Punkevní a Kateřinská jeskyně: Unikátní přírodní skvosty chce Česko zapsat na seznam UNESCO

Punkevní jeskyně

Jeskynní skvosty Moravského krasu míří za světovým uznáním. Kateřinská a Punkevní jeskyně s propastí Macocha se ucházejí o zápis na seznam světového dědictví UNESCO. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka si to díky své výjimečnosti jednoznačně zaslouží.

Dnes má Česká republika na seznamu UNESCO v oblasti přírody jen jednu položku – Jizerskohorské bučiny. Brzy by se k nim mohly přidat právě tyto dvě jeskyně v Moravském krasu: Punkevní jeskyně s propastí Macochou a Kateřinská jeskyně.

Kateřinská jeskyně | Foto: Barbora Němcová,  Radio Prague International

„Chráněná krajinná oblast Moravský kras v Jihomoravském kraji je živým důkazem toho, jak rozmanité a jedinečné přírodní krásy můžeme v naší zemi objevovat a obdivovat. Punkevní jeskyně s propastí Macocha i Kateřinská jeskyně jsou naprosto unikátním prostředím, které si zápis na seznam UNESCO jednoznačně zaslouží. Podzemí je tvořené spletí tajuplných jeskyní a propastí, které umožňují dechberoucí podívanou,“ konstatuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Úroveň ochrany jeskyní je podle něj dostatečná, aby Česko mohlo požádat o jejich zápis na seznam světového dědictví. Obě jeskyně leží v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy, která jim podle zákona o ochraně přírody a krajiny zajišťuje nejvyšší možný stupeň ochrany.

„Na přípravě nominační dokumentace pracuje široký tým odborníků. Projekt jsme konzultovali také se starosty obcí Moravského krasu a s hejtmanem Jihomoravského kraje, kteří mu vyjádřili podporu. Pro obce i obyvatele CHKO Moravský kras se však nic nezmění,“ doplňuje ministr.

Punkevní jeskyně | Foto: Radio Prague International

Punkevní jeskyně se nacházejí v severní části Moravského krasu v kaňonu Pustého žlebu. Suchá část s krápníky je otevřená už od roku 1909, vodní část s plavbou na člunech po říčce Punkvě pak od roku 1921. Lodě byly dříve dřevěné a odrážely se vesly, dnes je pohání elektrický motor. Motorová plavba v přírodních jeskyních je v kontinentální Evropě vzácná, kromě Punkevek ji nabízí ještě slovenská Domica. V jeskyních v dalších evropských zemích, jako jsou Francie, Belgie, Itálie či Řecko, se lodě pohánějí odrážením nebo bidly. Punkevní jeskyně jsou navíc propojeny se dnem 138 metrů hluboké propasti Macocha.

Propast Macocha v Moravském krasu | Foto: Štěpánka Budková,  Radio Prague International

Kateřinská jeskyně, přístupná veřejnosti od roku 1910, nabízí největší přírodní podzemní sál v Česku, který díky své výborné akustice slouží jako místo koncertů. Jeskyně ale není jen působivým přírodním útvarem, je také významnou archeologickou lokalitou – nacházejí se zde nejstarší jeskynní malby známé v Česku, kosti dávno vyhynulých jeskynních medvědů či destičky s rytinami lidských postav i další kosti zvířat z doby ledové.

„V Kateřinské jeskyni se našlo 15 a patrně i více pravěkých kreseb, které se vyskytují v různých místech tamních jeskynních prostor, proto budeme usilovat o zápis nejen mezi čistě přírodní, ale i mezi takzvané smíšené statky,“ upřesňuje ředitel Správy jeskyní České republiky Milan Jan Půček a dodává: „Punkevní jeskyně s propastí Macochou a Kateřinská jeskyně vynikají zejména unikátními geologickými a hydrologickými poměry, včetně jejich vzájemného působení.“

Kateřinská jeskyně | Foto: Barbora Němcová,  Radio Prague International

Vzácnost a zajímavost jeskyní

Kromě Jizerskohorských bučin má Česko na seznamu UNESCO také 16 památek kulturního dědictví, které jsou chráněny hlavně pro svou historii a architekturu. Na tzv. indikativním seznamu čekají například skalní města Českého ráje. Správci jeskyní se navíc po případném zápisu na seznam neobávají nadměrného turistického ruchu.

Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v České republice na 7000 let. Je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde o černé čáry na mohutném kameni,  kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek | Foto: Univerzita Palackého v Olomouci

„Ze všech 17 zapsaných lokalit trpí extrémním množstvím turistů jen centrum Prahy a Český Krumlov, a to by se pravděpodobně dělo i bez zápisu na seznam. Naším hlavním cílem je především ukázat vzácnost a zajímavost obou jeskyní. Světová veřejnost zastoupená organizací UNESCO požaduje, aby se o takové skvosty pečovalo náležitě a s rozmyslem,“ uzavírá Půček.

Autor: Katarína Brezovská | Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR
klíčové slovo:
spustit audio

Související