Kalendárium

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Objevování punkevních jeskyní, tvorbu Zdeňka Buriana inspirovanou rodným krajem nebo výročí úmrtí spisovatele Vladimíra Neffa připomene kalendárium.

František Kupka
Na samém konci června roku 1918 proběhla ve francouzském Darney vojenská přehlídka, při které dva pluky legionářů přísahaly věrnost budoucí československé republice. Den před tím uznala Francie právo Čechoslováků na samostatnost. Vojáci obdrželi z rukou francouzského prezidenta darem od města Paříže prapor zhotovený podle návrhu jejich krajana malíře Františka Kupky. 30.červen je na památku této události slaven jako Den ozbrojených sil České republiky.


Na začátku července roku 1981 zemřel v Praze malíř Zdeněk Burian. Jeho dílo není třeba blíže představovat, setkal se s ním snad každý - dinosauři, mamuti, pravěký kluk Kopčem nebo hrdinové verneovek. Aleš Durčák z muzea Zdeňka Buriana ve Štramberku připomíná, že Burian ve své tvorbě zachytil také rodný kraj.

"Z rodné Kopřivnice pocházejí např. tempery z cyklu deštivý podzim a velmi vzácný akvarel s motivem kopřivnických kovářů, který mladý Zdeněk vytvořil v rámci přijímacích zkoušek na pražskou akademii. Bohužel se nedochoval. Burian také vytvořil, to je zajímavé, v roce 1948 návrh na nový znak města Kopřivnice, který ale nebyl přijat."

Náměty pro tvorbu mu poskytlo také městečko Štramberk, ležící nedaleko rodné Kopřivnice. Štramberk prý také Buriana inspiroval k tomu, že se začal zajímat o pravěk, v místní jeskyni Šipce byla totiž nalezena čelist neandertálského dítěte.

"Pokud jde o naše městečko Štramberk, tak my jsme na tom mnohem lépe. Známe oleje a perokresby s motivem šipeckého člověka, tedy neandertálského muže z jeskyně Šipka, nebo např. olej z cyklu Krajiny a půdní typy. Velmi půvabný je větší olej Vzpomínka na starý Štramberk. Existují i skici hory Kotouče a zámeckého kopce a s věží trúbou a skica jeskyně Psí kostelík. Takže vidíte, že Štramberk byl v díle pana Buriana zastoupen bohatěji. není divu, Burian zde prožil prvních pět let svého života a Štramberk opravdu miloval."


Foto: www.czechtourism.cz
Už 75 let mohou turisté z bezpečí loďky obdivovat krásu punkevních jeskyní. Tajemné podzemní prostory i propast Macocha ale vábily badatele i dobrodruhy odnepaměti. Zjišťovalo se, jestli jsou jeskyně propojeny se dnem Macochy, odvážlivci sestupovali na lanech do propasti a nesmírná hloubka lákala také sebevrahy. Jeskyně zaujaly také objevitele Věstonické Venuše profesora Karla Absolona, jeho tým slavil úspěch, objevili suchou cestu jeskyněmi až na dno propasti. Později se profesoru Absolonovi podařilo zpřístupnit také vodní cestu a z dříve tajuplných jeskyní opředených mnohými pověstmi se stala hojně navštěvovaná turistická atrakce.


Před 25 lety zemřel spisovatel, scénárista a dramatik Vladimír Neff. Jeho nejrozsáhlejším a nejznámějším dílem je pentalogie o osudech dvou měšťanských rodin Nedobylů a Bornů v neklidném období od 2.poloviny 19.století až do roku 1945. Na motivy těchto románů vznikly i dva velmi úspěšné televizní seriály v šedesátých letech Sňatky z rozumu a o téměř dvacet let později Zlá krev. Oblibu si získala také trilogie o Petru Kukaňovi z Kukaně.


V roce 1841 se narodil největší Čech. Nebo přesněji řečeno nejvyšší. Josef Drásal ze Šumperska měřil prý okolo 242 centimetrů. Dlouhou dobu kvůli své výšce vystupoval jako atrakce ve varieté a díky tomu procestoval snad celou Evropu. Nadměrná výška způsobená poruchou podvěsku mozkového se odhaduje z jeho kostí, přesné číslo není známo. Kopie Drásalovy kostry je vystavena v brněnském Anatomickém ústavu.