Kanál Dunaj-Odra-Labe je minulostí. Obcím se uvolní ruce pro jejich projekty
Vodní kanál Dunaj–Odra–Labe je takzvaně u ledu. Vláda projekt, který dlouhodobě prosazoval prezident Miloš Zeman, a který řada ekologů i ekonomů označovala za megalomanský a neefektivní, definitivně ukončila. Desítky let zabrané pozemky tak budou moci města a obce zase využít ke svému rozvoji.
Kanál Dunaj–Odra–Labe (D-O-L), který by propojil Česko s okolními moři, měl být podle jeho zastánců dopravní tepnou s řadou dalších funkcí – protipovodňovou, vodohospodářskou, jako zdroj energie, jako prvek posilování ekosystému. Jeho zastáncem byl dlouhodobě prezident Miloš Zeman. Vláda Andreje Babiše v roce 2020 schválila přípravy první části koridoru.
„Umožní významným způsobem podporu v oblasti ekonomické, energetické, vodohospodářské, rekreační, turizmu a samozřejmě v oblasti dopravy. Obecně to bude velký signál pro podporu celého Moravskoslezského kraje,“ uvedl tehdejší ministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček za hnutí ANO. Stavět se mělo začít v roce 2030. Vodní koridor měl podle tehdejších studií přijít na 586 miliard korun.
Řada ekologů, ekonomů, politiků i desítky měst a obcí z okolí plánované trasy kanálu projekt dlouhodobě kritizovala. Ekologové upozorňovali na to, že by zničil zbytky přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi. Podle vědců by bylo značným problémem kanál naplnit vodou. Vedlo by to k odvodnění a vysoušení řek a krajiny.
Představitelé současné vlády projekt označili za nesmyslný a megalomanský. Kabinet Petra Fialy se už ve svém programovém prohlášení zavázal k jeho zrušení. Tento týden slib dodržel - zrušil územní rezervy pro plánovaný kanál, což znamená faktický konec celého projektu.
„My jsme už v minulém roce zastavili veškeré finanční náklady spojené s rozvojem toho projektu, neudělal se na tom jednoduše řečeno ani čárka. Chceme se nadále zaměřovat na smysluplné projekty jak pro vodní turistiku, tak pro co nejlepší podmínky splavných úseků českých řek tak, aby dobře sloužily a zároveň sloužily způsobem šetrným k životnímu prostředí,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka z ODS.
Jako příklad uvedl plán rozvoje plavby na Baťově kanálu či zlepšování podmínek splavování na řekách Labe a Vltava. Doplnil, že letos se otevře osm přístavišť pro malé a turistické lodě a další čtyři jsou ve výstavbě.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš z České pirátské strany označil kanál za mrtvý projekt. „Bylo by to ohromné plýtvání veřejnými prostředky i naším přírodním bohatstvím,“ uvedl.
Území v plánované trase koridoru bylo blokováno od roku 2010, nynější rozhodnutí kabinetu znamená, že se odblokuje pro jiné stavby. „Uvolněné pozemky bude konečně možné smysluplně využít pro další rozvoj přilehlých obcí. Obce je budou moci využít třeba na výstavbu nových bytů,” dodal Bartoš.
Podle regionů jde o správný krok
Zástupci dotčených regionů oceňují, že po mnoha letech opět budou moci nakládat s plochami blokovanými pro mnohamiliardový projekt.
„Pro nás to znamená odblokování rozsáhlého území pro další možný rozvoj města, ale především odstranění vážných ekologických rizik, která by byla s výstavbou a provozem kanálu spojena,“ napsal na Twitteru ostravský primátor Tomáš Macura z hnutí ANO.
Také podle náměstkyně hejtmana Zlínského kraje Hany Ančincové za Piráty byl plán na stavbu vodní cesty megalomanský. Připomněla, že by stavba kanálu výrazně změnila ráz krajiny a ohrozila stávající ekosystémy. Obcím v kraji, kudy měla vodní cesta také vést, se teď uvolní ruce.
„Můžeme v rámci memoranda, které už máme podepsané s Uherským Hradištěm začít intenzivně pracovat na východním obchvatu, můžeme ho zrealizovat za daleko menších finančních investic včetně mostu, který bude překlenovat pouze řeku Moravu a ne ještě územní rezervu kanálu,“ řekl Českému rozhlasu starosta Starého Města na Uherskohradišťsku Martin Zábranský z hnutí STAN.
Zastavení příprav projektu přivítala i starostka Otrokovic na Zlínsku Hana Večerková z hnutí ANO. „Osobně to docela vítám, protože výstavba kanálu by určitě velmi výrazně zasáhla Otrokovice. Podle některých plánů, které jsem v minulosti viděla, jsme měli mít dokonce v našem katastru nějaký větší přístav. A nějak si provoz takového přístaviště nedovedu představit,“ naznačila.
Průplav podporoval i Baťa
První zmínky o pokusu o spojení Dunaje s povodím Severního moře na českém území podnikl český král a římský císař Karel IV. roku 1375. Jednalo se tehdy o propojení Dunaje a Vltavy (a tím i Labe). Podle Dubraviovy kroniky se průplav začal stavět, ale nebyl dokončen. V 17. století pak existovaly různé plány na využití řeky Moravy a její propojení s Odrou, vše ale zůstalo jen ve stadiu úvah.
O vybudování vodní cesty, která by mimo jiné usnadnila dopravu výrobků severomoravského průmyslu, se začalo vážněji uvažovat na konci 19. století. Nakonec ale i tehdy z plánů sešlo a to i kvůli budování železnic, které přepravovaly velkou část zboží, jež se mělo přepravovat po vodě.
ČTĚTE TAKÉ
Velkým příznivcem vybudování vodní cesty byl zakladatel zlínského obuvnického impéria Tomáš Baťa (1876-1932), který usiloval zejména o splavnění Moravy. Dva roky po jeho předčasné smrti při letecké nehodě se pak začal budovat Baťův kanál, 52 kilometrů dlouhé spojení Otrokovic a Rohatce bylo dokončeno v roce 1938, zhruba polovinu nákladů na jeho stavbu platil koncern Baťa. Zpočátku sloužil hlavně nákladní dopravě, po roce 1989 byl obnoven pro turisty. Nový průplav by Baťův kanál pohltil, což by podle tamních samospráv znamenalo pro turistiku potíž.
O vybudování kanálu D-O-L se uvažovalo i za minulého režimu, ale byl pouze vymezen koridor do územně plánovací dokumentace. Na návrzích a studiích se pracovalo i v 90. letech, několikrát o něm jednala také vláda. Už tehdy plány začali kritizovat ekologové a objevily se i pochybnosti o jeho ekonomickém smyslu.
