koridoru kritizují. Podle občanských demokratů se kabinet snaží zavděčit prezidentu Zemanovi. Vybudování kanálu označili jako „jeho nesmyslný a megalomanský projekt“.

Markéta Pekarová Adamová, foto: ČTK / Vít Šimánek

Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové má stavba stejný ekonomický smysl jako kolonizace Marsu Českou republikou. I podle pirátského europoslance Mikuláše Peksy jde o ekologický i finanční nesmysl a o blouznivé přání prezidenta Zemana. „Projekt ekonomicky neudržitelný, jenž zničí půdu a rozvrátí krajinu,“ napsal. "Preferuji budování vysokorychlostních železnic a také budování dálnic a rychlostních komunikací, které přinesou na větším území zlepšení dopravy pro všechny občany a také hospodářský rozvoj regionů," uvedl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Projekt kanálu má ale mnoho kritiků i z řad ekologů i některých vědců. Stavba by podle nich narušila chráněné ekosystémy a koridor by měl výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi. Například podle hydrobiologa Martina Rulíka z Univerzity Palackého v Olomouci upozorňuje, že stavba by ohrozila zásoby pitné vody. A kanál by navíc kvůli nedostatku vody v řekách vysychal.

Vizualizace: Ředitelství vodních cest České republiky

Proti plánu se vymezila i ekologická organizace Greenpeace. "Vláda si asi myslí, že Ostraváci se bez kopání do země neobejdou. Černé zlato jen nahradí hlína z nekonečného kanálu (a taky tunelu) Dunaj-Odra-Labe, který vláda schválila. A přitom všichni tak nějak tušíme a jsme přesvědčení, že to ví i (ministr dopravy) Karel Havlíček, že to je naprostý nesmysl," poznamenala na twitteru.

Proti záměru se už před časem postavilo i přes 50 měst a obcí z okolí plánované trasy. Obávají se, že výstavba a provoz kanálu by měly negativní dopad na koloběh podzemních vod. Nesouhlasí ani s vedením koridoru napříč jejich územím, což by se neobešlo bez záboru tisíců hektarů půdy.