Tajemné destičky. Kamenný reliéf z Kateřinské jeskyně označují archeologové za naprostý unikát
Opracované kamenné nástroje, ale i úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav. Letošní průzkum Kateřinské jeskyně v Moravském krasu opět přinesl unikátní objevy. Archeologové pozůstatky lidské činnosti po pravěkém osídlení objevili uvnitř takzvané Bezejmenné chodby. Nález je podle nich unikátní.
„V takzvané Bezejmenné chodbě byly nalezeny nástroje – štípaná industrie z rohovce. Jejich stáří se nyní bude zkoumat. Jednou z teorií je, že jsou dokonce z mladšího paleolitu, tedy staré 10 až 12 tisíc let,“ uvedl k opracovaným kamenným nástrojům, kam patří například drásadla nebo šipky, Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky.
Za naprostý unikátní pak označil dva úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav. Zbytky kamenné destičky archeologové našli v hliněné vrstvě stejné hloubky jako pravěké nástroje, datované do období zhruba patnáct tisíc až dva a půl tisíce let před naším letopočtem.
„Největším překvapením bylo nalezení těchto dvou fragmentů destičky, na které je rytina – podle posledních informací se jedná o rytinu nějakých bohů z Blízkého východu, snad chetitských bohů. Interpretace, jak se vlastně ocitly v Kateřinské jeskyni, bude na delší čas předmětem studia i dalších výzkumů. Archeologové zatím nevědí kam to zařadit,“ prozradil Zajíček Českému rozhlasu.
„V každém případě je to unikátní, nic podobného se na území Moravského krasu myslím nenašlo,“ dodal.
Další nálezy
Letošní výzkum Kateřinské jeskyně přinesl i další nálezy. V Ledové chodbě archeologové objevili další kosti zvířat ze starších čtvrtohor, hlavně medvědů. V Bezejmenné chodbě se pak našla stejně jako loni pravěká a středověká keramika.
Už při první části nového výzkumu Ledové a Bezejmenné chodby Kateřinské jeskyně v srpnu 2022 archeologové našli velkého množství polotovarů mincí, takzvané ,střížky', které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také odpad plechů po výrobě. Tento nález podle odborníků dokládá skutečnost, že v prostorách jeskyně na začátku Suchého žlebu byla ve středověku, buď na konci 14. nebo v průběhu 15. století, tajná penězokazecká dílna.
„Mimo sondy bylo letos nalezeno v Ledové chodbě pomoci detektoru kovu několik dalších stříbrných nepovedených mincí, střížků, tedy opět doklad penězokazecké dílny. V Bezejmenné chodbě se našlo množství střížků a hlavně celé zmačkané plechy s otvory po mincích – což je ojedinělé,“ popisuje na webu jeskyně Zajíček.
Malby z období pravěku
Jedinečný objev v Kateřinské jeskyni oznámili vědci už v roce 2019 – našli tam nejstarší pozůstatky kreseb na území dnešní České republiky. Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Byl to zřejmě kultovní kámen v době kamenné. Dataci kresby určila radiouhlíková metoda v laboratoři Ústavu jaderné fyziky a Archeologického ústavu Akademie věd. Podle ní byla vytvořena před 7200 lety.
V Kateřinské jeskyni je několik maleb, a to od období pravěku, kdy vstup do ní obývali lovci a později pastevci, jimž Hlavní dóm zřejmě sloužil jako svatyně, až po 18. století, kdy už tam lidé zanechávali své podpisy.
V Moravském krasu je přes 1100 jeskyní. Nejznámější jsou Punkevní jeskyně, kde se lidé plaví v člunech po říčce Punkvě a které jsou spojené s propastí Macocha. Kromě Punkevní jeskyně jsou běžně přístupné i Sloupsko-šošůvské jeskyně, Výpustek, Balcarka a právě Kateřinská jeskyně.
O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce Kateřině a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.
