Kalendárium
Objevování punkevních jeskyní, tvorbu Zdeňka Buriana inspirovanou rodným krajem nebo výročí úmrtí spisovatele Vladimíra Neffa připomene kalendárium.
Na začátku července roku 1981 zemřel v Praze malíř Zdeněk Burian. Jeho dílo není třeba blíže představovat, setkal se s ním snad každý - dinosauři, mamuti, pravěký kluk Kopčem nebo hrdinové verneovek. Aleš Durčák z muzea Zdeňka Buriana ve Štramberku připomíná, že Burian ve své tvorbě zachytil také rodný kraj.
"Z rodné Kopřivnice pocházejí např. tempery z cyklu deštivý podzim a velmi vzácný akvarel s motivem kopřivnických kovářů, který mladý Zdeněk vytvořil v rámci přijímacích zkoušek na pražskou akademii. Bohužel se nedochoval. Burian také vytvořil, to je zajímavé, v roce 1948 návrh na nový znak města Kopřivnice, který ale nebyl přijat."
Náměty pro tvorbu mu poskytlo také městečko Štramberk, ležící nedaleko rodné Kopřivnice. Štramberk prý také Buriana inspiroval k tomu, že se začal zajímat o pravěk, v místní jeskyni Šipce byla totiž nalezena čelist neandertálského dítěte.
"Pokud jde o naše městečko Štramberk, tak my jsme na tom mnohem lépe. Známe oleje a perokresby s motivem šipeckého člověka, tedy neandertálského muže z jeskyně Šipka, nebo např. olej z cyklu Krajiny a půdní typy. Velmi půvabný je větší olej Vzpomínka na starý Štramberk. Existují i skici hory Kotouče a zámeckého kopce a s věží trúbou a skica jeskyně Psí kostelík. Takže vidíte, že Štramberk byl v díle pana Buriana zastoupen bohatěji. není divu, Burian zde prožil prvních pět let svého života a Štramberk opravdu miloval."
Před 25 lety zemřel spisovatel, scénárista a dramatik Vladimír Neff. Jeho nejrozsáhlejším a nejznámějším dílem je pentalogie o osudech dvou měšťanských rodin Nedobylů a Bornů v neklidném období od 2.poloviny 19.století až do roku 1945. Na motivy těchto románů vznikly i dva velmi úspěšné televizní seriály v šedesátých letech Sňatky z rozumu a o téměř dvacet let později Zlá krev. Oblibu si získala také trilogie o Petru Kukaňovi z Kukaně.
V roce 1841 se narodil největší Čech. Nebo přesněji řečeno nejvyšší. Josef Drásal ze Šumperska měřil prý okolo 242 centimetrů. Dlouhou dobu kvůli své výšce vystupoval jako atrakce ve varieté a díky tomu procestoval snad celou Evropu. Nadměrná výška způsobená poruchou podvěsku mozkového se odhaduje z jeho kostí, přesné číslo není známo. Kopie Drásalovy kostry je vystavena v brněnském Anatomickém ústavu.
